Národní bezpečnostní agentura zaznamenává a uchovává téměř všechny domácí (a mezinárodní) telefonní hovory ze dvou nebo více cílových zemí od roku 2013. Washington Post i The Intercept (se sídlem v USA a publikované předsedou eBay Pierrem Omidyarem) cenzurovala jméno jednoho ze států obětí, které druhá publikace označuje jako zemi „X“.
Jak Washington Post, tak The Intercept uvedly, že na žádost vlády USA cenzurovaly jméno oběti. Taková cenzura zbavuje národ jeho práva na sebeurčení v záležitosti, která se týká celé jeho populace. Na oběti státu a jeho obyvatelstvu je páchán pokračující zločin hromadné špionáže. Tím, že tento akt cenzury upírá celé populaci znalost vlastní viktimizace, odepírá každému jednotlivci v této zemi možnost hledat účinný prostředek nápravy, ať už u mezinárodních soudů nebo jinde. Předběžné oznámení pachatelům rovněž umožňuje vymazání důkazů, které by mohly být použity v úspěšném trestním stíhání, občanskoprávní žalobě nebo jiném vyšetřování.
Z předchozích zpráv víme, že systém hromadného odposlechu Národní bezpečnostní agentury je klíčovou součástí amerického programu zaměřeného na drony. Americký program zaměřený na drony zabil tisíce lidí a stovky žen a dětí v Afghánistánu, Pákistánu, Jemenu a Somálsku v rozporu s mezinárodním právem. Cenzura identity státu oběti přímo napomáhá zabíjení nevinných lidí.
Ačkoli z důvodu ochrany zdroje nemůžeme prozradit jak, WikiLeaks potvrdily, že totožnost státu oběti je Afghánistán. To lze také nezávisle ověřit forenzní kontrolou nedokonale aplikované cenzury souvisejících dokumentů, které byly dosud zveřejněny, a korelací s jinými programy NSA (viz http://freesnowden.is).
Nevěříme, že je na místě médií, aby „napomáhala“ státu unikajícímu odhalování a stíhání za závažný zločin proti obyvatelstvu.
V důsledku toho se WikiLeaks nemohou podílet na cenzuře oběti státu X. Dotyčnou zemí je Afghánistán.
The Intercept uvedl, že americká vláda tvrdila, že zveřejnění tohoto jména by mohlo vést k „nárůstu násilí“. Taková tvrzení použila také administrativa Baracka Obamy, aby odmítla zveřejnit další fotografie mučení v Abu Ghraib v Iráku.
I když by se dalo vážně pochybovat o morální výjimečnosti, která by jinému národu a jeho lidu odepřela právo reagovat na masové porušování práv způsobem, který si sám zvolí, taková tvrzení o riziku ze strany vlády USA v každém případě neustále zaostávají.
WikiLeaks má letité zkušenosti s takovými nepravdivými nebo nadhodnocenými tvrzeními amerických úředníků při jejich pokusech oddálit nebo popřít zveřejnění.
V roce 2010 americké ministerstvo zahraničí nepravdivě tvrdilo, že zveřejnění diplomatických depeší WikiLeaks by „ohrozilo životy bezpočtu nevinných jedinců“. Taková nepravdivá tvrzení opakovaně uváděl i Pentagon.
Dodnes si nejsme vědomi žádného důkazu poskytnutého jakoukoli vládní agenturou, že by některá z našich osmi milionů publikací měla za následek újmu na životě.
V roce 2013 američtí úředníci pod přísahou přiznali, že nebyli schopni žádný takový důkaz najít. Bývalý ministr obrany Robert Gates připustil, že reakce americké vlády na naše publikace byla „výrazně přemrštěná“.
Tvrzení vlády Spojených států vůči médiím postrádají důvěryhodnost. Nejen, že se neobtěžovala v této věci kontaktovat předběžnou publikaci WikiLeaks, ale už téměř rok ví o materiálu, který Edward Snowden získal. Téměř každý úřad ve Washingtonu DC ví konkrétně o materiálu týkajícím se země cenzurované oběti přinejmenším od 18. března 2014, kdy Washington Post vydal článek na titulní straně na toto téma (s cenzurou identity Afghánistánu). Je to „odpovědnost“ vlády USA chránit svá aktiva. Mělo na to obrovské množství času. Vzhledem k výše uvedenému se domníváme, že jakákoli přetrvávající vnímaná rizika jsou smyšlená nebo záměrně přijatá vládou USA. Ale také odmítáme implikaci, že je úlohou mezinárodního tisku chránit majetek USA před zatčením za masové porušování práv lidí jiného národa.
Julian Assange
Šéfredaktor
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat