Pravicový izraelský premiér Benjamin Netanjahu se nemá čeho obávat, protože muž, který bude přímo řešit americkou zahraniční politiku na Blízkém východě, je věrným přítelem Izraele. Krize odvrácena.
Nově zvolený prezident, Joe Biden's jmenování Antonyho J. Blinkena jako jeho ministra zahraničí byl podle Bidenovy administrativy mistrovským tahem. Blinken je veteránem z ministerstva zahraničí, pevně věří v západní alianci pod vedením USA a je skutečným přítelem Izraele.
Okamžitá zpráva, kterou si Biden přál sdělit prostřednictvím této konkrétní schůzky – a také jmenování Jakea Sullivana jako nového amerického poradce pro národní bezpečnost – je to, že Spojené státy se vrátí zpět do své výchozí pozice globálního vůdce a odkloní se od zahraničněpolitické agendy Donalda Trumpa „Amerika na prvním místě“.
Zatímco Evropané ano vzrušený aby měli své americké dobrodince zpět, Blinkenovo jmenování bylo zaměřeno především na uklidnění Izraele.
Projekt porazit Trumpa v listopadových volbách vedly k mnoha obavám ve Washingtonu a Tel Avivu. Izraelci byli nervózní, že Trumpova „Dohoda století“, která byla v podstatě americkým souhlasem se všemi izraelskými požadavky, se zastaví. Na druhé straně Bidenova administrativa zůstává opatrná vůči sporným vztah které měl Netanjahu s poslední demokratickou vládou za Baracka Obamy.
Výběr Blinkena do role nejvyššího amerického diplomata musel být zvažován v několika politických kontextech: zaprvé, že Izrael potřebuje okamžité americké ujištění, že Biden bude pokračovat v Trumpově odkazu; za druhé, že nový ministr zahraničí se potřeboval vyrovnat lásce k Izraeli, kterou vyjádřil odcházející ministr zahraničí Mike Pompeo, a za třetí, že se spisem o íránském jaderném programu je třeba nakládat s maximální citlivostí.
Nejen, že se Bidenovi podařilo udělat ten nejvhodnější výběr, ale naprosto nadšeni jsou i Izraelci. Komentáře izraelských vůdců ze všech hlavních politických stran přivítaly Bidenovo gesto, které jednomyslně prohlásilo, že Blinken je „dobrý pro Izrael“.
Pro-Netanjahuovi politici jsou obzvláště šťastní a dychtiví se zapojit do americké zahraniční politiky vedené Blinkenem. Dore Gold, blízký Netanjahuův spolupracovník, který také sloužil jako generální ředitel izraelského ministerstva zahraničí, řekl izraelské noviny Haaretz, že na něj Blinken „zapůsobil“ a „zjistil, že je velmi profesionální a dobrý posluchač“.
Na rozdíl od „prostě obtížných“ postojů jiných představitelů Obamovy administrativy Gold zjistil, že Blinken je „velmi otevřený“, bez jakéhokoli „jakéhokoli druhu protiizraelského podtextu“.
Setkání, o kterém se Gold odvolával odehrálo se na americkém ministerstvu zahraničí v roce 2016, kdy nejvyšší izraelský představitel dospěl k závěru, že Blinken „byl opravdu dobrý chlap“, což vedlo k současnému názoru, že Blinken „může mít velmi pozitivní vliv“.
Blinken odcházel ze schůzky s podobnou přátelskostí. „Tváří v tvář bezprecedentním regionálním hrozbám potvrdil generální ředitel izraelského ministerstva zahraničí Dore Gold pevnou podporu (izraelské) bezpečnosti,“ Blinken tweeted v době, kdy.
Ostatní Izraelci sdílejí stejný sentiment jako Gold, což odráží kolektivní pochopení, že Biden nezmění žádný z kroků, které učinil jeho předchůdce. Také bývalá ministryně zahraničí Cipi Livniová vyjádřila svůj optimismus ohledně směřování americko-izraelských vztahů. Stejně jako většina Izraelců neměla žádné výčitky vůči štědrosti Trump-Pompeo a nyní si je jistá, že dvojice Biden-Blinken bude k Izraeli stejně benevolentní.
Podle Haaretz, Livni věří že „Biden a Blinken přijmou kroky podniknuté Trumpem, které byly „v souladu se zájmy Izraele“ a budou na nich stavět.
Vzhledem k tomu, že všechna proizraelská opatření přijatá Trumpovou administrativou byla zařazena pod „Dohodu století“, a když si pamatujeme, že Biden pravděpodobně žádné z těchto opatření nezmění, vyplývá z toho, že Trumpův politický program bude prosazovat i nadcházející administrativa. Zatímco Izraelci jsou tímto zjištěním ujištěni, zdá se, že palestinské vedení si toho nevšímá.
Po rozhovoru s palestinskými představiteli, časopis TIME shrnul očekávání palestinské samosprávy pouze jako technická a diplomatická gesta, jako je znovuotevření palestinské mise ve Washingtonu, zřízení amerického konzulátu pro Palestince ve východním Jeruzalémě a obnovení financování.
Palestinská neschopnost docenit povahu výzvy se odrazila i v politickém diskurzu arabsko-izraelských politiků. Ayman Odeh, vůdce velké izraelské arabské politické koalice, dorazil na konferenci závěr že „Biden stáhne ze stolu dohodu století“, ačkoli Odeh správně zdůrazňuje, že Biden nebude na Izrael vyvíjet žádný tlak.
I když je pravda, že si Biden pravděpodobně nevypůjčí jakoukoli Trumpovu rozdělující terminologii, zcela jistě bude udržovat ducha ‚dohody století‘ naživu. „Dohoda“ sestávala ze specifických opatření USA zaměřených na potvrzení nezákonných nároků Izraele na okupovaný východní Jeruzalém, Západní břeh Jordánu a na Golanské výšiny a na odtržení arabské normalizace s Izraelem od předmětu izraelské okupace. Nic z toho se pravděpodobně nezmění, i když bude termín „dohoda století“ vyřazen úplně.
Tento závěr by neměl zcela zavrhnout možnost budoucího střetu mezi Tel Avivem a Washingtonem. Pokud k neshodě dojde, nebude to kvůli nezákonným akcím Izraele v Palestině, ale kvůli pravděpodobnosti, že USA obnoví rozhovory s Íránem o jeho jaderném programu.
Pokud jde o Írán, Netanjahuovo poselství Bidenovi je rozhodující a nediplomatické. „Není možné se vrátit k předchozí jaderné dohodě,“ řekl izraelský premiér Varoval 22. listopadu. S ohledem na toto varování bude pro Blinkena nesmírně obtížné potlačit izraelské obavy, že diplomatickým zapojením Íránu USA Izrael neopustí. Americká ujištění vůči Izraeli pravděpodobně přijdou na úkor Palestinců: svobodná izraelská ruka při rozšiřování nelegálních osad, ale ještě dokonalejší americké zbraně a bezpodmínečná podpora USA v OSN.
Bidenova zahraniční politika bude pravděpodobně pokračováním Trumpovy „Dohody století“, i když pod jiným označením. Je zarážející, že palestinské vedení to nevidí a místo toho se soustředí na nasměrování USA zpět k neúspěšnému status quo, kde Washington slepě podporoval Izrael a přitom doplácel Palestincům za jejich mlčení.
– Ramzy Baroud je novinář a redaktor The Palestine Chronicle. Je autorem pěti knih. Jeho nejnovější je „Tyto řetězy budou zlomeny: Palestinské příběhy o boji a vzdoru v izraelských věznicích“ (Clarity Press). Dr. Baroud je nerezidentem Senior Research Fellow v Centru pro islám a globální záležitosti (CIGA) a také v Afro-Middle East Center (AMEC). Jeho web je www.ramzybaroud.net
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat