ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
DarovatIzrael, stejně jako Turecko, vzdoruje konsensu, že je to priorita světového společenství zahrnujícího mezinárodní rivaly jako Spojené státy, Evropa, Rusko a Čína a regionální rivaly jako Írán, Sýrie a Saúdská Arábie, válku vedenou USA. IS jako svou regionální prioritu. Prioritou IS není ani boj proti Izraeli.
Nejvyšší prioritou Izraele je diktovat Sýrii podmínky k podpisu mírové smlouvy s Izraelem před stažením svých sil z okupovaných syrských Golanských výšin, palestinských území a jižních libanonských zemí.
Za tímto účelem je Izrael odhodlán rozbít alianci Sýrie – Írán, která byla hlavní překážkou bránící Izraeli v realizaci jeho cílů. Změna vládnoucího režimu v Damašku nebo Teheránu by byla krokem vpřed. Směrem k tomuto izraelskému strategickému cíli IS nemohl být než izraelským přínosem.
"Porazit ISIS (Islámský stát v Iráku a Sýrii, jak byl IS dříve znám) a opustit Írán jako prahovou jadernou moc znamená vyhrát bitvu a prohrát válku," řekl loni v září na Valném shromáždění OSN premiér Benjamin Netanjahu.
Proto by „nemělo být překvapením, že vláda (Benjamina) Netanjahua dosud nepodnikla žádné okamžité kroky proti IS,“ uvedl Amos Harel. Zahraniční politika na září 15.
Již nyní se však objevují informace, že Izrael „podniká kroky“ opačným směrem, aby posílil IS a další teroristické skupiny bojující a bojující v Sýrii.
izraelský denně Haaretz 31. října citoval „vyššího důstojníka Severního velení“, který řekl, že koalice vedená USA „dělá velkou chybu v boji proti ISIS… Spojené státy, Kanada a Francie jsou na stejné straně jako Hizballáh, Írán a [Sýrie Prezident Bashar al-Asad. To nedává smysl."
Bez ohledu na to, 8. září izraelský deník The Jerusalem Post uvedl, že Izrael poskytl koalici „satelitní snímky a další informace“. O tři dny později řekl Netanjahu na konferenci v Herzliya: "Izrael plně podporuje výzvu prezidenta [Baracka] Obamy ke společným akcím proti ISIS... Hrajeme svou roli v tomto pokračujícím úsilí. Některé z věcí jsou známé; některé věci jsou méně známé."
Obamova výzva byla zelenou pro Izrael, aby podpořil syrské i nesyrské rebely. Syrská oficiální prohlášení tvrdí, že Izrael úzce spolupracuje s povstalci.
Izraelská prohlášení tvrdí, že jejich prohlášení se omezuje na „humanitární“ podporu „umírněné“ syrské opozice, kterou se USA již zavázaly vycvičit a vyzbrojit v Saúdské Arábii, Jordánsku a Turecku. Významná část z 64 miliard dolarů vyčleněných na konflikty v zahraničí v rozpočtové legislativě podepsané Obamou 19. prosince půjde těmto „umírněným“.
Jak Izrael, tak USA nemají žádné obavy z toho, zda „umírnění“ zůstanou takoví i poté, co byli vyzbrojeni smrtícími zbraněmi, nebo zda je nadále vhodné nazývat je „opozicí“.
Izraelské „humanitární“ tvrzení je však zpochybňováno skutečností, že Izrael je jedinou sousední zemí, která stále zavírá své dveře před syrskými civilními uprchlíky, zatímco své dveře nechává dokořán otevřené pro zraněné rebely, kteří jsou ošetřeni v izraelských nemocnicích a je jim dovoleno vrátit se do bitevní fronta po zotavení.
IS blízko izraelských hranic
Izraelské ministerstvo zahraničí loni 3. září potvrdilo, že americký novinář Steven Sotloff, kterého IS sťal, byl rovněž izraelským občanem. V projevu adresovaném Sotloffově rodině Netanjahu odsoudil IS jako „větev“ „jedovatého stromu“ a „chapadlo“ „násilného islamistického terorismu“.
Ve stejný den izraelský ministr obrany Moshe Ya'alon oficiálně postavil IS a kohokoli, kdo se s ním spojuje, mimo zákon.
10. září svolal Netanjahu naléhavou bezpečnostní schůzku, aby se připravil na možné nebezpečí postupu IS blíže k izraelským hranicím, což je vyhlídka potvrzená nejnovějšími bitvami o moc mezi IS a frontou al-Nusra na jihu Sýrie – Libanonu. hranic a v jižní Sýrii, v dostřelu dělostřelectva izraelských sil.
9. listopadu zveřejnila Ansar Bait al-Maqdis (ABM), která operuje proti egyptské armádě, zvukový klip, který slibuje věrnost IS, aby později vyhlásila první IS Wilayah (provincie) na egyptském Sinajském poloostrově, jižně od Izraele. .
Posledního 14. listopadu Izraelský deník citoval Netanjahua, který na soukromé schůzce o obraně řekl, že IS „v současnosti operuje mimo Libanon… blízko severní hranice Izraele“. Musíme to brát jako vážnou hrozbu."
Nicméně „ve skutečnosti, jak většina izraelské zpravodajské komunity rychle poukázala, neexistují žádné známky toho, že by se něco takového skutečně dělo,“ říká Amos Harel Zahraniční politika o pět dní později.
Moshe Ya'alon v září novinářům řekl, že „organizace působí daleko od Izraele“, a proto nepředstavuje žádnou bezprostřední hrozbu. Izraelský mírový aktivista Uri Avnery 14. listopadu napsal: „Současní a bývalí generálové, kteří utvářejí izraelskou politiku, se mohou při zmínce o tomto ‚nebezpečí‘ jen usmívat.“
Izrael „určitě nevnímá skupinu jako vnější hrozbu“ a „Islámský stát také zatím nepředstavuje vnitřní hrozbu pro Izrael,“ tvrdí Izraelský novinář a spolupracovník pro politiku na Evropské radě pro zahraniční vztahy, Dimi Reider, píšící v a Reuters blog loni 21. října.
WNetanjahu popisovaný jako „vážná hrozba“ na severu zatím nenařizuje žádnou izraelskou akci proti Izraeli, protože „musíme předpokládat, že Hizballáh“, který je spojencem Sýrie a Íránu, „nemá svůj dům v pořádku,“ tvrdí. izraelský premiér.
Přítomnost IS Wilayah na jeho jižní hranici s Egyptem zaměstnává zemi vnitřním krvavým protiteroristickým konfliktem, který by zabránil jakémukoli konkrétnímu egyptskému příspěvku ke stabilizaci arabské Levanty nebo podpoře Palestinců v jejich boji za ukončení izraelské okupaci jejich země, nemluvě o skutečnosti, že tato přítomnost již staví Egypt proti izraelskému úhlavnímu nepříteli Hamasu v palestinském pásmu Gazy a vytváří nepřátelské prostředí, které diktuje užší egyptsko-izraelskou bezpečnostní koordinaci.
Izrael proto nebude „zasahovat“, protože „to jsou vnitřní záležitosti zemí, kde se to děje“. Podle zástupkyně vedoucí izraelského velvyslanectví v Moskvě Olgy Slov je Izrael „neformálně… připraven poskytnout pomoc, ale ne vojenskou cestou a ne připojením se ke koalici (vedené USA)“ proti IS. Ruská média 14. listopadu.
Jordán je jiný příběh
Východní sousedé Izraele v Jordánsku a Sýrii se však zdají být jiným příběhem.
„Jordánsko se cítí ohroženo IS. Budeme s nimi tak či onak spolupracovat,“ řekl velvyslanec Slov. Jordánská média informovala, že více než 2000 Jordánců se již připojilo k odštěpení al-Káidy, IS, odnoži al-Kájdy Frontě al-Nusra nebo jiným rebelům, kteří bojují za „islámský“ stát v Sýrii. Stovky z nich byly zabity syrskou arabskou armádou.
The Daily Beast června citoval Thomase Sandersona, spoluředitele pro nadnárodní hrozby v Centru pro strategická a mezinárodní studia, jak řekl, že Izrael považuje přežití Jordánska za „hlavní cíl národní bezpečnosti“.
Pokud by Jordánsko požádalo Izrael o pomoc při ochraně svých hranic, Izrael by měl „malou možnost“, než pomoci Bestie citoval ředitele izraelské Rady národní bezpečnosti Yaakova Amidrora, jak řekl.
Jako preventivní opatření nyní Izrael na své hranici s Jordánskem staví 500 kilometrů dlouhý „bezpečnostní plot“.
Zatímco Izrael je ochoten a chystá se „vměšovat se“ do Jordánska, hluboce zasahuje již v Sýrii, kde skutečná bitva zuří necelé čtyři roky proti teroristům vedeným IS.
Před pár týdny Associated Press oznámili, že IS a al-Nusra uzavřely dohodu o ukončení vzájemných bojů a spolupráci na zničení USA vycvičených a podporovaných rebelů (Fronta syrských revolucionářů a hnutí Hazm) a syrských vládních sil v severní Sýrii.
Ale v jižní Sýrii se všechny tyto a další teroristické organizace mezi sebou koordinují a mají to, co podplukovník Peter Lerner, mluvčí izraelských okupačních sil (IOF), nazval „džentlmenskou dohodou“ s Izraelem přes hranici, podle Columa Lynche. v Zahraniční politika na červnu 11.
Loni v říjnu, Odbočka Al-Káidy v Sýrii, al-Nusra, patřila mezi povstalecké skupiny, které dobyly jediný hraniční přechod Quneitra mezi Sýrií a Izraelem okupovanými Golanskými výšinami. Izrael svou námitku ještě neprokázal.
„Mnoho sunnitů v Iráku a v Perském zálivu považuje ISIS za kulku do svých pušek namířenou proti šíitskému extremismu, ve snaze obnovit jejich ztracené postavení,“ komentovala Raghida Derghamová, sloupkařka a vedoucí diplomatická korespondentka pro londýnskou arabštinu. Al-Hayat denně, napsal v huffingtonpost na září 19.
Politická veřejná dohoda mezi Izraelem a Araby z Perského zálivu se rozvinula na základě vzájemného porozumění, že demontáž aliance Sýrie – Írán jako předehra ke „změně režimu“ v obou zemích je regionální prioritou, aniž bychom ztratili ze zřetele konečný cíl, který je diktovat mír s Izraelem jako regionální mocností pod hegemonií USA. IS je „kulkou do jejich pušek“. Z jejich pohledu je válka USA proti IS irelevantní, alespoň prozatím.
* Nicola Nasser je veteránská arabská novinářka se sídlem v Birzeitu na západním břehu Izraelem okupovaných palestinských území ([chráněno e-mailem]).