Toto je příběh nahoře/dole, který nás zavede od vrcholu západní hory pro bohaté až po šířící se masové zoufalství v údolích chudých zemí třetího světa.
Je o tom, jak se řešení světové finanční krize, které masírují generální ředitelé a velká pols v luxusním konferenčním centru v zasněženém Davosu ve Švýcarsku, proměnilo v globální ekonomickou katastrofu v ulicích Káhiry, aktuální nulový bod jistého rozšíření. vlna mezinárodních nepokojů.
Ano, desetitisíce v ulicích požadující svržení krutého Mubarekova režimu tam nyní naléhají na své právo učinit politickou volbu, ale jsou poháněny ekonomickou katastrofou, která raketově vzrostla nezaměstnanost a stoupaly ceny potravin.
Lidé vycházejí do ulic nejen proto, aby se setkali, ale také kvůli své potřebě se najíst.
Jako Nouriel Roubini, který byl mezi prvními, kdo předpověděl finanční krizi, zatímco ostatní na něj šmakovali jako na „Dr Doom“ říká, nedívejte se jen na davy v Káhiře, ale co je motivuje nyní, po letech mlčení a represí.
Říká, že dramatický nárůst cen energií a potravin se stal hlavní celosvětovou hrozbou a hlavním faktorem, o kterém se ve zpravodajství o událostech v Egyptě většinou nepíše.
„To, co se stalo v Tunisku, se děje právě teď v Egyptě, ale také nepokoje v Maroku, Alžírsku a Pákistánu nesouvisejí pouze s vysokou mírou nezaměstnanosti a nerovností příjmů a bohatství, ale také s tímto velmi prudkým nárůstem potravin a komodit. ceny,“ řekl Roubini.
Ceny v Egyptě vzrostly o 17 % kvůli celosvětovému nárůstu cen komodit, který má mnoho faktorů, ale klíčový jsou spekulace na Wall Street a velkých bankách.
Jak uvedl IPS, „Wvšechny investiční firmy a banky Street, spolu s jejich příbuznými v Londýně a Evropě, byly zodpovědné za technologickou bublinu dot-com, bublinu na akciovém trhu a nedávné bubliny na bydlení v USA a Velké Británii. Vytěžili obrovské zisky a své bonusy před nevyhnutelným kolapsem každého z nich.
Nyní se obrátili na základní komodity. Výsledek? V době, kdy nedošlo k žádným významným změnám v globální nabídce potravin ani v poptávce po potravinách, průměrné náklady na nákup potravin vzrostly od června do prosince 32 o 2010 procent, uvádí Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Nic jiného než spekulace s cenami nemůže vysvětlit, jak ceny pšenice vyskočily o 70 procent od června do prosince loňského roku, kdy byly celosvětové zásoby pšenice stabilní, říkají odborníci.
Zde je klíčový fakt skrytý ve zprávě CNN Money – druhu určeného investorům, nikoli široké veřejnosti: „Asi 40 % občanů Egypta žije z méně než 2 dolarů na den, takže jakékoli zvýšení cen bolí.“
Brilantní!
Přemýšlejte o tom: co byste dělali, kdybyste žili za 2 dolary na den? Ve Starbucks nebudete pít mochachinos, to je jisté.
Věřte mi, že lidé nahoře pozorně sledují tento nepokoj na Wall Street, protože úzkost roste:
Informuje Washington Post:
Americké akcie v pátek prudce klesly, když násilné střety v Egyptě vyvolaly nával úzkosti na globální finanční trhy.
Egypt je ústředním bodem zájmů USA na Blízkém východě jako umírněný stát a klíčový hráč jak v protiteroristických operacích, tak v regionálních mírových jednáních, uvedla Helima L. Croft, geopolitická analytička z Barclays Capital.
Pokud by pouliční protesty měly ukončit téměř 30leté držení moci prezidenta Husního Mubaraka, „Myslím, že by existovala obava, že byste mohli vidět radikalismus, který se šíří napříč Blízkým východem,“ řekl Croft a dodal, že obavy mohou být neopodstatněné.
Kromě politického významu Egypt ovládá Suezský průplav, důležitou námořní cestu.
Najednou existují obavy, zda Egypt bude schopen splatit svůj dluh, podle Asia Times byl najednou prohlášen za riskantnější než Irák:
„Náklady na ochranu egyptského dluhu proti nesplácení po dobu pěti let se smlouvami vyskočily tento týden o 69 základních bodů nebo 0.69 procentního bodu na dnešních 375 ve srovnání s 328 v Iráku, podle cen od CMA, poskytovatele dat v Londýně. Jen minulý týden stály irácké swapy o 19 bazických bodů více než egyptské a v červnu v průměru o 240 bazických bodů více, když se Irák vzpamatoval z invaze vedené USA v roce 2003.
Nepokoje inspirované povstáním, které svrhlo tuniského vůdce, „zvyšuje politická rizika,“ řekl Eric Fine, portfolio manažer v New Yorku, který pomáhá Van Eck Associates Corp. dohlížet na aktiva rozvíjejících se trhů ve výši 3 miliard dolarů. "Pokud se jedná o revoluci, cena rizika pro Egypt by mohla jít mnohem výše, a pokud se nepodaří, náklady klesnou na 300 základních bodů a pravděpodobně 250," řekl Fine v telefonickém rozhovoru.
Zatímco většina zvýšení cen potravin je způsobena suchem a záplavami, americká politika k tomu výrazně přispěla, tvrdí Mike „Mish“ Shedlock na svém globálním ekonomickém blogu a odhaluje realitu, kterou média minula:
„Bernankeho politika „kvantitativního uvolňování“ v kombinaci s nekontrolovatelným růstem úvěrů v Číně a Indii vedla ke zvýšení spekulací s komoditami. Tyto spekulace přinutily zdražit potraviny.
Upozorňujeme, že spekulace s komoditami nejsou a způsobit čehokoliv. Spíše komoditní spekulace jsou a následek ze špatné měnové politiky nejen Fedu, ale i centrálních bankéřů po celém světě.
Michael Fitzsimmons říká, že k problémům v Egyptě přispívá i energetická politika USA, ale souhlasí s tím, že hlavním viníkem je měnová politika. Píše: „Abych to shrnul: Implementace „QE2“ Benem Bernankem přímo vedla k inflaci potravin po celém světě. V mnoha rozvojových a chudých zemích (např. Egypt a jinde) tvoří jídlo mnohem větší procento příjmu jednotlivce a je pociťováno mnohem přísněji než v USA.
Proč to většina médií ignoruje? Finančníci plácající se na Světovém ekonomickém fóru v Davosu o tom vědí všechno a jsou znepokojeni, stejně jako uvedl Bloomberg News.
„Tento protest v severní Africe neskončí; rozšíří se v mnoha zemích kvůli vysoké nezaměstnanosti a rostoucím cenám potravin,“ řekl Hamza Alkholi, předseda představenstva a generální ředitel Saudi Alkholi Group, holdingové společnosti investující do průmyslu a nemovitostí, v rozhovoru ve švýcarském Davosu.
Ve věku globalizace rozšíří zvýšení globálních cen nepokoje do celého světa. Egypt měl své vlastní „chlebové nepokoje“ v roce 977, kdy ceny na příkaz Světové banky náhle vzrostly, takže potřeba bránit se mu není cizí.
Otázkou je, proč nejsou ve zbrani i Američané, protože inflace na pumpě a obchod s potravinami sem žene prince výš. Částečným důvodem je to, že nevědí, že USA mají horší ekonomickou nerovnost podle vědeckého měření: The Gini Coefficent
Washington's Blog informuje „Podle CIA World Fact Book jsou USA hodnoceny jako 42. nejnerovnější země na světě s Giniho koeficientem 45. Egypt je naopak hodnocen jako 90. nejvíce nerovné země, s Gini koeficientem kolem 34.4. "
Ptá se: "Tak proč se Egypťané bouří, zatímco Američané jsou spokojení?"
Podle zprávy Building a Better America, Dan Ariely z Duke University a Michael I. Norton z Harvard Business School demonstrují Američany soustavně podceňovat míra nerovnosti v našem národě.
A proč je to? Mohla by s tím mít něco společného naše média, média konzumovaná, když krvácejí, vedou, ale kde chybí kontext a pozadí?
Danny Schechter bloguje pro Mediachannel.org (Newsdissector.com/blog) Jeho nový film Plunder pohlíží na finanční krizi jako na kriminální příběh. (Plunderthecrimeofourtime.com) Komentáře k [chráněno e-mailem]