Legitimita Izraele, ve skutečnosti jeho samotná životaschopnost, spočívá na dvou hlavních pilířích.
Za prvé, materiální pilíř, který zahrnuje jeho vojenskou sílu, high-tech schopnosti a solidní ekonomický systém.
Výše uvedené faktory umožňují státu vybudovat silnou síť aliancí se zeměmi, které by chtěly těžit z toho, co Izrael nabízí: zbraně, sekuritizace, spyware, high-tech znalosti a modernizované systémy zemědělské výroby.
Na oplátku Izrael nežádá jen peníze, ale také podporu proti jeho nahlodané mezinárodní image.
Za druhé, morální pilíř. Tento aspekt byl zvláště důležitý v počátcích sionistického projektu a státnosti.
Izrael prodal světu dvojí příběh: Za prvé, že stvoření Izraele bylo jediným všelékem na antisemitismus, a za druhé, že Izrael byl postaven na místě, které nábožensky a kulturně patřilo židovskému lidu.
Přítomnost původního obyvatelstva, palestinského lidu, byla zpočátku zcela popírána; pak to bylo zakrslé. A když byla nakonec existence Palestinců uznána, bylo to prezentováno jako nešťastná náhoda.
Poté se Izrael, samozvaný „jediná demokracie na Blízkém východě“, označil za velkorysého mírotvůrce, který je ochoten vyřešit problém nabídkou „ústupků“ ohledně svého údajného práva celé historické Palestině.
Kolaps „morálky“
Je těžké přesně určit, kdy začal morální pilíř, na kterém byl Izrael podporován, erodovat, a to do té míry, že se nám nyní hroutí před očima.
Někdo by řekl, že izraelská invaze do Libanonu v roce 1982 odstartovala tento proces eroze, zatímco jiní se dívají na první palestinskou intifádu v roce 1987 jako na transformační moment. Ať tak či onak, obraz Izraele ve světovém veřejném mínění se po desetiletí mění.
Často se však ignoruje, že nebýt palestinského odporu a odolnosti, legitimita a morálka židovského státu by nebyly podrobeny zkoušce, kde je nyní neustále zkoumán proti mezinárodnímu právu, zdravému rozumu a etické chování.
Řekl bych, že již v roce 1948 – kdy byl Izrael prohlášen státem na vrcholu trosek historické Palestiny – se fakta na místě dozvědělo stále více lidí po celém světě. Je to přímý výsledek úsilí Palestinců a jejich stále rostoucích sítí solidarity.
Zdá se, že obraz Izraele – ať už uvnitř nebo na mezinárodní úrovni – jako demokratického státu a člena „civilizovaných národů“ neodpovídá novým informacím. Takzvaná izraelská demokracie byla stále častěji odhalována jako režim apartheidu, který každodenně zneužíval palestinská občanská a lidská práva.
Přesto se nezdálo, že odhalení skutečné podstaty Izraele a rozšířené veřejné odmítání izraelského příběhu nezaregistrovaly vládnoucí politické elity a vlády po celém světě, jejichž postoj k Izraeli zůstal do značné míry nezměněn.
Naopak, vlády na globálním severu jsou těmi, kdo vedou obvinění proti různým hnutím solidarity s Palestinci. Zdá se, že jsou odhodláni potlačit svobodu projevu svých vlastních společností přijetím právních předpisů proti občanským iniciativám, které vyzývají k bojkotu, sankcím a zbavení se Tel Avivu.
O moc lépe na tom není ani globální jih, kde vlády a vládci ignorují požadavek svých společností zaujmout pevný postoj proti Izraeli. To zahrnuje arabské režimy, které stojí ve frontě na normalizaci svých diplomatických styků s Tel Avivem.
Až do posledních voleb v Izraeli v listopadu 2022 se zdálo, že mezinárodní mlčení a/nebo spoluúčast chránily Izrael před převedením posunu veřejného mínění do konkrétních činů. Důkazem toho bylo, že odvážná a skutečně působivá práce hnutí, jako je hnutí za bojkot, odvádění investic a sankce (BDS), ani trochu neovlivnila realitu na místě.
Do listopadu 2022 jsem předpokládal, že neschopnost převést veřejné mínění do hmatatelné politiky je důsledkem cynismu našich politických systémů po celém světě. Nyní však skutečně věřím, že pouze změna způsobu, jakým je řízena politika shora, převede neuvěřitelnou solidaritu s Palestinci do formující síly na místě.
Když Izrael nabídl Německu rakety v hodnotě 4 miliard eur a nabídl Nizozemsku jiný druh raket v hodnotě 300 milionů eur (aby je ochránil před čím, přesně?), političtí komentátoři v Izraeli tvrdili, že takové zbraně by posloužily jako nejlepší protijed proti tomu, čemu říkali. kampaň za delegitimizaci Izraele.
Izraelská média ve skutečnosti hrdě oznámila, že zbraně umožňují zemi kupovat si mlčení od Evropy, aby jakákoli slova odsouzení zvěrstev páchaných izraelskými vojáky a osadníky v Palestině nebyla převedena do činů.
‚Fantasy Israel‘ vs Judea
Přesto je toho víc. Jistý židovský elektorát uvnitř Izraele se dokonce klamal – ve skutečnosti stále klame – v přesvědčení, že Západ podporuje Izrael, protože se drží západního „hodnotového systému“ založeného na demokracii a liberalismu.
Tomuto konstruktu říkám ‚Fantasy Israel‘.
V listopadu 2022 se Fantasy Israel zhroutila pro všechny záměry a účely.
Izraelští židovskí voliči, kteří volby vyhráli, nikdy příliš neobdivovali západní „hodnotové systémy“ demokracie a liberalismu.
Naopak si přeje žít v teokratičtějším, nacionalističtějším, rasističtějším a dokonce fašistickém židovském státě; ten, který se táhne po celé historické Palestině, včetně Západního břehu Jordánu a pásma Gazy.
Izraelci nazývají tuto alternativní myšlenku státu ‚Judea‘, která je nyní ve válce s Fantasy Israel.
Lidé v Judeji se nestarají o mezinárodní legitimitu. Na jejich vůdce a guruy udělali velký dojem noví spojenci Izraele ve světě, ať už to byli vůdci krajně pravicových stran na Západě nebo krajně pravicových hnutí v zemích jako Indie.
Zdá se, že tito nacionalističtí a fašističtí vůdci obdivují stát Judea a jsou ochotni poskytnout mu mezinárodní síť podpory. To se již promítlo do politiky v zemích, kde je extrémní pravice velmi silná, jako je Itálie, Maďarsko, Polsko, Řecko, Švédsko, Španělsko a pokud Trump znovu zvítězí, pak také Spojené státy.
Na povrchu to vypadalo, že se v listopadu 2022 rozvinul velmi ponurý scénář.
To však není tak úplně pravda.
Neúspěch Fantasy Israel odhalil zajímavý vztah mezi morálním a materiálním pilířem.
Ukázalo se, že neoliberální, kapitalistický systém nemá důvod investovat do státu Judea, pokud skutečně nahradí Fantasy Israel. Mezinárodní finanční korporace a mezinárodní high-tech průmysl považují státy jako Judea za nestabilní a rizikové destinace pro zahraniční investice.
Ve skutečnosti již stahují své finanční prostředky a investice z Izraele. Hnutí BDS by muselo velmi tvrdě pracovat, aby přesvědčilo odbory a církve po celém světě, aby se zbavily Izraele miliard dolarů, aby se vyrovnaly finančním prostředkům, které již byly od listopadu 2022 odebrány mimo Izrael.
Tento typ odprodeje není morálně motivován. V minulosti Izrael sloužil jako atraktivní destinace pro mezinárodní finanční investice bez ohledu na jeho bezohledný útlak Palestinců.
Zdá se však, že obraz Fantasy Israel a zejména představa, že jeho soudní systém byl schopen ochránit neoliberální a kapitalistické investice, přesvědčily zahraniční investory, aby nalili peníze do Izraele s očekáváním dobrých dividend na oplátku.
Nyní vyhlídky státu Judea, který nahradí Fantasy Israel, vážně ovlivňují ekonomickou životaschopnost židovského státu. Schopnost Izraele využívat svůj průmysl nebo peníze k ovlivnění politiky jiných zemí vůči židovskému státu je proto omezenější.
Čas na mobilizaci
Kolaps Fantasy Israel také odhalil trhliny v sociální soudržnosti a v připravenosti mnoha Izraelců věnovat vojenské službě tolik času a energie jako v minulosti.
Útok na izraelský soudní systém a narušení jeho údajné nezávislosti navíc vystaví izraelské vojáky a piloty možnému obvinění jako válečných zločinců v zahraničí ze strany jednotlivých zemí nebo Mezinárodního soudního dvora (ICC). Mezinárodní právo totiž nemůže zasahovat do domácích záležitostí, pokud jsou místní soudní systémy považovány za nezávislé a pevné.
Toto je vzácný okamžik v historii, který otevírá příležitosti pro ty, kteří bojují za osvobození a spravedlnost v Palestině.
Na schůzce v Teheránu Írán doporučil palestinskému hnutí Hamas a libanonskému hnutí Hizballáh, aby se zdržely jakékoli akce a umožnily implozi zevnitř Izraele.
Nesouhlasím, i když tím nemyslím, že existuje nebo kdy existovala vojenská možnost osvobodit Palestinu. Nyní je však čas povzbudit lidový palestinský odpor a sjednotit Palestince i jejich příznivce kolem dohodnuté vize a programu. Tato mobilizace má kořeny v palestinském národním boji za demokracii a sebeurčení již od roku 1918.
Budoucnost osvobozená a desionizovaná Palestina může nyní vypadat jako fantazie, ale na rozdíl od Fantasy Israel má nejlepší šanci lokálně, regionálně a globálně povzbudit každého člověka s trochou slušnosti. Poskytlo by také bezpečné místo pro kohokoli, kdo v současnosti žije v historické Palestině, nebo pro kohokoli, kdo odtud byl vyhoštěn – palestinské uprchlíky z celého světa.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat