Co bylo nejdůležitější na tom, co se stalo o inauguračním víkendu? Bylo to toto: obnovené přesvědčení mnoha z nás, že můžeme vyhrát.
To může udělat půl milionu lidí demonstrujících ve Washingtonu, DC a 2 ½ milionu dalších demonstrujících po celé zemi ve stejný den.
Tohle je naprosto obrovské. Bezpochyby chtěli Trump a republikáni začít rychle, vypadat, jako by měli všechno pohromadě, udržet nás demoralizovanou (jako mnozí z nás, když byl Trump zvolen) a jen tak pokračovat. Teď se to neděje.
Místo toho, v čele s oživeným masovým ženským hnutím, je možné vidět historii zaznamenávající zvolení Trumpa jako jedno z posledních, ne-li poslední, velkých volebních vítězství těch, kteří nás chtějí posunout o půl století nebo více zpět. Ti, kteří se den po inauguraci účastnili ženských pochodů po celé zemi, zjevně nemají v úmyslu to nechat bez velkého boje, a je nás víc než jich.
To byl také duch předchozího dne v DC, v den inaugurace, kdy disruptj20 úspěšně koordinoval lidské nenásilné blokády na přibližně polovině vstupních bodů do inauguračního ceremoniálu a přehlídky. Byl jsem součástí kontingentu Climate Justice o síle 300 lidí, který od 8:XNUMX do poledne odvrátil tisíce lidí od Rudé brány, hlavního vchodu do obřadu, kvůli síle naší lidské zdi (jeden z našich kreativních zpěvů : „Chtěli jste zeď – máte ji!“).
Další zdi organizovaly Movement for Black Lives, Standing Rock Solidarity, Future is Feminist, Labor Justice, Queer Resistance, Communities Under Attack a další kontingenty.
U Červené brány nebylo zatčeno a u jiných bran jen velmi málo. Většina z asi 200 zatčení, ke kterým došlo v den inaugurace, a rozbíjení oken, házení kamenů a další ničení majetku, které k nim vedlo, byly za akce organizované skupinami, které nebyly součástí organizačního procesu narušení20 .
Po tak úspěšném inauguračním víkendu, co dál, jak pokračujeme v budování masového hnutí odporu vůči Trumpovi a trumpismu?
-Musíme posílit naše sítě komunikace a koordinace. Jedním ze způsobů, jak by se to mohlo stát, by bylo zorganizování druhého Národní lidový summit, který se odehrál loni v červnu v Chicagu. Takový summit by mohl vytvořit organizovaný způsob, jak se naše hnutí odporu zapojit do vzájemné podpory a solidarity a pravidelné jednoty v akci v ulicích.
-Je zásadní, zásadní, abychom pokračovali v demonstrativních masových akcích v ulicích. Jedna taková akce, která přijde asi za tři měsíce, je Lidový klimatický březen v DC, následná akce po statisícovém prvním PCM v září 2014 v NYC. To bychom měli všichni pomáhat budovat, mít podobnou velikost, ne-li větší, než Pochod žen. Potřebujeme také místní, státní a regionální akce, které jsou organicky propojené s kritickými tematickými kampaněmi proti sexistickým politikám, potrubí, policejnímu násilí, deportacím, islamofobii, rozbíjení odborů, za 15 dolarů na hodinu a více.
-Využívání nenásilné přímé akce musí nadále růst. Provedeno strategicky a dobře, zdůrazňuje naléhavost problému, staví obránce nespravedlnosti do defenzívy, vyzývá příznivce, aby přešli od podpory k aktivismu, a buduje masové hnutí. Bylo by velmi dobré naplánovat několik dní nenásilné přímé akce po lidovém klimatickém pochodu jako způsob, jak posílit a prohloubit pochopení naléhavosti této základní hrozby pro všechny formy života na planetě.
– Na každodenní bázi musíme organizovat tlak na vládní činitele s rozhodovací pravomocí prostřednictvím zahlcení jejich kanceláří telefonáty, dopisy a návštěvami, podáváním žalob, odhalováním korupce a nezákonnosti a přijímáním dalších opatření v reakci na rollbacky, které přicházejí od Trumpa a republikánů. Organizátoři, právníci, výzkumní pracovníci, novináři, umělci a další musí odvést svou nejlepší práci, aby pro ně bylo velmi těžké uspět. Nebudeme schopni zastavit vše, ale můžeme zastavit některé věci, zatímco všechny naše bitvy využijeme k tomu, abychom vzdělávali masy lidí o tom, o čem ti pravičáci skutečně jsou.
- Základní informace a organizace jsou zásadní. Musíme to udělat mezi progresivními nebo lépe dosažitelnými volebními obvody, stejně jako mezi bílými lidmi z dělnické třídy, kteří volili Trumpa. Zejména bílí antirasisté mají odpovědnost hledat způsoby, jak komunikovat s bílými Trumpovými příznivci, a to jak podporovat legitimní ekonomické nebo jiné křivdy, které mnozí z nich mají, a pracovat s nimi na jejich rasismu a dalších negativních myšlenkách a praktikách.
– A konečně, toto vše by mělo být vnímáno jako budování směrem k významným postupným vítězstvím na všech úrovních v kongresových, státních a místních volbách v roce 2018. Tam, kde jsou demokratičtí kongresmani, kteří mají špatné postupové volební výsledky, by měli být napadeni v demokratických primárkách. Úsilí skupin jako Zcela nový kongres by měly být podporovány. Národní strana zelených by si měla uvědomit, že její národní volební strategie nefunguje. Potřebuje korekci kurzu. Měla by soustředit své síly a zdroje na kandidaturu a podporu místních nezávislých kandidátů, kteří mají slušnou šanci na vítězství v městské radě, školní radě a dalších vítězných závodech.
Je to všechno ambiciózní? Ano, samozřejmě, ale v žádném případě to není nemožné. Jak jsme viděli u kampaně Bernie v letech 2015-2016, Stálá skála okupace v roce 2016 a nyní Pochod žen koncem roku 2016 a tento měsíc se v naší zemi děje něco velmi pozitivního. S duchem hledání jednoty, oceňováním důležitosti konceptu jednotné fronty v této nebezpečné a nebezpečné době není pochyb, že to dokážeme. Pokud se odvážíme bojovat, odvážíme se jednat, odvážíme se sjednotit, můžeme vyhrát.
Opravdu věřím, že můžeme vyhrát.
Ted Glick je progresivním aktivistou a organizátorem od roku 1968. Minulé spisy a další informace lze nalézt na http://tedglick.coma lze jej sledovat na twitteru na adrese http://twitter.com/jtglick.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat
3 Komentáře
To je ten problém, Gary. Všimnete si, že žádný z pobřeznových komentářů nezmiňuje kapitalismus jako problém, ani Ted, ani Micah White, ani Bernie, žádný. Jak podotýkáte, na pódiu řekla slovo pouze Angela Davisová. Jak by tedy vypadala platforma pro všechny tyto progresivní kandidáty? Více růstu pro ekonomiku? Více síly a jistoty?
“Their lives…”. P.s. I was drawing attention to the wholly understandable politics of most participants. And except for Angela Davis, I noted few signs or speeches mentioning class and empire. Unless and until this is addressed I can well imagine early efforts to redirect and coopt the passions of participants toward nominating another pro-war, neoliberal globalist, Wall Street type in 2020. I’m thinking of HRC clones like Gillibrand, Klobucher, Harris, Booker, Cuomo, Gabbard, Castro and their ilk.
I wonder how many people would have participated had HRC won the election? Would there even have been a march? Or would it have been a celebration after which most celebrants would return to her lives, content that a woman was now in the White House? I sense these are some of the challenges we face in following up with the excellent steps that Ted has outlined.