Západní intervence v Libyi vzbudila mnohem více vášní v západní levici než v arabských zemích. Nebo, přesněji řečeno, vášně ohledně Libye nebyly zaměřeny na stejné problémy na Západě a v arabských zemích. Na nedávných masových demonstracích v Káhiře byla viditelně vyvěšena trojbarevná vlajka libyjského povstání (viz obrázky), zatímco proti probíhající západní intervenci v Libyi nebyla patrná žádná výrazná gesta.
Celkově vzato, v debatě uvnitř západní levice byla pozicím antiimperialistických sil v arabském světě věnována malá pozornost, pokud vůbec nějaká. Je tedy zajímavé vidět, co říká Hassan Nasralláh, generální tajemník libanonského Hizballáhu. Hizballáh byl nejprestižnějším z odpůrců západní nadvlády v arabském světě. 19. března – dva dny poté, co Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci 1973 – Nasralláh dal hlavní řeč v Bejrútu v solidaritě s bojem arabských národů.
Nasralláh se nejprve zabýval tvrzením, že Spojené státy jsou nějakým způsobem odpovědné za různá arabská povstání:
„Jakékoli obvinění, které tvrdí, že Amerika stojí za těmito revolucemi, podněcovalo je a rozvířilo je a vede je, představuje falešné, nespravedlivé obvinění těchto národů, zvláště pokud mluvíme o těchto pěti režimech [Tunisko, Egypt, Bahrajn, Libye a Jemen], kteří jsou spojenci Ameriky. Jsou to režimy, které Ameriku následují a harmonizují s ní, které nabízely a stále nabízejí služby pro americké spiknutí, a které nepředstavují žádnou hrozbu pro americkou politiku – což je Izrael na Blízkém východě Je logické, že americká vláda kritizuje poslušné, harmonizující, submisivní a spřízněné režimy a podněcuje lidové revoluce?
„Je to nelogické, zvláště když Amerika velmi dobře ví – na základě průzkumů veřejného mínění, průzkumů a veřejných a zpravodajských informací –, že povědomí a vhled těchto národů se nyní staly zřejmými a že tyto národy mají velmi vědomý, neochvějný a oddaný postoj vůči americké politice a vládě a proti přítomnosti Izraele. Jak by tedy mohla americká vláda podněcovat revoluce u národů, kteří jsou vědomi, mají předvídavost a jsou dobře rozhodnutí, aniž by věděli, jaké důsledky tyto revoluce povedou a jaké alternativy tyto národy přinesou? produkce na úrovni vlád a režimů?Takže toto je falešné a nespravedlivé obvinění.
„Kdybychom mluvili o vzdorujícím a odolném režimu, který by se nepodřídil vůli Spojených států amerických nebo americkému spiknutí, o systému, který odolává a napadá Izrael, o systému, který je pak protesty namítán, pak bychom mohli zajímalo by mě – pomineme-li předsudky – zda je pravděpodobné, že se bude diskutovat o tom, že existují provokatéři a podněcovatelé proti tomuto režimu. Mohou však někteří říci, že jde o americké revoluce proti režimům podřízeným USA? To je nepřijatelné – stejně jako směšné obvinění, že Al-Káida podnítil libyjskou revoluci a směšné obvinění, že Írán vyvolal povstání lidu v Bahrajnu."
Spíše než americké spiknutí to byly skutečně lidové revolty, prohlásil Nasralláh.
"Jsou to skutečné, lidové revoluce, které spustili lidé - především mládež - pak muži, ženy, děti a starší, které následovaly elity a poté politické mocnosti. Tyto revoluce jsou založeny na víře, vědomí, hněvu, nadšení - a většinou důležité — velká připravenost k oběti….
"Sledovali jsme televize a na vlastní oči jsme viděli, jak mladíci vyzývají zbraně, aby je zastřelili, a oni byli zastřeleni. Viděli jsme to v Tunisku, Egyptě, Bahrajnu, Jemenu a Libyi. Tady to ale nekončí; poté ostatní mladíci napadají kulky a zbraně."
Nasralláh si nedělal žádné iluze o benevolenci USA a Západu. Sledují své vlastní zájmy a snaží se minimalizovat škody na svých pozicích v regionu:
"Co musíme pečlivě zvážit, je odhalené a pokrytecké vystoupení Američanů a Západu ve všech těchto incidentech, které se v našem arabském regionu odehrávají již několik měsíců. Můžeme jednoduše odhalit nebo porozumět aktuálně uplatňované politice Američanů ohledně těchto manévrů a revoluce jako takové:
"V submisivních režimech lze provést mělké reformy, které Američané dokážou udržet. Kromě toho by submisivní režim mohl dostat krátkodobou šanci upravit bitvu se svými lidmi, aby se vyhnul vnitřním, vážným dopadům."
„Potom, v případě, že americká vláda předvídá, že bitva bude pro americké zájmy velmi nákladná, odloží vládce stranou, požádá je, aby odešli, a zmírní tolik škod, kolik jen může být, aby uspokojila národy nebo je oklamala – přivedla je. zpět do svých domovů bez splnění revolučních deklarovaných cílů.
„Americká vláda využívá všechny tyto scénáře, aby se jevila jako obhájce občanských práv, svobody lidí, změny a reformace.
"To, co dnes požadujeme, je, aby nikdo v našem arabském, islámském světě nebyl oklamán. Určitě nikdo nebyl oklamán, protože lidé jsou nyní zcela uvědomělí a těší se vysoké prozíravosti, pokud jde o americkou politiku. Uznávají, že Amerika si tyto režimy vymyslela a byla chrání je po desetiletí. Zbraně režimů, posilování a hegemonie na jejich lidech byly řešeny Amerikou. V důsledku toho se americká vláda podílí na všech zločinech, které tyto režimy spáchaly na jejich lidech během všech minulých let.
"Navíc žádné americké řeči o ochraně národů našeho regionu, respektování zákonných a občanských práv a usvědčování z nátlaku a děsivých činů nejsou důvěryhodné. To je na deklarované, vytrvalé americké politice vůči utlačovanému palestinskému lidu. Před několika dny Američané vláda vetovala na zasedání Rady bezpečnosti [OSN] rezoluci proti výstavbě osad. Palestinci jsou zabíjeni, ostřelováni a vysídleni. Jejich domy, pole a stromy jsou zničeny. Jedenáct tisíc Palestinců je zadržených. Islámská a křesťanská posvátnost v Al Quds [Jeruzalém] jsou ohroženi, ale Američané brání vraha, vraha, násilníka, drtiče kostí a toho, kdo se svým letectvem ostřeluje domy civilistů v Gaze.
"Dokud se jedná o americkou politiku vůči Palestině a jejímu lidu, každá americká řeč o upřímném, upřímném zájmu bránit práva Egypťanů, Tunisanů, Libyjců, Jemenců, Bahrajnců a dalších je pokrytectvím. Americká intervence ve skutečnosti míří na vylepšování americké image, řízení krize, zaručení vhodných alternativ pro americké spiknutí, kde submisivní režimy nedokázaly pokračovat, nebo pronásledování ropných polí místo toho, aby je pustili do rukou upřímných, čestných vlastenců. To je spíše pozadí americké intervence než tomu, kterému Obama chce, abychom věřili.
"Není to jiná vláda; ani nebrání národy. Ne, žádám arabské národy, aby měli oči dokořán otevřené pro Palestinu, protože tato americká vláda podporuje Izrael, který drtí palestinský lid a útočí na národy v regionu." americká obvinění o lidských právech a demokracii jsou falešná.
"Můžeme přehodnotit americkou vládu, jakmile budeme svědky radikálního vývoje politiky USA ohledně Palestiny a jejího lidu. Proto je nezbytné, aby lidé byli opatrní s americkou politikou a pokusy o drancování těchto revolucí a krve mučedníků." Národy by také měly být obezřetné vůči nezadržitelnému úsilí o odklonění cesty veřejných revolucí, o rozdělení arabských zemí a o podněcování občanské otevřené války. To jsou vážná nebezpečí, která slouží americkému alternativnímu spiknutí pro náš region.“
Pokud jde o Libyi, Nasralláh pokračoval:
"Stejně jako se vzbouřily národy v Tunisku a Egyptě, Libyjci se vzbouřili. Skupina mladých lidí začala v Benghází a byli konfrontováni s kulkami a vraždami. Pak se lidé vrhli, aby je objali, a revoluce se přesunula z jednoho města do druhého. Tam byly demonstrace a občanská neposlušnost, které byly konfrontovány s kulkami, letadly a tanky. Válka byla uvalena na mírovou a občanskou veřejnou revoluci. To, co se děje v Libyi, je válka vnucená režimem lidem, kteří chtěli změnu bez použití zbraní .
"Náhle měli tito lidé na výběr sebeobranu, aniž by byli ozbrojenou organizací nebo měli vojenské zkušenosti nebo dostatek zbraní. Válka vypukla proti libyjskému lidu na západě a východě. Letadla, tanky, děla a řady Kaťušy -rozmístění raket, která jsme vy i my viděli v televizi, nám – Libanonci – připomínají izraelskou invazi v roce 1982 a všechny izraelské války. To, čím Kaddáfí útočí na svůj lid, je stejné jako v předchozí izraelské válce proti Libanonu a Gaze. Všichni urození na světě musí odsoudit tyto velké zločiny spáchané Kaddáfího režimem. Kromě toho každý, kdo může nabídnout jakoukoli pomoc těmto vzpurným lidem, tak musí učinit, aby pomohl jejich nezlomnosti a toleranci demolic. a masakry."
Nasralláh obvinil západní mocnosti, že záměrně oddalují svou intervenci:
"Naši vzpurní bratři v Libyi a naše arabské národy si musí uvědomit, že Amerika a Západ nabídly libyjskému režimu dostatek času na rozdrcení revoluce. I když všechen ten čas promarnili sezeními a tolika řečmi, lidé byli neochvějní a tolerantní. Bojovali." a uvedli svět do rozpaků svou nezlomností a tolerancí. Kdyby se libyjská revoluce zhroutila za několik dní, týden nebo dva týdny, svět by znovu připustil, že Kaddáfího režim s ním vyřešil problémy a koupil od něj ropu v požadované a výhodné ceny. Kaddáfího peníze by se nově dostaly do kapes prezidentů, poslanců Evropské unie a dalších. Neochvějnost těchto revolucionářů dnes změnila rovnici.“
Nasralláh považoval západní intervenci za velmi nebezpečnou, ale je důležité, že bezletovou zónu výslovně neodsoudil a naléhal na Libyjce, aby byli vůči nebezpečí ostražití:
"Samozřejmě, libyjská situace je dnes velmi komplikovaná kvůli mezinárodní intervenci, která začala a která by mohla vést Libyi k tomu, aby se [stala kořistí] hry národů. V důsledku toho musí být rebelové dostatečně uvědomělí a patriotičtí. Poslední říkám jim, že libanonský odboj byl vytrvalý 33 nocí a dní v době, kdy více než sto izraelských letadel ostřelovalo všechny regiony – zabíjelo a ničilo. Dnes ve jménu tohoto vítězného odboje posílám tisíc pozdravů neochvějným libyjským bojovníkům v Benghází, Ajdabya, Tobroq, Misurata a všech ostatních neochvějných, trpělivých libyjských městech."
Nasralláh si přál, aby arabské a islámské země přišly Libyjcům na pomoc, a tvrdil, že jejich selhání otevřelo cestu Západu. Přesto však výslovně neodsoudil západní intervenci ani nevyzval k jejímu okamžitému ukončení:
"...arabské a islámské země musí nést odpovědnost za to, co se děje v každé arabské zemi. Ano, jejich povinností je zasahovat tím, že vysílají armády na obranu národů a brání zahraniční intervenci namísto jejich utlačování."
"Bohužel, dnes, kdy se většina arabských a muslimských guvernérů zřekla odpovědnosti, má západní a americká intervence snadný přístup do Libye. Nevíme, co se v Libyi stane. Povolení přístupu k zahraniční intervenci v každé arabské zemi vezměte nás zpět do éry okupace, přímého kolonialismu, rozdělení nebo čehokoli jiného."
Poznámka: Tam, kde byl zveřejněný anglický překlad nejasný, byly s pomocí Bashira Abu-Manneha provedeny drobné opravy na základě původní arabštiny.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat