WASHINGTON, DC – Dvě nejmocnější finanční instituce světa, MMF a Světová banka, zde právě uzavřely svá každoroční jarní zasedání. Jejich představitelé se zavázali k takovým jemnostem, jako je „nové partnerství mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi“, „udržitelný růst a snižování chudoby“ a „participativní procesy“.
Ale podívejte se, co dělají s Argentinou.
Finančník George Soros byl první, kdo dal do tisku to, co mnozí ve finančním světě věděli o tom, že Argentina nesplácí svůj dluh. Na rozdíl od korporátních dlužníků, píše Soros, „suverénní státy neposkytují žádné hmatatelné zajištění; jedinou jistotou, kterou má věřitel, je bolest, kterou dlužník utrpí, pokud nesplní své závazky. Proto se soukromý sektor tak usilovně staví proti jakémukoli opatření, které by bolest zmírnilo. . .“
Argentinští mezinárodní věřitelé jsou odhodláni získat svou libru masa. V 19. století toho mohlo být dosaženo prostřednictvím diplomacie dělových člunů. Dnes je svět civilizovanější: máme Mezinárodní měnový fond.
Fond vyjednává s argentinskou vládou od ledna, kdy prezident Eduardo Duhalde nastoupil do úřadu. Požadovala tvrdá úsporná opatření, včetně škrtů ve veřejných výdajích ve výši asi 4 procent argentinské produkce. Pro srovnání si představte snížení veřejných výdajů v USA o 400 miliard dolarů uprostřed současné Velké hospodářské krize.
Argentinská vláda se vzdala MMF ohledně tohoto a téměř všech svých dalších požadavků. Zdá se však, že Fond nebude brát jako odpověď ano. A nyní prezident Světové banky James D. Wolfensohn naznačil, že jeho vlastní instituce odloží půjčku ve výši 700 milionů dolarů pro argentinské chudé a nezaměstnané, a to až do schválení MMF.
Roberto Frankel, ředitel Bank of Province Buenos Aires, má podezření, že MMF trestá Argentinu, aby odradil ostatní země od nesplácení svých dluhů. „Ve finančních kruzích se o tom otevřeně diskutuje,“ řekl na nedávné konferenci v New Yorku. „Samozřejmě se argumentuje, že je to ve prospěch rozvojových zemí jako celku. Jinými slovy, pokud Argentina nesplácí a nebude potrestána, úvěry rozvojovým zemím poklesnou.
Fond nedávno oznámil, že je ochoten půjčit Argentině pouze tolik peněz, aby mohl obsloužit svůj dluh vůči MMF a dalším multilaterálním věřitelům, jako je Světová banka. To je nejhorší ze všech světů: Argentina bude muset zavést destruktivní podmínky Fondu, což téměř jistě prodlouží depresi; a za svou bolest nedostanou žádné nové peníze.
Hlavním omezením MMF je, že Washington – kterému MMF odpovídá – může být nervózní z toho, že způsobí politické zhroucení v Argentině (k ekonomickému zhroucení již došlo). Existuje riziko odporu v celé Latinské Americe, kde se populismus vrací po dvou desetiletích, kdy příjem na osobu sotva rostl.
Krutost tohoto trestu nebude v Latinské Americe přehlížena, stejně jako tomu bylo ve Spojených státech. Prezidenti Fernando Henrique Cardoso z Brazílie a Alejandro Toledo z Peru veřejně kritizovali MMF za jeho zacházení s Argentinou – neobvyklé porušení protokolu pro hlavy sousedních států.
Mimo oficiální Washington může většina lidí vidět hlubokou nespravedlnost nutí Argentinu k odpovědnosti za neúspěšné politiky, které byly společným projektem MMF a argentinské vlády. MMF zatížil Argentinu obrovským, nesplatitelným dluhem, aby podpořil měnový režim – pevný směnný kurz jednoho pesa za jeden dolar – což bylo zcela nefunkční. A Světová banka ze své strany podpořila privatizaci argentinského systému sociálního zabezpečení v roce 1994. Do loňského roku byly ušlé příjmy (plus akumulované úroky) v důsledku této jediné privatizace stejně velké jako celý deficit státního rozpočtu.
„MMF vedl celou řadu chyb, od kurzové politiky přes fiskální politiku až po privatizace, které vyvrcholily katastrofou v Argentině,“ poznamenává ekonom Joseph Stiglitz, držitel Nobelovy ceny. Ekonomové Fondu však nevidí ironii v trestání milionů chudých a pracujících Argentinců za účelem prosazení tržní disciplíny, zatímco MMF očekává, že dostane zpět každý dolar, který půjčil – i s úrokem.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat