Novinky To, že Cambridge Analytica zneužila obrovskou mezipaměť uživatelských dat Facebooku a že Facebook povýšil komerční zájmy nad bezpečnost uživatelů, je jen poslední katastrofou, která zdůrazňuje, že internet je nebezpečný systém.
Problém špatných herců, kteří manipulují s internetem, narůstá už léta. Nízké překážky vstupu, svoboda participace a otevřenost již nejsou charakteristické pro internet, který je nyní silou, která roztrhává společnosti ve švech a umožňuje malým skupinám způsobovat spoušť na stále větším počtu lidí.
V roce 2014 Tim Berners-Lee, vynálezce World Wide Web, navrhl online „Magna Carta“ na ochranu internetu jako neutrálního systému před vládní a firemní manipulací. Reagoval po odhalení, že britské a americké špionážní agentury provádějí programy hromadného sledování; skandál Cambridge Analytica činí jeho návrh stejně relevantním jako vždy.
Zatímco konvenční myšlení reaguje na tyto události voláním po záchraně internetu, krize udeří s takovou frekvencí a závažností, že testují odhodlání i těch nejlepších obránců internetu. V reakci na pokračující „zbrojení“ webu Berners-Lee řekl loni: „Stále jsem optimista, ale optimista, stojím na vrcholu kopce a do obličeje mi fouká ošklivá bouřka, visím na plotě… Musíme zatnout zuby a držet se plotu a nebrat to je samozřejmé, že nás web dovede k úžasným věcem.“
Už nevěřím, že internet lze zachránit: je příliš pozdě. Argumenty, že to může být zachráněno Magna Chartou ve stylu listiny práv nebo specifičtější regulací, jsou příliš pozdě.
Je to proto, že výzvy k záchraně internetu jsou založeny na falešném předpokladu, že se jedná o neutrální systém. Hlavní prvky návrhu internetu – protokoly, domény, sítě, servery, data, kódy – a jeho řídící struktury jsou hluboce politické a zasazené do politických a ekonomických struktur.
Zvažte ‚šedou sílu‘. Luciano Floridi, profesor filozofie a etiky informací na Oxfordském internetovém institutu, vysvětluje tu šedou sílu není běžnou společensko-politickou nebo vojenskou mocí. Nejde o schopnost přímo ovlivňovat ostatní, ale spíše o moc ovlivňovat ty, kteří moc ovlivňují. Abyste viděli šedou sílu, stačí se podívat na stovky případů na vysoké úrovni personálních vzorců s otáčivými dveřmi mezi Googlem a Evropské vlády a Ministerstvo zahraničí USA.
A pak je tu „kapitalismus dohledu“. Shoshana Zuboff, emeritní profesor na Harvard Business School, navrhuje, aby dohled nad kapitalismem je „nová logika akumulace“. Neuvěřitelný vývoj výpočetního výkonu, složité algoritmy a skoky ve schopnostech ukládání dat se spojují, aby umožnily kapitalismus dohledu. Je to proces akumulace zbavováním se dat, která lidé produkují.
Respektovaný bezpečnostní technolog Bruce Schneier nedávno aplikoval poznatky dozorčího kapitalismu až po krizi Cambridge Analytica/Facebook, přičemž poznamenává, že „pokroky v analýze velkých dat a umělé inteligenci přinesou zítra aplikace mnohem strašidelnější než ty dnešní.“
Pro Schneiera je ‚regulace jedinou odpovědí.‘ Cituje obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů, které vstoupí v platnost příští měsíc a které stanoví, že uživatelé musí souhlasit s tím, jaké osobní údaje lze ukládat a jak je používat.
Ne všichni ale mají v regulaci stejnou důvěru. Paul-Olivier Dehaye, spoluzakladatel PersonalData.IO, která pomáhá lidem chránit jejich osobní údaje, nedávno řekl BBC Click že již existují velmi přísné předpisy. Ty jsou ale horší než zbytečné, protože se nevynucují. Regulátoři, kteří se považují za osoby, které vyvažují komerční a demokratické zájmy, pokud jde o osobní údaje, udělaly „příliš mnoho na straně komerčních zájmů a málo na protiváhu“.
Šedá moc a kapitalismus dohledu pošťuchují regulátory, aby se příliš často postavili na stranu komerčních a státních zájmů proti veřejnému dobru. Ale jsou to vlastní designové prvky internetu, které nakonec dávají vzniknout novým a bezprecedentním globálním monopolům, jako je Google, Facebook, Amazon a další. Umožňuje NSA a GCHQ sledovat osobní životy lidí po celém světě. Internet se od konce studené války stal největší globální platformou pro posílení moci a privilegií; a nelze to zachránit.
Co by tedy mohlo zaujmout jeho místo? Objevují se nové decentralizované technologie „Web 3.0“, jejichž cílem je zvrátit ztrátu moci, které čelí velká většina lidí na celém světě. Technologie blockchain – které zahrnují decentralizované autonomní organizace (DAO) a soudy bez státní příslušnosti – odstraňují zbytečné prostředníky a třetí strany, které centralizují bohatství a rozhodovací pravomoc.
Tyto technologie, přestože čelí mnoha problémům a jsou stále ve své rodící se fázi vývoje, tvrdí, že umožňují lidem organizovat se za fyzickými a národními hranicemi. Tyto systémy se nespoléhají na regulaci nebo na to, aby se státy a korporace chovaly zodpovědně, ale spíše na decentralizaci a kryptografii, která lidem umožní kontrolovat, jaké osobní údaje chtějí zveřejnit a jak se používají. Tyto systémy činí Google, Facebook, Amazon, Cambridge Analytica, státy a další digitální monstra bezzubými.
Dnešní internet je nebezpečný pro lidi a společnost. Je čas zvážit alternativy.
Chris Spannos je digitální editor ve společnosti Nový internacionalista a autor připravované knihy Jak znovu objevit internet, aby se změnil svět.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat