Zdroj: Informovaný komentář
Respektovaná izraelská organizace pro lidská práva, B'Tselem, prohlásil Izrael za stát apartheidu. Toto je závěr, ke kterému Informovaný komentář přišel před několika lety. Hospodářská a sociální komise OSN pro západní Asii dospěl k tomu závěru v roce 2017, ale OSN byla vydírána odporným Trumpem, aby se od zprávy distancovala. Znám aktivisty B'Tselem v Izraeli a hluboce respektuji jejich odvahu a bystrost.
Celá zpráva je tady
B'Tselem poukazuje na trik v mnoha mezinárodních diskursech, v nichž je oblast mezi Středozemním mořem a Jordánskem typicky vnímána jako dvě správní jednotky, stát Izrael na jedné straně a palestinská území na straně druhé. Posledně jmenované jsou často považovány za vyčkávací stav, proto „řešení ve dvou státech“. Nejsou.
Juan říká: Bohužel, nastupující Bidenova administrativa je stále oddána rétorice „dvou států“, která je zcela odtržená od reality. Horší je, že slouží jako fíkový list pro vojenskou okupaci a apartheid, s nejasnými budoucími nadějemi na palestinský stát, který stále více nemá žádné věrohodné území, protože ho rozežírá Izrael.
Palestinský Západní břeh Jordánu byl sežrán izraelskou anexií východního Jeruzaléma a podstatných území Západního břehu, které s ním sousedí. Poté izraelská vláda vyslala statisíce squatterů, kteří ukradli palestinskou zemědělskou půdu, stavěli na ní a sami ji začali využívat. Západní břeh Jordánu je pod izraelskou vojenskou okupací. Pásmo Gazy je ovládáno izraelskou armádou zvenčí prostřednictvím blokády. Izraelské úřady svěřily některé administrativní a policejní povinnosti Palestinské samosprávě více než 40 % Západního břehu, ale Palestinská samospráva samotná zůstává pod izraelskou vojenskou kontrolou.
Takže B'Tselem dochází k závěru, že existuje pouze jeden vládnoucí režim mezi Jordánskem a Středozemním mořem.
Pod touto jedinou správou je zavedena židovská nadřazenost a Palestinci na Západním břehu Jordánu a v Gaze jsou drženi bez státní příslušnosti a bez základních lidských práv. Židovská nadřazenost byla dokonce v roce 2018 zakotvena v zákoně izraelským parlamentem (Knesetem).
Vzhledem k nebezpečnému vzestupu bílé nadřazenosti ve Spojených státech bychom měli být znepokojeni prováděním politiky rasové nadřazenosti v Izraeli, kterou USA rovněž podporují.
B'Tselem identifikuje 4 způsoby, kterými si Izrael zajišťuje tuto rasovou nadřazenost:
A. Imigrace pouze pro Židy. Jakýkoli Žid odkudkoli na světě se může okamžitě přistěhovat do Izraele a získat plná občanská práva. 6 milionům Palestinců vyhnaných ze svých domovů, kteří nyní žijí v Libanonu, Jordánsku a mnoha dalších zemích, se však nemůže vrátit.
B. Přebírání půdy pro Židy a tlačení Palestinců v enklávách.
C. Omezení svobody pohybu Palestinců
D. Popírání práva Palestinců na politickou účast
Dospívají k závěru:
- „Režim, který používá zákony, praktiky a organizované násilí k upevnění nadřazenosti jedné skupiny nad druhou, je režim apartheidu. Izraelský apartheid, který prosazuje nadřazenost Židů nad Palestinci, se nezrodil během jednoho dne nebo jediného projevu. Je to proces, který se postupně stal institucionalizovanějším a explicitnějším, s mechanismy zavedenými postupem času v zákonech a praxi na podporu židovské nadřazenosti. Tato nashromážděná opatření, jejich všudypřítomnost v legislativě a politické praxi a veřejná a soudní podpora, které se jim dostává – to vše tvoří základ pro náš závěr, že laťka pro označení izraelského režimu za apartheid byla splněna.
B'Tselem říká, že k tomuto kroku dochází nyní, protože apartheid se ve skutečnosti každým dnem zrychluje a stává se více institucionalizovaným a zakotveným v zákonech a anexe postupuje rychle.
Před pár lety jsem vysvětlil:
Apartheid je nizozemské slovo znamenající „oddělení“ a bylo použito k popisu systému rasové segregace zavedeného vládnoucí afrikánskou menšinou v Jižní Africe v letech 1948-1991. V mezinárodním právu však bylo zobecněno na jakoukoli vládu praktikující systematickou rasovou nadvládu.
Článek II Mezinárodní úmluvy o potlačování a trestání zločinu apartheidu (1973) to definuje takto:
- „Pojem „zločin apartheidu“, který bude zahrnovat podobné politiky a praktiky rasové segregace a diskriminace, jaké jsou praktikovány v jižní Africe, se vztahuje na... nelidské činy spáchané za účelem nastolení a udržení nadvlády jedné rasové skupiny osob nad jakékoli jiné rasové skupiny osob a systematicky je utlačovat.
Římský statut z roku 2002, který má 123 signatářů mezi národy světa a který zřídil Mezinárodní trestní soud, obsahoval definici apartheidu:
- „Zločin apartheidu“ znamená nelidské činy. . . spáchané v kontextu institucionalizovaného režimu systematického útlaku a nadvlády jedné rasové skupiny nad jakoukoli jinou rasovou skupinou nebo skupinami a spáchané s úmyslem zachovat tento režim…“
Apartheid je jedním z uvedených „zločinů proti lidskosti“ spolu s zotročením, mučením, válečným znásilňováním a násilnou deportací. Zločin proti lidskosti je systematické a nepřetržité páchání válečných zločinů
Kvůli těmto nástrojům mezinárodního práva (Římský statut je mnohostranná smlouva) se apartheid nyní vztahuje k obecnému zločinu, nejen k politice staré jihoafrické vlády.
V důsledku toho může soud za určitých okolností obvinit jednotlivé politiky ze zločinu apartheidu. Jde o to, že 1) země podepsala Římský statut nebo 2) že Rada bezpečnosti OSN postoupila případ válečného zločince Mezinárodnímu trestnímu soudu. Ani jedna z těchto okolností nevyhovuje Izraeli, protože není signatářem a USA by vetovaly jakýkoli pokus obvinit významného izraelského politika u Mezinárodního trestního soudu. Tato neschopnost přivést izraelské úředníky do Haagu je však pouze procedurální. Ze zákona může být Izrael stále vinen praktikami apartheidu.
-
Bonusové video:
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat