Před mnoha lety napsal americký židovský učenec Norman Finkelstein bestseller, který vyvolal pozdvižení mezi skupinou, kterou odhalil jako „průmysl holocaustu“: lidmi, kteří vždy nebyli přímými oběťmi holocaustu, ale přesto se rozhodli využívat a profitovat z židovského utrpení.
Ačkoli se s nimi zacházelo jako s vůdci židovské komunity, primárně se nezajímali o pomoc přeživším holocaustu nebo o zastavení dalšího holocaustu – dvě věci, o kterých se dalo předpokládat, že budou nejvyšší prioritou pro každého, kdo z holocaustu udělá ústřední bod svého života. Ve skutečnosti se sotva kterýkoli z mnoha milionů, které průmysl holocaustu požadoval od zemí jako Německo v rámci reparací, dostal k těm, kdo přežili holocaust, jak Finkelstein zdokumentoval ve své knize.
Místo toho tato malá skupina instrumentalizovala holocaust ve svůj vlastní prospěch: aby získala peníze a vliv tím, že se začlenila do průmyslu, který vytvořila. Stali se nedotknutelnými, bez kritiky, protože byli spojeni s průmyslem, který učinili tak posvátným jako samotný holocaust.
Navazující kniha nazvaná Antisemitistický průmysl, vyšetřování téměř stejné skupiny lidí, je nyní opožděná. Tito ghúlové se nestarají o antisemitismus – ve skutečnosti se otírají o nejprominentnější antisemity Západu, od Donalda Trumpa po Viktora Orbana.
Spíše se starají o Izrael – ao zbrojení antisemitismu, aby ochránili své emocionální a finanční investice. Těží z ústředního postavení Izraele v politickém, diplomatickém a vojenském životě USA:
- jako obří cvičení na praní nemovitostí, založené na krádeži původní palestinské půdy;
- jako laboratoř pro výrobu nových zbraní a sledovacích systémů testovaných na Palestincích;
- jako silně militarizovaný koloniální stát, bod oštěpu pro Západ, užitečný při destabilizaci a narušení jakékoli hrozby sjednocujícího se arabského nacionalismu na ropě bohatém Blízkém východě;
- a jako hraniční stát pro narušování právních a etických principů vyvinutých po druhé světové válce, aby se zabránilo opakování těchto zvěrstev.
Každý, kdo zpochybňuje sevření antisemitského průmyslu – a tedy i Izraele – sevření židovské reprezentace ve veřejném životě, je pronásledován jako antisemita nebo sebenenávidící Žid, jak se v současnosti nejvýrazněji děje židovskému filmaři Jonathanu Glazerovi. Je to oscarový režisér filmu Zóna zájmu o rodině nacistického velitele Osvětimi, který žil slepý k hrůzám odehrávajícím se jen tak mimo dohled, za jejich zahradou obehnanou zdí.
Napsal jsem dřívější článek o vyrobeném rozruchu, který vyvolaly Glazerovy komentáře na Oscarech. Ve své děkovné řeči odsoudil únos židovství a holocaust, který udržoval izraelskou okupaci po mnoho desetiletí a generoval stále nové oběti, včetně těch nejnovějších: těch, kteří trpěli rukou Hamásu, když zaútočil 7. října, a mnoha , mnoho desítek tisíc Palestinců zabitých, zmrzačených a osiřelých Izraelem za posledních pět měsíců.
Můj nejnovější článek o tom, co nám vypráví pošpinění Jonathana Glazera za jeho vášnivou oscarovou řeč o šarlatánech, kterým západní instituce daly bullhorn, aby mluvili za židovskou komunitu: https://t.co/j0Y38hAR61 pic.twitter.com/Wj043CuZcN
— Jonathan Cook (@Jonathan_K_Cook) 12. března 2024
Izraelská obezděná zahrada
Ačkoli není jasné, zda filmaři při natáčení Zóny zájmu zamýšleli nějakou analogii, film má nepochybně mimořádný význam a ironickou rezonanci právě teď, kdy se Izrael v Gaze dopouští toho, co Světový soud nazval věrohodnou genocidou.
Posledních 17 let žili Izraelci ve své vlastní zahradě obehnané zdí, hned vedle otevřeného koncentračního tábora pro Palestince, který byl blokován izraelskou armádou ze všech směrů: po zemi, po moři i ze vzduchu.
Palestinští vězni nesměli vystoupit z klece. Jejich rybářské čluny byly omezeny pouze míli nebo dvě od pobřeží. A obloha Gazy byla plná neustálého bzučení dronů, které dohlížely na obyvatelstvo, když tytéž drony nevypouštěly smrtící raketové útoky doslova z čistého nebe.
Z koncentračního tábora se postupně stal tábor smrti. Palestinci byli ponecháni umírat velmi pomalu ve své kleci, příliš pomalu na to, aby si toho svět všiml.
Organizace spojených národů již deset let varovala, že Gaza se stává neobyvatelnou, přičemž v malé enklávě se tísní více než 2 miliony Palestinců.
Většina neměla práci a ani vyhlídky, že si někdy práci najdou. Neexistoval žádný smysluplný obchod, protože to Izrael odmítl povolit, což znamenalo, že neexistovala žádná ekonomika. Gaza byla téměř úplně závislá na dárcích. A obyvatelstvu Gazy rychle docházela čistá voda a pomalu se otrávili vodou většinou čerpanou z přetížených a kontaminovaných vodonosných vrstev.
Izraelci neměli důvod starat se o to, co se děje na druhé straně jejich zahrady obehnané zdí – velká část půdy byla ukradena v roce 1948 palestinským rodinám, jako jsou ty, které byly omezeny v Gaze.
Pokud se palestinské skupiny pokusily udělat hluk odpalováním podomácku vyrobených raket z jejich vězení, Izrael měl systém Iron Dome, který projektily zachytil. Ticho – neboli „klid“, jak tomu západní média říkají – vládlo Izraelcům převážně. Nebo to platilo do 7. října.
Kdyby Glazer někdy vytvořil moderní převyprávění The Zone of Interest, hudební festival Nova, plný mladých lidí tančících nocí na prahu koncentračního tábora v Gaze, by mohl poskytnout dobrý materiál. Až na to, že tento aktualizovaný příběh by měl neočekávaný zvrat: mladíci, kteří žijí sen hned vedle 2 milionů lidí žijících v noční můře, se náhle ocitli také uvězněni v noční můře, když Hamas 7. října propukl z vězení v Gaze.
"Špatný druh Židů"
Glazerovým zločinem na Oscarech bylo ohrozit antisemitistický průmysl sevřením západního vyprávění o Izraeli.
V Británii je antisemitistický průmysl nazývá „nesprávným druhem Židů“ – Židy, kterým záleží na veškerém lidském utrpení, nejen na židovském. Židé, kteří odmítají dovolit Izraeli páchat zločiny proti palestinskému lidu jejich jménem. Židé, kteří správně označili za hon na čarodějnice pošpinění bývalého vůdce labouristů Jeremyho Corbyna a jeho příznivců, včetně jeho židovských příznivců, jako antisemity.
Glazer se chopil vzácné příležitosti, kterou tento týden poskytlo slavnostní předávání cen, chopit se mikrofonu od Antisemitismu Industry a reprezentovat židovský hlas, který by obyvatelé Západu neměli slyšet. Využil předávání Oscarů jako platformu ke zdůraznění palestinského utrpení – a k naznačení, že je normální zajímat se o palestinské utrpení stejně jako o utrpení izraelské a židovské.
Přitom vyhrožoval, stejně jako předtím Finkelstein, že odhalí skutečnost, že tito antisemitští generálové hledačů čarodějnic jsou nebezpeční šarlatáni, podvodníci v pravém slova smyslu.
Na rozdíl od antisemitismu má Glazer hluboké, univerzální věci, které může říci o holocaustu a lidských podmínkách. Živí se tím, že hluboce využívá své lidskosti, vhledu a kreativity, neovládá svou moc jako obušek, aby terorizoval všechny ostatní, aby se podřídili.
Což je kontext pro pochopení komentářů, hojně citovaných v médiích, Davida Schaectera, figurky Nadace přeživších holocaustu USA.
Schaecter, který popírá, že Izrael okupuje palestinský lid – a proto odmítá samotný základ mezinárodního humanitárního práva stanoveného k zastavení opakování holocaustu – říká pro vás [Glazere] je „hanebné domnívat se, že mluvíte za šest milionů Židů, včetně jednoho a půl milionu dětí, kteří byli zavražděni pouze kvůli své židovské identitě“.
Schaecter samozřejmě promítá. Je to on, ne Glazer, kdo se odvažuje mluvit za ty miliony Židů.
Existuje spousta lidí, kteří přežili holocaust, kteří se vyslovili proti Izraeli a jeho zacházení s palestinským lidem, včetně Finkelsteinovy vlastní matky a zesnulého Hajo Meyera, významného fyzika, který se stal jedním z nejtvrdších izraelských kritiků. Meyer pravidelně porovnával, co Izrael udělal Palestincům a co nacisté udělali Židům, jako je on sám.
Na rozdíl od Schaectera však Meyer nedostal žádnou pomoc ani finance na založení nadace ve jménu přeživších holocaustu. Západními médii nebyl oslavován. Nebylo s ním zacházeno jako s mluvčím židovské obce a dostal bullhorn.
Vlastně úplně naopak. Meyer zjistil, že je umlčen a znevažován jako antisemita. Dokonce se v roce 2018, čtyři roky po své smrti, stal záminkou pro nové kolo obvinění proti Corbynovi za údajné podporování antisemitismu v Labouristické straně. Vůdce labouristů sdílel platformu s Meyerem na akci Holocaust Memorial Day v roce 2010, pět let předtím, než se stal vůdcem labouristů.
Takový byl nápor, že Corbyn odsoudil Meyera za jeho názory a omluvil se za „obavy a úzkost způsobenou“ jeho vystoupením s osobou, která přežila holocaust.
Dnes by Meyera možná udivilo zjištění, že by mu bylo zakázáno být členem Britské labouristické strany a že důvodem, na základě kterého by byl diskvalifikován, je antisemitismus. Stejně jako většina ostatních velkých západních politických stran a organizací přijali labouristé nový definice antisemitismu která klade rovnítko mezi židovskou nenávist a nával kritiky Izraele.
Meyer, přeživší holocaust a věřící v univerzální etiku, by se ocitl nevítaný v žádné velké britské politické straně. Glazer, humanitární židovský filmař, který se o Palestince stará stejně jako o ostatní Židy, je v současnosti vytlačován z úctyhodné společnosti přesně stejným způsobem.
Může se to stát jen proto, že dopustíme, aby nám západní establishmenty vnutily tyto šarlatány a podvodníky z antisemitismu. Je čas naslouchat lidem, kterým záleží na lidskosti, ne lidem, kterým záleží na jejich postavení a peněženkách.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat