16. září jsem navštívil Jižní Afriku, zemi, kde se mnoho Palestinců vždy cítilo vítáno, ne-li přímo přemoženo mírou opravdové a smysluplné solidarity.
A přitom mít tu čest oslovit mnoho diváků v šesti velkých městech jsem se také hodně naučil. Důležitou a střízlivou lekcí je, že zatímco zákony o apartheidu lze zrušit za den, ekonomický apartheid a masivní nerovnost mohou přetrvávat mnoho let. Díky mým interakcím s mnoha jihoafrickými intelektuály, aktivisty a obyčejnými lidmi jsem se naučil neromantizovat Jihoafrický boj, zásadní lekce pro ty z nás, kteří bojují za ukončení izraelského apartheidu v Palestině.
Moji hostitelé v Afro-Blízký východ centrum zajistil, že jsem se setkal s různorodým publikem, včetně nejvyšších členů Afrického národního kongresu, vedení obou zemí, hlavních odborových skupin, učenců a aktivistů proti apartheidu a velkého počtu studentů a dalších lidí po celé zemi.
Hlavním, zřejmým závěrem ze všech těchto setkání a interakcí je, že Jihoafričané to se svou solidaritou s Palestinou myslí vážně a že se považují za partnery v palestinském boji za spravedlnost a mír.
Zatímco Jihoafričané jsou vždy připraveni posunout svou solidaritu s Palestinou na zcela novou úroveň, existuje obecný pocit, že rozhodné politické kroky mohou být pro Jižní Afriku nákladné.
Je pravda, že jihoafrická vláda podnikla několik kroků správným směrem. Dne 14. května 2018, Pretoria připomenout její velvyslankyně v Izraeli Sisa Ngombaneová na protest proti zabití stovek neozbrojených demonstrantů, kteří se účastnili Velký pochod návratu v obležené Gaze. 5. dubna 2019 začala aktivně degradovat své vazby s Izraelem v reakci na výzvu samotného vedení ANC.
I když jsou tyto kroky významné, Jihoafrická republika teprve podnikne takové kroky, které by v kombinaci s dalšími opatřeními mezinárodní solidarity mohly konečně donutit Izrael, aby zrušil svůj systém apartheidu v Palestině.
Problémem není nedostatek ochoty ani diplomatický doublespeak. Narůstá a oprávněný pocit, že arabské vlády již nepovažují osvobození Palestiny za společný cíl. Zatímco arabské národy zůstat oddáni na podporu Palestinců arabské vlády upadly do válčících táborů a politických rozdělení.
Přesto mi nejvyšší vůdce ANC řekl, že politika Jihoafrické republiky ohledně Palestiny se řídí agendami Ligy arabských států a Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Je smutné, že ani Arabská liga, ani OOP neplní role, které jim byly svěřeny před desítkami let. První z nich je poznamenána divizemi a druhá byla fakticky nahrazena prozatímní, frakční palestinskou samosprávou v Ramalláhu.
Používání neúčinných organizací jako právního a morálního referenčního rámce poškozuje šance Jihoafrické republiky přeměnit její solidaritu s Palestinou v hmatatelný politický majetek.
Dalším dilematem je, že samotný africký kontinent již není jednotný ohledně Palestiny. Izrael postupně vrazil klín mezi africké země, které v jednu chvíli byly sjednocený v jejich bezpodmínečné podpoře palestinského boje proti izraelské vojenské okupaci a apartheidu.
Úspěchy Izraele v Africe, zejména prostřednictvím penetraci Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), učinili z Tel Avivu politického hráče na africkém kontinentu. Izraelský premiér Netanjahu v to doufal, povzbuzen přivítáním, kterého se mu dostalo od různých afrických vůdců držet izraelsko-africký summit v říjnu 2017. Díky úsilí afrických zemí, jako je Jižní Afrika a Alžírsko, byla konference odložena.
Pokud bude Izrael pokračovat skóre politická vítězství, přestože čelí malému odporu, nakonec ovládne africký kontinent. Absurdita této záležitosti přesahuje boj v Palestině. Kontinent, který byl zpustošen kolonialismem, rasismem a apartheidem, by neměl zahrnovat lidi jako Izrael, příklad těch neduhů, které Afriku po stovky let tak draze stály.
Otázka solidarity s Palestinou a naléhavá potřeba blokovat izraelské metly v Africe jsou ve skutečnosti vnitřně propojeny. Právě v tomto spojení může Jižní Afrika najít způsob, jak získat zpět svou přirozenou roli předvoje proti rasismu a apartheidu všude.
Můj návrh ANC je, že Jižní Afrika by měla aktualizovat svůj referenční rámec a odklonit se od unavených klišé o zaniklém dvoustátním řešení a podobně, ke zcela novému způsobu myšlení. A nemělo by jít o to dělat to sám; celá Afrika a všichni Palestinci by měli být součástí tohoto úsilí.
Pevně věřím, že Jižní Afrika je připravena čelit izraelskému úsilí na kontinentu zahájením africko-palestinské konference, velkého shromáždění, jehož cílem je využít veškerou solidaritu pro palestinský lid ve všech afrických zemích.
Ať už se konference koná pod záštitou Africké unie (AU) nebo nezávisle, setkání stejně smýšlejících afrických a palestinských vůdců, poslanců, vědců a vůdců občanské společnosti může vytvořit nový referenční rámec, který Jihoafrická republika, africká republika kontinentu a ve skutečnosti může zbytek světa použít jako vůdčí princip nového myšlení o Palestině. Založeno na volání Palestinský lid, vytvořený palestinskou občanskou společností v roce 2005 za účelem bojkotu Izraele, požadoval a očekával toto nové myšlení již nejméně 15 let.
Ti, kterým by se myšlenka, že Afrika může vést cestu k utváření nového, globálního porozumění o Palestině, mohla zdát přitažená za vlasy, si musí pamatovat, že to byla rezoluce Organizace africké jednoty 77 (XII) ze srpna 1975, která uznala a odsoudila tzv. organická vazba“ mezi „rasistickým režimem v okupované Palestině a rasistickým režimem v Zimbabwe a Jižní Africe“. Právě toto rozlišení sloužilo jako hlavní referenční rámec používaný v Rezoluce OSN 3379 listopadu 1975, který stanovil, že „sionismus je formou rasismu a rasové diskriminace“.
Afrika musí získat zpět svou pozici světového lídra v boji proti rasismu a apartheidu a Jihoafrická republika je velmi kvalifikovaná k tomu, aby stála v čele tohoto úsilí, protože koneckonců, jak kdysi ikonický jihoafrický vůdce Nelson Mandela řekl"Všichni moc dobře víme, že naše svoboda je neúplná bez svobody Palestinců."
Ramzy Baroud je novinář, autor a editor The Palestine Chronicle. Jeho poslední knihou je „The Last Earth: A Palestinian Story“ (Pluto Press, Londýn) a jeho chystaná kniha je „Tyto řetězy budou zlomeny: Palestinské příběhy boje a vzdoru v izraelských věznicích“ (Clarity Press, Atlanta). Baroud má titul Ph.D. v Palestinských studiích z University of Exeter. Jeho web je www.ramzybaroud.net.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat