Izrael znovu bije do bubnů války, tentokrát o Sýrii. Dne 10. února provedly Izraelské obranné síly (IDF) dosud nejagresivnější izraelské použití síly v Sýrii. Poté, co vybombardoval základnu dronů v odvetě za údajný vpád íránského dronu, Izrael se odvděčil za sestřelení jednoho ze svých bojových letounůs tím, že zasáhne hlavní syrský velitelský a řídicí bunkr a pět íránských komunikačních zařízení.
Izrael pokládá politické základy pro vojenskou eskalaci v Sýrii od poloviny roku 2017. Tehdy začali izraelští představitelé opakovat dvě vzájemně propojená politická témata: že Íránu je třeba zabránit ve zřizování stálých základen a implantování svých zástupných sil na syrských Golanských výšinách a že Írán tajně staví továrny v Sýrii a Libanonu, aby mohl Hizballáhu poskytnout rakety schopné přesné zacílení.
Důkazy však naznačují, že důvody, které veřejně přiznali izraelští představitelé, nejsou skutečným motivem eskalace izraelských leteckých útoků a přítomnosti pozemních bojů v Sýrii.
Izraelský velvyslanec Ron Dermer slíbil že Izrael nedovolí Íránu nebo Hizballáhu zřídit si stálé základny kdekoli v Sýrii, ale nevyšel najevo žádný přesvědčivý důkaz o takové stálé základně – pouze letecký snímek webu, který byl přiznal, že jde o zařízení syrské armády s několika přístřešky pro skladování vozidel. Syrská armáda ale takové základny na Golanech rozhodně plánuje. V lednu dobyly syrské armádní síly podporované jednotkami Hizballáhu klíčové vojenské stanoviště v Beit Jinn poblíž libanonských a syrských hranic na severních Golanech.
Část Golan je v současné době okupována Izraelem, který je zabral ze Sýrie v roce 1967. V roce 1981 byly anektovány Izraelem a osídleny izraelskými osadníky. co do počtu zhruba stejný jako jeho původní syrská populace. Izrael vyjádřil obavu, že nedávné kroky Sýrie by mohly ohrozit izraelskou okupaci na Golanech. Náčelník štábu IDF Gadi Eizenkot vyhlášen v lednu že Izrael „nemůže ignorovat skutečnost, že Hizballáh, šíitské milice a Írán se spolu s Bašárem Asadem vnímají jako vítězné v Sýrii a sdílejí jeho přání vrátit se na Golanské výšiny“.
Izraelští představitelé vyjádřili odhodlání zavést de facto izraelskou kontrolu v tom, co nazývali a „nárazníková zóna“ nebo „bezpečná zóna“ pokrývající velkou část syrských Golan. Izrael již začal pokládat základy před dvěma lety tím, že vyzbrojoval opoziční skupiny proti Asadovi, aby viděl, že většinu jejich pokroku zvrátily nedávné syrské vojenské postupy. Cíl nárazníkové zóny bude jistě vyžadovat rostoucí počet izraelských vojenských operací k potlačení syrských a šíitských milicí v této oblasti.
Izraelské ambice se neomezují pouze na syrské Golany. IDF je odhodlána proniknout hlouběji do Sýrie, aby tam omezila svobodu jednání Íránu a Hizballáhu. Jak prohlásil ve svém lednovém projevu šéf IDF Eizenkot, dlouhodobým vojenským cílem je „zatlačit Íránce zpět do Íránu“. Přesněji řečeno, izraelští představitelé jsou odhodlána bránit Íránu v založení pozemní koridor spojující Teherán s Libanonem a Středozemním mořem přes Irák a Sýrii.
Tento cíl již vedl minimálně k 100 izraelských leteckých útoků proti stovkám cílů v Sýrii od ledna 2013, včetně konvojů převážejících zbraně do Libanonu, skladišť zbraní a cílů Hizballáhu. Netanjahu řekl NATO avelvyslanci v lednu, že Izrael bude i nadále používat vojenskou akci, aby zabránil „přenosu zbraní, které Hizballáhu mění ze syrského území“.
Izraelec trvá na tom, že IDF musí zastavit přísun přesnějších zbraní do rukou Hizballáhu. Šéf izraelské vojenské rozvědky, generálmajor Herzl Halevi, účtováno v loňském roce Írán vybudoval v Libanonu tajné dílny na konstrukci pokročilých raket pro Hizballáh. Izrael teď pohledávky, nicméně, že Írán změnil svou strategii z budování takových dílen v Libanonu na jejich budování v Sýrii a že IDF v roce 2018 udeřila dva takové dílny v Sýrii.
Neexistuje však žádný důkaz, který by podporoval izraelské tvrzení o íránských zbrojních továrnách v Libanonu nebo Sýrii. The první zpráva takových továren v Libanonu – údajně pohřbených 160 stop pod zemí – byl údajně založen na potvrzení neidentifikovaného zástupce šéfa sboru íránských revolučních gard generálmajora Mohammada Aliho Jafariho. Byl však publikován v kuvajtských novinách Al-Jarida, o kterých je známo, že často přinášely příběhy zveřejnila izraelská vláda. Úředník izraelské obrany nárokováno Mezinárodní krizové skupině loni v listopadu, že Írán stále pronásleduje takové továrny v Sýrii, ale nenabídl žádné konkrétní údaje, které by toto tvrzení doložily.
Ve skutečnosti nebylo potřeba, aby Írán zřizoval nová podzemní zařízení pro výrobu pokročilých zbraní v Libanonu nebo Sýrii, protože syrská vláda takové zbraně pro Hizballáh vyráběla mnoho let. Jako brig. Generál Yossi Baidatz, bývalý šéf výzkumné divize izraelské vojenské rozvědky, řekl Výboru pro zahraniční věci a obranu Knesetu v polovině roku 2010 Hizballáh v té době již obdržel několik stovek raket M600 syrské výroby. Jde o klony íránských raket Fateh-110 s doletem 250 km, 500kg hlavicí a vysoce přesným naváděcím systémem.
V roce 2014 velitel leteckých sil íránských islámských revolučních gard, brig. generál Amir Ali Hajizadeh, řekl Raketové schopnosti Hizballáhu se již zlepšily natolik, že mohl „zaútočit na jakýkoli cíl v jakékoli části okupovaných území s vysokou přesností a velmi nízkou chybou“.
Izrael tak plánuje dlouhodobou válku v Sýrii s několikaletým zpožděním, aby zabránil tomu, aby se tyto „hra měnící“ zbraně dostaly do rukou Hizballáhu. Je to, jako by Izrael organizoval velkou, nákladnou – a smrtelnou – operaci k uzavření dveří stáje roky poté, co je známo, že krávy opustily stáj.
Izraelští představitelé navíc odmítají uznat, že cílem Íránu při budování a zlepšování raketových sil Hizballáhu bylo vždy odstrašení izraelského nebo amerického vojenského útoku na Írán nebo izraelského útoku na Hizballáh. Íránští představitelé začali poskytovat Hizballáhu tisíce raket, aby posílili jeho vlastní odstrašující schopnosti, když jeho vlastní odstrašující raketové síly byly ještě v plenkách. V té době mohl izraelský protiraketový systém zachytit všechny střely, které by mohl vystřelit na Izrael, jak říká Ephraim Kam, specialista na Írán z izraelského Jaffeho centra pro strategická studia, pozorovaný v prosinci 2004.
Izraelští představitelé se dlouho chlubili, že účinně odradili Hizballáh od raketového útoku na Izrael. O čem se ale nikdy nemluví, je potřeba odradit Izrael od použití vojenské síly. IDF začal podrobně plánovat svůj útok na Hizballáh více než rok před kampaní v roce 2006. Jedním z cílů Izraele při zahájení útoku, podle strategického analytika Edwarda Luttwaka, který má hluboké vazby s Izraelem, měl zničit dostatek raketových sil Hizballáhu bleskovou ofenzívou, aby přesvědčil administrativu George W. Bushe, aby upustila od svého odporu vůči izraelskému útoku na íránská jaderná zařízení.
Ačkoli by to izraelští představitelé nikdy oficiálně nepřiznali, mařením Izraele a budováním stále silnějšího arzenálu raket Hizballáh nastolil s Izraelem relativně stabilní mír na více než deset let. Jak se zdráhavě vyjádřil Seth Cropsey z proizraelského Hudsonova institutu uznala"Hizballáh je jedinou silou, které Izrael čelil a která vytáhla z IDF operační a strategickou patovou situaci."
Válka, kterou Izrael plánuje v Sýrii, je alespoň částečně reakcí na jeho neschopnost použít sílu proti Hizballáhu v Libanonu. A nezmění základní mocenskou rovnici ani v Sýrii, ani mezi Izraelem a Hizballáhem.
Gareth Porter je nezávislý investigativní novinář a historik píšící o politice národní bezpečnosti USA. Jeho nejnovější kniha, Vyrobená krize: Nespracovaný příběh iráckého jaderného vyděšení, byl zveřejněn v únoru 2014. Sledujte ho na Twitteru: @GarethPorter.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat