Zahraniční státy, které jdou do války v Jemenu, toho obvykle litují. Vojenská intervence vedená Saúdskou Arábií zatím zahrnuje pouze letecké útoky, ale může následovat pozemní útok. Kódový název akce je Operace Rozhodující bouře, což je pravděpodobně náznak toho, co by si Saúdská Arábie a její spojenci přáli v Jemenu, než co se skutečně stane.
V praxi je rozhodující výsledek nejméně pravděpodobnou vyhlídkou pro Jemen, stejně jako tomu bylo již dlouho v Iráku a Afghánistánu. Politickým rysem společným všem třem zemím je, že moc je rozdělena mezi tolik hráčů, že je nemožné je všechny porazit nebo uklidnit na dlouhou dobu. Saúdská Arábie podporuje prezidenta Abd-Rabbu Mansúra Hádího, ale ponižující rychlost jeho porážky ukazuje na jeho nedostatek organizované podpory.
Hrozba další intervence ze strany Saúdské Arábie a Rady pro spolupráci v Perském zálivu může mít za cíl napravit rovnováhu sil v Jemenu a zabránit Húsíům získat totální vítězství. Akce Saúdské Arábie a akce sunnitské koalice se však naplní, pokud se Húsíové – nikdy předtím plnohodnotní zástupci Íránu – ocitnou ve válce, ve které jsou závislí na íránské finanční, politické a vojenské podpoře.
Stejně tak Húsíové, jako členové sekty Zaidi, nebyli šíity v jiných zemích vždy vnímáni jako součást jejich náboženské komunity. Vedením sunnitské koalice však Saúdská Arábie internacionalizuje jemenský konflikt a zdůrazní jeho sektářský sunnitsko-šíitský rozměr.
Postoj USA se stává ještě spletitějším. Washington se snažil vykreslit svou kampaň v Jemenu proti al-Káidě na Arabském poloostrově (AQAP) jako úspěšnou. Útoky bezpilotních letounů údajně vyhladily důležité agenty AQAP, ale ponižující konečný výsledek americké skryté války v Jemenu přišel minulý týden, když pracovníci amerických speciálních operací odpálili své těžké vybavení a uprchli ze země na americkou základnu v Džibuti. AQAP se stává silnější silou jako úderné jednotky sunnitů.
Americká politika na Blízkém východě vypadá rozporuplně. Podporuje sunnitské mocnosti a staví se proti íránským spojencům v Jemenu, ale v Iráku dělá opak. Ve čtvrtek americká letadla poprvé začala bušit na pozice Islámského státu (Isis) v Tikrítu, 87 kilometrů severně od Bagdádu. Město je pod útokem čtyři týdny, 20,000 3,000 šíitských milicí a XNUMX XNUMX iráckých vojáků se postavilo proti několika stovkám bojovníků Islámského státu. Šíitští milicionáři se nyní údajně stáhli, ale nezdá se, že by zašli daleko. Ve skutečnosti bitvu o Tikrít vedou íránsky řízené šíitské milice podporované americkým letectvem, i když jsou obě strany rivaly i spojenci.
V konečném důsledku nemusí mít USA příliš na výběr. Pokud z jakéhokoli důvodu odmítne podporovat bojovníky proti Islámskému státu, bude to ku prospěchu ISIS. Čísla vyprávějí příběh: v Iráku je 100,000 120,000 až 12 48,000 šíitských milicionářů ve srovnání s pouhými 100,000 brigádami v irácké armádě schopnými boje, asi XNUMX XNUMX vojáků, i když tento celkový počet může být nafouknutý. Isis od loňského října povolává mladé muže napříč svým samovyhlášeným chalífátem a může mít přes XNUMX XNUMX bojovníků. Pokud se USA budou spoléhat pouze na iráckou vládu a kurdské pozemní síly Pešmergové, aby vyřadily ISIS z provozu, bude to těžké.
Proč nakonec USA použily své letectvo v Tikrítu, dříve 200,000 134 městě? Za prvé to byla jediná pomoc, o kterou bagdádská vláda tento týden formálně požádala. USA možná dospěly k závěru, stejně jako při XNUMXdenním obléhání města Kobani v loňském roce, že nemohou dovolit ISIS uspět v Tikrítu. Za druhé, pokud by město padlo, Washington nechtěl, aby Írán a šíitské milice získaly veškerou zásluhu.
Dalším motivem je, že jak USA, tak Írán chtějí obnovit určitou důvěryhodnost irácké vlády a armády po jejich zdrcujících porážkách silami ISIS v loňském roce. Irácká armáda dosud od pádu Fallúdže, 40 mil západně od Bagdádu v lednu 2014, nezískala zpět jediné město nebo větší město od Islámského státu. Tak omezené vojenské úspěchy, jaké byly, získaly milice v provinciích sousedících s Bagdádem.
Mezinárodní koalice vedená USA, která stojí proti ISIS, musí také něco udělat, aby posílila svou vlastní důvěryhodnost. Navzdory asi 2,500 koaličním náletům, které proti němu od loňského srpna zasáhlo, Islámský stát ztratil jen málo území. Isis může být zbitá, ale nevykazuje žádné známky toho, že by byla blízko porážky.
The Independent vedl v únoru a březnu sérii rozhovorů s lidmi, kteří nedávno opustili ISIS, a ačkoliv s tím nikdo nebyl nakloněn, nebyl nikdo, kdo by věřil, že bude zničena narůstající vnitřní nespokojeností nebo vnějším vojenským tlakem. Hlavním důvodem je to, že sunnitským arabským komunitám v Iráku a Sýrii není nabízena přijatelná alternativa k vládě ISIS. Všichni se děsí toho, že se stanou obětí pogromu, který nerozlišuje mezi příznivci ISIS a obyčejnými sunnity.
Dalším rysem života v chalífátu Isis, který vyplynul z těchto rozhovorů, je, že je dobře organizovaný: zdaňuje platy a tržby, odvádí mladé muže ve vojenském věku, kontroluje vzdělání a nemilosrdně bije všechny oponenty. Jeho stabilita by mohla být otřesena, kdyby utrpěla sérii vojenských porážek, ale zatím se tak nestalo.
Letecké útoky umožnily návrat k semipartyzánské taktice, která se nedrží proti přesile podporovaným vzdušnými silami, ale rychle útočí, když se přesunou dál nebo se jejich komunikační linky prodlouží a zranitelnější. Vzhledem k obtížnosti dobytí Tikrítu to nevypadá, že útok na Mosul bude ještě dlouho možný. Zdá se, že na vládní straně není žádné nadšení, aby znovu dobyla Fallúdžu, i když je mnohem blíže hlavnímu městu.
Ať se v Iráku a Jemenu stane cokoliv, politická teplota v regionu je den ode dne teplejší. Z pohledu Saúdské Arábie a monarchie Perského zálivu jsou Írán a šíité na postupu a stávají se buď dominantním nebo nejsilnějším vlivem ve čtyřech arabských hlavních městech: Bagdádu, Damašku, Bejrútu a Saná. Sunnitští Arabové v Iráku a Sýrii spojili svou budoucnost nerozlučně a osudově s ISIS a dalšími organizacemi typu al-Káida. Mají vojenskou sílu, ale dělají si mnoho mocných nepřátel.
Konfrontace mezi sunnity a šíity a mezi Saúdskou Arábií a jejími spojenci a Íránem a jeho spojenci se prohlubují a militarizují. Konflikty se vzájemně infikují a zhoršují a brání řešení jednotlivých problémů. Saúdská intervence v Jemenu tak snižuje šanci na americko-íránskou dohodu o teheránském jaderném programu a sankcích. Jak se tyto konflikty a rozdělení šíří, šance na vytvoření společné fronty schopné zničit Islámský stát se každým dnem zmenšují.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
DarovatSouvisející příspěvky
Žádné související příspěvky.