Feministky nenávidí muže. Jak to víme? Protože se to stále dokola opakuje v médiích a ze strany pravicových politiků a dalších takzvaných strážců mravních hodnot společnosti.
Pokud feministky nenávidí muže, pak je logické, že by se muži měli vyhýbat feminismu a feministkám – nebo by se měli co nejvíce snažit napadnout.
Věnuji se feministické politice a vědě více než tucet let. Znal jsem spoustu feministek, mnoho z nich radikálních a mnoho z nich lesbičky. Jedna věc platí o všech feministkách, které znám:
Žádná z nich nenáviděla muže.
Tyto ženy chtějí pohnat muže k odpovědnosti za jejich chování. Často kritizují vzorce mužského chování, zejména sexuální chování. Chtějí změnit společnost, aby se odstranilo mužské násilí. Ale nikdo z nich mě nenáviděl. Žádná z nich nenáviděla muže.
Proč ne? Protože feminismus je o osvobození žen, ne o nenávisti k mužům. A v rámci osvobození žen nabízí feminismus mužům možnost být lidskými bytostmi.
Ačkoli muži často mluví tvrdě a snaží se být maskulinní tak, jak to kultura definuje – soutěživí, agresivní, dominantní. Ale pod tím vším věřím, že většina mužů touží po něčem méně mužském a více lidském, po jiném způsobu, jak se spojit s ostatními a být ve světě.
Věřím, že nejlepší cestou k opuštění maskulinity a tvrzení o naší lidskosti je feminismus. Muži mohou začít tím, že si přečtou, co feministky říkají o feminismu. Eseje Marilyn Frye o „útlaku“ a „sexismu“ v POLITICE REALITY jsou dobrým místem, kde začít.
Přečtěte si také, co říkají feministky o mužích. Andrea Dworkinová, radikální feministická spisovatelka a aktivistka, která celý život pracovala proti sexuálnímu násilí, je často vykreslována jako nejnenáviděnější z feministek.
Ale poslouchejte, co řekla mužům ao nich, když promluvila na mužské konferenci a požádala je, aby pracovali 24 hodin bez znásilnění. Ve své knize DOPISY Z VÁLEČNÉ ZÓNY píše:
„Nevěřím, že znásilnění je nevyhnutelné nebo přirozené. Kdybych to udělal, neměl bych důvod tady být. Kdybych to udělal, moje politická praxe by byla jiná, než je. Přemýšleli jste někdy, proč nevedeme ozbrojený boj jen proti vám? Není to proto, že by v této zemi byl nedostatek kuchyňských nožů. Je to proto, že věříme ve vaši lidskost, navzdory všem důkazům."
Dworkin se nazývá nenávidící muže ne proto, že nenávidí muže, ale proto, že takovéto nadávky jsou způsobem, jak marginalizovat její práci. Ve stejném projevu pokračovala a vyzvala muže, aby převzali odpovědnost za sebe:
„[Ženy] nechtějí dělat práci, aby vám pomáhaly věřit ve vaši lidskost. Už to nemůžeme udělat. Vždy jsme se snažili. Byli jsme odměněni systematickým vykořisťováním a systematickým zneužíváním. Od této chvíle to budete muset dělat sami a víte to."
Víme to a je načase, abychom na základě těchto znalostí jednali, nejen pro ženy, ale i pro sebe.
Robert Jensen je profesorem na škole žurnalistiky. Je k zastižení na [chráněno e-mailem]. Další spisy jsou k dispozici online na http://uts.cc.utexas.edu/~rjensen/freelance/freelance.htm