Zpět k rituálu smrti National-Kiss-the-Ring-of-Power pro Geralda Forda. V probíhajícím památníku, který vyvrcholil (naštěstí) dnešním Fordovým pohřbem, je toho tolik, co lze najít urážlivého. Znovu a znovu se sklízí odporná chvála – v „liberálních“ novinových úvodnících a ze strany dnešního nejhoršího prezidenta všech dob – na Fordovo arogantní rozhodnutí udělit předem, všestrannou milost monumentálnímu, mnohostrannému válečnému zločinci Richardu Nixonovi. Znovu a znovu nám (dominantními médii) říkají, že Fordovo omilostnění bylo „moudrým rozhodnutím“, které „uzdravilo národ“.
Nevadí, že milost byla v té době u amerického lidu značně nepopulární. Obyvatelé považovali milost za hluboce urážlivou. Lidé nikdy Fordovi neodpustili, že Nixonovi udělil královskou výjimku ze zákonů země.
Mohlo by být nepříliš skryté dominantní mediální poselství za vším tím Fordem jako Velký léčitel a Nenápadný Spasitel národa ještě zjevnější? Třída koordinátorů myšlenek využívá Fordovu smrt, aby nám, oficiálně irelevantnímu lidu, signalizovala nefunkční hloupost naší široce rozšířené touhy, aby byl Bílý dům Cheney-Bush hnán k odpovědnosti za své kolosální zločiny proti demokracii a lidskosti – zločiny, které byly a jsou hluboce umožněno a podporováno vládnoucími mediálními elitami.
Včera se od nás očekávalo, že budeme tiše as úctou sedět na pohovkách a sledovat mystifikátory Nočních zpráv systému Public Broadcasting s úctou, jak vysílají a s úctou komentují odporné projevy Dartha Cheneyho o Fordovi v Kapitolu. Nejzlý (a nejmocnější) viceprezident všech dob přirovnal otevřeně průměrného Forda k Abrahamu Lincolnovi, skutečnému největšímu prezidentovi národa vůbec.
Máme povinné ignorování Fordových kriminálních útoků na Kambodžu (zapomenutá a špinavá aféra malých Mayaguezů). Máme ještě nezbytnější oficiální zapomenutí/vymazání krvavého zeleného světla, které Ford a jeho zděděný Dr. Strangelove (Henry Kissinger) poskytli téměř genocidní invazi Indonésie do Východního Timoru a podpoře, kterou Ford Bílý dům nabídl vojenskému fašismu v Chile.
Máme neustálé, návykové bouchání korporátních médií na hnusnou největší generaci (Ford byl veterán v „dobré válce“) Drum, které nás mělo ohlušit před hroznými zločiny proti spravedlnosti, míru, demokracii a obyvatelné ekologii, které byly spáchány za dohled nad nekonečně sebelichotivou a zemi znečišťující generací 2. světové války.
Ano, modleme se znovu k Velkým starším, kteří nám přinesli systém mezistátních dálnic a ukřižování v jihovýchodní Asii. Kdy Thomas Brokaw vleze do masového hrobu s hrdiny, kteří nám přinesli Hirošimu, Nagasaki a operaci Phoenix...kteří nás přivedli k rozhodnutí velitele sovětské ponorky o jaderné likvidaci na podzim roku 1962?
Pak je tu opakované vysílání prohlášení mistrů médií od některých našich patetičtějších občanů podobných strýčkovi Tomovi, kteří poslušně říkají místním a celostátním televizním, novinovým a rozhlasovým reportérům, že podepsali kondolenční knihu Geralda Forda nebo cestovali do Washingtonu. „prokázat úctu úřadu“.
"Respekt k úřadu?" Při vší úctě, co to sakra je? Co to je, feudalismus? Co takhle projevit trochu úcty k sobě a ke konceptu demokracie? Demokracie – údajný účel a ideál USA – není o uctívání moci. Úřadům se nemá dostávat respektu, protože zastávají úřady – alespoň v demokracii by to tak být nemělo.
Ford si nezískal respekt lidí, když zastával nejvyšší úřad v zemi jmenováním jedním z nejzkorumpovanějších a nejhrubších úředníků všech dob. Omilostnil zneuctěného zneužívatele moci a poté pokračoval v páchání vlastních závažných zločinů. A teď máme mít slzy v očích a sklonit hlavu kvůli… „úctě k úřadu“ Kvůli naší hluboké a upřímné úctě k autoritě jako takové. Kvůli naší chcípající úctě k moci jako takové.
Promiňte. Nemám zájem.
Nejvíc mě uráží způsob, jakým se od nás očekává, že budeme plakat mrtvé bílé muže naší vládnoucí třídy jako uctivou řeku slz, zatímco současní krví nasáklí váleční zločinci u moci produkují stále se rozšiřující novou úrodu nespravedlivě zabitých obětí uvnitř i mimo něj. Irák. Gerald Ford byl odměněn 92 lety na této nádherné zemi. Dnes jsem na PBS viděl rychle zapomenutá jména a tváře velkého počtu převážně dělnických Američanů, kteří se nedožili věku 22 let kvůli nezákonné, rasistické a imperialistické ropné válce, která byla nařízena shora. superprivilegovaní členové kuřecího jestřába ze stejné dominantní třídy, která chce, abychom trávili dny a dny přemítáním o pokorné velikosti prezidenta, který souhlasil s ukřižováním Východního Timoru a který nechal Trickyho Dicka běžet na svobodě. Zapomeň na to.
Nejurážlivější ze všeho je rozdílná hodnota, od které se očekává, že budeme přikládat životům lidí v souladu s jejich postavením v rigidních národních strukturách nerovnosti.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat