Když Napoleon zapojil Rusko do evropské pozemní války, Rusové zahájili odhodlanou obranu a Francouzi prohráli. Když se o totéž pokusil Hitler, Sovětský svaz reagoval podobně a Němci prohráli. V 1. světové válce a její porevoluční občanské válce (1914-1922) se nejprve Rusko a poté SSSR bránily proti dvěma invazím s mnohem větším účinkem, než útočníci spočítali. Tato historie měla varovat americké a evropské vůdce, aby minimalizovali rizika konfrontace s Ruskem, zvláště když Rusko se cítilo ohroženo a odhodlaný se bránit.
Namísto opatrnosti vedly bludy k neuváženým úsudkům kolektivního Západu (zhruba zemí G7: USA a jejich hlavních spojenců). Tyto bludy částečně vyplynuly z toho, že kolektivní Západ široce popíral svůj relativní ekonomický úpadek v 21. století. Toto popření také umožnilo pozoruhodnou slepotu vůči limitům, které úpadek uvalil na globální akce kolektivního Západu. Bludy také pramenily ze základního podhodnocení ruské obranyschopnosti az ní vyplývajících závazků. Ukrajinská válka jasně ilustruje jak úpadek, tak nákladné bludy, které podporuje.
Spojené státy a Evropa vážně podcenily, co Rusko může a udělá, aby na Ukrajině vojensky zvítězilo. Ruské vítězství – alespoň zatím po dvou letech války –se ukázalo jako rozhodující. Jejich podceňování pramenilo ze sdílené neschopnosti uchopit nebo absorbovat měnící se světovou ekonomiku a její důsledky. Tím, že většinou minimalizovaly, marginalizovaly nebo jednoduše popíraly úpadek impéria USA ve vztahu k vzestupu Číny a jejích spojenců BRICS, Spojené státy a Evropa propásly rozvíjející se důsledky tohoto úpadku. Podpora ruských spojenců v kombinaci s jeho národním odhodláním bránit se zatím porazila Ukrajinu bohatě financovanou a vyzbrojenou kolektivním Západem. Historicky, upadající říše často vyvolávají popírání a bludy, které dávají svým lidem „tvrdé lekce“ a vnucují jim „těžká rozhodnutí“. To je místo, kde nyní jsme.
Ekonomika úpadku amerického impéria představuje pokračující globální kontext. Kolektivní HDP zemí BRICS, bohatství, příjem, podíl na světovém obchodu a přítomnost na nejvyšší úrovni nových technologií stále více převyšovat ty z G7. Tento neúprosný ekonomický rozvoj rámuje i úpadek politických a kulturních vlivů G7. Masivní program amerických a evropských sankcí proti Rusku po únoru 2022 selhal. Rusko se obrátilo zejména na své spojence z BRICS, aby rychle a komplexně uniklo většině zamýšlených účinků těchto sankcí.
Hlasování OSN o otázce příměří v Gaze odrážejí a posilují narůstající potíže, jimž čelí americká pozice na Blízkém východě a ve světě. Stejně tak intervence Húsíů v lodní dopravě v Rudém moři a stejně tak i další budoucí arabské a islámské iniciativy na podporu Palestiny proti Izraeli. Mezi důsledky plynoucími z měnící se světové ekonomiky mnozí pracují na podkopání a oslabení amerického impéria.
Trumpova neúcta k NATO je částečně výrazem zklamání z instituce, kterou může za to, že nedokázala zastavit úpadek impéria. Trump a jeho stoupenci obecně snižují hodnocení mnoha institucí, které byly kdysi považovány za zásadní pro řízení USA, globálního impéria. Trumpův i Bidenův režim zaútočily na čínskou korporaci Huawei, sdílely závazky k obchodním a celním válkám a silně dotovaly konkurenční americké korporace. Nic menšího než historický posun od neoliberální globalizace směrem k ekonomickému nacionalismu probíhá. Americké impérium, které se kdysi zaměřovalo na celý svět, se smršťuje do pouze regionálního bloku, který čelí jednomu nebo více vznikajícím regionálním blokům. Většina ostatních světových národů – možná „světová většina“ obyvatel planety – jsou odtažením od impéria USA.
Agresivní ekonomická nacionalistická politika amerických vůdců odvádí pozornost od úpadku impéria, a tím usnadňuje jeho popření. Přesto také způsobují nové problémy. Spojenci se obávají, že ekonomický nacionalismus ve Spojených státech již má nebo brzy nepříznivě ovlivní jejich ekonomické vztahy se Spojenými státy; „Amerika na prvním místě“ cílí nejen na Číňany. Mnoho zemí přehodnocuje a rekonstruuje své ekonomické vztahy se Spojenými státy a svá očekávání ohledně budoucnosti těchto vztahů. Stejně tak velké skupiny amerických zaměstnavatelů přehodnocují své investiční strategie. Obzvláště vyděšení jsou ti, kteří v zámoří v rámci neoliberálního globalizačního šílenství posledního půlstoletí investovali značné prostředky. Předvídají náklady a ztráty z politických posunů směrem k ekonomickému nacionalismu. Jejich odraz tyto posuny zpomaluje. Jak se kapitalisté všude prakticky přizpůsobují měnící se světové ekonomice, také se hádají a polemizují o směru a tempu změn. To vnáší další nejistotu a volatilitu do tím dále destabilizované světové ekonomiky. Jak se americké impérium rozpadá, světový ekonomický řád, který kdysi ovládal a vynucoval, se podobně mění.
Slogan „Make America Great Again“ (MAGA) politicky vyzbrojil úpadek amerického impéria, a to vždy v pečlivě vágních a obecných pojmech. Zjednodušují a špatně chápou v rámci jiné sady bludů. Trump, jak opakovaně slibuje, tento pokles odčiní a zvrátit. Potrestá ty, které za to obviňuje: Čínu, ale také demokraty, liberály, globalisty, socialisty a marxisty, které dává dohromady ve strategii budování bloku. Ekonomice úpadku G7 se málokdy věnuje nějaká vážná pozornost, protože by to kriticky zasáhlo rozhodnutí kapitalistů řízená ziskem jako klíčové příčiny úpadku. To si netroufají ani republikáni, ani demokraté. Biden mluví a jedná, jako by americké bohatství a mocenské pozice ve světové ekonomice byly nezmenšené ve srovnání s tím, čím byly ve druhé polovině 20. století (většinu Bidenova politického života).
Pokračování ve financování a vyzbrojování Ukrajiny ve válce s Ruskem, stejně jako schvalování a podpora izraelského zacházení s Palestinci, jsou politiky založené na popírání změněného světa. Stejně tak postupné vlny ekonomických sankcí, přestože každá vlna nedosahuje svých cílů. Používání tarifů k udržení lepších a levnějších čínských elektrických vozidel mimo americký trh pouze znevýhodní americké jednotlivce (prostřednictvím vyšších cen takových čínských elektrických vozidel) a podniky (prostřednictvím globální konkurence podniků nakupujících levnější čínská auta a nákladní auta).
Snad největší a nejdražší bludy, které vyplývají z popírání let úpadku, provázejí nadcházející prezidentské volby. Dvě hlavní strany a jejich kandidáti nenabízejí žádný seriózní plán, jak se vypořádat s upadajícím impériem, které chtějí vést. Obě strany se střídaly v předsednictví úpadku, ale popírání a obviňování druhé je vše, co obě strany v roce 2024 nabízejí. Biden nabízí voličům partnerství, čímž popírá, že impérium upadá. Trump vágně slibuje, že napraví pokles způsobený špatným demokratickým vedením, které jeho zvolení odstraní. Nic z toho, co žádná z hlavních stran nedělá, neznamená střízlivé přiznání a hodnocení změněné světové ekonomiky a toho, jak se s tím každá plánuje vyrovnat.
Posledních 40 až 50 let ekonomické historie G7 bylo svědkem extrémního přerozdělování bohatství a příjmů směrem nahoru. Tyto redistribuce fungovaly jako příčiny i důsledky neoliberální globalizace. Domácí reakce (ekonomické a sociální rozdíly jsou čím dál nepřátelštější a nestálejší) a zahraniční reakce (vznik dnešní Číny a BRICS) však neoliberální globalizaci podkopávají a začínají zpochybňovat její doprovodné nerovnosti. Americký kapitalismus a jeho impérium ještě nemohou čelit svému úpadku uprostřed měnícího se světa. Bludy o udržení nebo znovuzískání moci na vrcholu společnosti se množí vedle bludných konspiračních teorií a politických obětních beránků (imigranti, Čína, Rusko) níže.
Mezitím rostou ekonomické, politické a kulturní náklady. A na určité úrovni, podle slavné písně Leonarda Cohena „Everybody Knows“.
Tento článek byl vyroben společností Ekonomika pro všechny, projekt Institutu nezávislých médií.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat