V pondělí 26. října 2009 byl suspendován nejpopulárnější učitel na Southwestern High School, Dan DeLong. DeLong vyučuje angličtinu na Southwestern již 13 let a je známý svými konstruktivistickými metodami a riskantním čtením. Po zadání volitelného úkolu z rétorické analýzy si rodič stěžoval, že obsah úkolu je nevhodný pro studenty druhého stupně.
Článek se jmenoval „The Gay Animal Kingdom“ a byl ve vědeckém časopise Seed (červen/červenec 2006). V něm autor Jonah Lehrer shrnuje některé nedávné průlomy Joan Roughgardenové v akademické biologii. Roughgarden je nepoctivá vědkyně s tím, co Lehrer ukazuje, že má poměrně akademické portfolio pověření a důkazů, aby mohla prosadit svůj případ, což boří Darwinova největší tvrzení o sexuální selekci. Jako úkol týkající se rétorické analýzy měli studenti prozkoumat Lehrerova a Roughgardenova portfolia z jiných zdrojů, porovnat důvěryhodnost, zkontrolovat citace, potvrdit fakta s vyvracejícími biology a další měřítka rétorické analýzy. Rodič (nebo více) se však nedokázal přenést přes grafická vysvětlení Roughgardenových objevů – skutečnost, že zvířata mají hodně sexu a není to vždy heterosexuál. Roughgarden ve skutečnosti tvrdí, že dichotomie mezi hetero- a homosexualitou je z velké části společensky vyjádřena; většina druhů nemá takové rigidní sexuální preference.
DeLong byl suspendován do zvláštního slyšení školní rady o jeho případu následující pondělí (2. listopadu). Studenti vytvořili skupiny na Facebooku, které přesáhly 2,000 členů, za méně než týden; přitahovaly zprávy na celém Středozápadě a příběhu se dokonce dostalo mezinárodního pokrytí v některých akademických a aktivistických sítích.
Během několika dní po jeho suspendaci byl publikován článek v Pscyhology Today (publikace akademické psychologie) od Elizabeth Meyer, Ph.D. , vysvětlující: „Jak suspendování pana DeLonga učí strachu a nesnášenlivosti“. Profesoři ze všech okolních vysokých škol a univerzit se bouřili kvůli akademické svobodě. Místní LGBT organizace čin odsoudily jako homofobii. Studenti, bývalí studenti, rodiče a členové komunity, všichni požadovali návrat svého nejmilovanějšího učitele.
V noci slyšení se asi 150 lidí objevilo v okresním úřadu Southwestern Community School (Piasa, IL), aby podpořili Dana DeLonga. Poté, co byl dav uzamčen z místnosti a bylo tam příliš mnoho lidí, než aby se do ní vešlo, byl dav nucen venku v mrazu na celkem 6 hodin.
V noci slyšení se asi 150 lidí objevilo v okresním úřadu Southwestern Community School (Piasa, IL), aby podpořili Dana DeLonga. Poté, co byl dav uzamčen z místnosti a bylo tam příliš mnoho lidí, než aby se do ní vešlo, byl dav nucen venku v mrazu na celkem 6 hodin. Po prvních pěti hodinách bylo jednání znovu otevřeno pro veřejnost, ale ne všichni mohli mluvit. Hovořit mohli pouze zástupci z nejednoznačných přítomných skupin – studentů, rodičů a četby studentovy petice.
Poté byl dav nucen vrátit se ven, aby projednal verdikt a konečné prohlášení. Po půlnoci bylo davu umožněno zpět, aby si vyslechl projev Dana DeLonga, který tvrdil, že si nemyslí, že volitelný úkol byl věkově vhodný pro studenty druhého ročníku, že dostal „upozornění na nápravu“ a že bude pokračovat. znovu učit. Studenti zešíleli v potlesku, ale bylo to vítězství?
Udržet si toho nejnáročnějšího a nejinspirativnějšího učitele na škole je jistě vítězství, ale to nebylo vše, o co studenti bojovali. Ve svých argumentech na internetu obhajovali DeLonga a opakovaně tvrdili, že je úspěšným učitelem na základě toho, že jim nechal číst materiály, které je vytlačily z jejich komfortní zóny a nutily studenty prozkoumat nápady a koncepty, o kterých nikdy neuvažovali, nebo nápady, z nichž byli ukryti. DeLongův projev dal přednost budoucímu obsahu a jeho „vhodnosti“ v jeho třídě.
DeLong ve svém projevu prohlásil, že spor nikdy nebyl o sexualitě nebo sexuálních preferencích. Pokud tomu tak nebylo, proč si většina jeho studentů myslela, že ano? Pochopili, že o heterosexuálních setkáních se ve škole nikdy nemluví?
Studenti nejsou hloupí. Pochopili, že Darwinovy předpoklady a argumenty o sexuální selekci obsahují určité sexuální závazky. Také pochopili, že vědec musí čelit dostatečným a konkrétním důkazům, aby řádně vyvrátil populární tezi. Jako studenti DeLonga jsou v tomto ohledu dobře vyškolenými mysliteli. Na druhou stranu jejich rodiče, správa a školní rada neprokázali tak dobré kritické myšlení jako nastupující generace.
Tito mladí lidé prokázali neuvěřitelné organizační schopnosti, skvělé využití internetu (konkrétně Facebooku), maximální respekt ke svému mentorovi a ohromující množství účasti studentů středních škol. Nabízejí záblesk pokroku, který nás může v budoucnu posunout dále – do světa s tolerancí, bez heterosexismu, akademickou svobodou a nekontrolovatelným používáním dovedností kritického myšlení. Bude zajímavým protikladem vidět je v interakci s generací jejich rodičů, z nichž mnozí považovali „The Gay Animal Kingdom“ za nevhodné.
Tento fenomén však nemusí být tak čistým generačním zlomem. Většina studentů v jádru organizační práce na DeLongově obhajobě byli bývalí studenti jeho, nikoli současní studenti. Tito (obecně starší) studenti si vyvinuli vášeň pro zpochybňování status quo a prozkoumávání nových nápadů – aktivní účast na bázi kritického myšlení. Pokud je toto, a nikoli generační propast, hlavním důvodem pro záchranu DeLongova místa, pak by to jen vypovídalo o potenciálních dopadech vzdělávání a pedagogiky.
Navíc má tato čtvrť některé unikátní vnitřní zvláštnosti. Jihozápadní byl známý (pro lepší, nebo horší) být jedním z nejméně progresivních okolních okresů, ve většině sociálních otázek; nicméně slyšení školní rady vyústilo v DeLongův projev, který prohlásil, že jde o zkreslení komunity. Bez ohledu na to, rozhodnutí administrativy pozastavit DeLonga, podpořit ho propuštěním a pokusit se ho obvinit ze zneužívání dětí – to vše pouze za to, že měl tento nepovinný úkol – vyvolalo v okolních komunitách domněnku, že administrativa Southwestern je pozadu.
Celkově slyšení zanechalo určitý zmatek. Jak kontroverzní budou budoucí čtení DeLonga? Byl DeLongův projev skutečným přehodnocením jeho rozhodnutí, nebo konglomerátem vyjednaných prohlášení vytlučených s byrokraty na 6hodinovém setkání? Bylo zpoždění pokusem zmenšit 150 rozzlobených demonstrantů tím, že všichni nastydli, pokusem odložit rozsudek na dobu po odvysílání nočních zpráv, nebo důsledkem mnoha obtížných rozhodnutí? Jakkoli je to drsné, interpretace mnoha přítomných komunitních organizátorů byla taková, že toto slyšení spolu s vítězstvím, které mu udrželo práci, bylo ztrátou i v jiných ohledech.
Mnoho učitelů diskutovalo o váhavosti při zadávání potenciálně riskantních textů. Vysoké školy a univerzity mají přísnější pravidla pro úkoly, které mohou studenti prezentovat ve třídách. Problematika heterosexismu byla na jiné škole opět odsunuta na vedlejší kolej. Administrativa, která přehnaně zareagovala neuvěřitelně nepopulárním rozhodnutím, si opět zachránila tvář a přiměla svého podřízeného k veřejné omluvě.
Členové školské rady byli jediní s rozhodovací pravomocí, kteří byli voleni veřejností, ai oni se v těchto ohledech chovali zbaběle. Možná jsou tak otupělí ke svým volebním okrskům, že se nestarají je zavřít na 6 hodin do mrazu, než budou hlasovat proti jejich vůli. Jejich konečné rozhodnutí se zdá být politikou zbabělosti – strachem zaujmout stanovisko nebo mít názor.
Názory administrativy a studentů byly alespoň uvedeny v jasném, upřímném rozporu. Politici se naopak chtějí udržet v obou táborech, což táhne naše studenty za sebou. Bylo by zajímavé zjistit, zda by administrativa v Edwardsville byla schopna dostat se z podobného pozastavení a jestli by školní rada v Edwardsville byla schopna být k takové školní radě tak přátelská. Pravděpodobným výsledkem toho, co se stalo v Edwardsville, je, že správní a školní rada by po tak do očí bijícím heterosexismu nebyla schopna předstírat sociální spravedlnost.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat