Minulý pátek, 30. května 2014, americká vláda zveřejnila své revidované odhady hrubého domácího produktu USA za první čtvrtletí roku 2014. Původní dubnový odhad HDP za první čtvrtletí ukázal, že americká ekonomika stagnuje, pouze 0.1% tempem růstu. Revidované údaje z minulého týdne však ukázaly další významnou revizi HDP za první čtvrtletí směrem dolů na záporný růst -1.0 %, tedy pokles.
Politici a analytici původně v dubnu předpovídali zpomalení růstu HDP na zhruba 1.2 %. V květnu to pak upravili na mírné -0.5% snížení růstu za první čtvrtletí. Ale revize -1.0 % HDP z minulého týdne byla dvakrát horší než jejich konsensuální odhady. Navzdory jejich zmeškaným prognózám, které zpočátku vysvětlovaly, že příčinou poklesu HDP bylo „špatné počasí“, prognostici nadále trvají na tom, že pokles HDP o -1.0 % byl způsoben špatným počasím během ledna až března 2014.
Od špatných metafor po špatné předpovědi
Když ekonomové, učenci a politici nedokážou vysvětlit skutečné příčiny – nebo se chtějí vyhnout tomu, aby je vynesli na světlo –, obviňují počasí. Metafory počasí jsou ale omluvou, nikoli vysvětlením. Pokud by špatné počasí bylo příčinou revidovaného -1.0% poklesu HDP z minulého týdne, pak by odhad prognostiků pouze o -0.5% poklesu HDP stále ponechal zbývající -0.5% pokles k vysvětlení. Nebylo však předloženo žádné vysvětlení, které by vysvětlilo dodatečnou kontrakci -0.5 %. Jak se ekonomika může dostat ze 4% tempa růstu ve třetím čtvrtletí 2013 na -1.0 % sotva o tři měsíce později, tedy výkyv o 5 % během několika měsíců, nebylo vysvětleno – samozřejmě kromě toho, že je na vině to na 'počasí'.
I když počasí mohlo být v některých oblastech východního pobřeží možná jen vedlejším faktorem, rozhodně to nebyl faktor celostátní. Přístup metafory špatného počasí k ekonomickému vysvětlení také nevysvětluje, proč se luxusní maloobchodní prodeje u Tiffanyho a dalších špičkových maloobchodníků během měsíců špatného počasí zvýšily dvouciferným tempem. Bohaté zřejmě nejsou tak odrazeni počasím od utrácení, zatímco střední Amerika ano. Nákup mléka v obchodě s potravinami nějak oddaluje špatné počasí, ale nákup diamantů a cetek v klenotnictví nikoli. „Špatné počasí“ v lednu až únoru také nevysvětluje, proč řada klíčových ekonomických ukazatelů pokračovala v poklesu v březnu a dokonce i v dubnu, když „špatné počasí“ nebylo faktorem. Nějaké špatné počasí minulou zimu odradilo prodeje domů více než obvykle, i když prodeje domů klesaly již dříve a pokračovaly i po březnu 2014. Nebo zastánci „špatného počasí“ tvrdí, že průmyslová výroba se v zimě zpomalila kvůli počasí. , kdy by se dalo předpokládat, že špatné počasí během takového počasí zvýší výkon energetických společností a průmyslovou výrobu. Tolik k předpovědi špatného počasí.
Vysvětlení nedávného HDP bez ohledu na počasí
Již loni v listopadu 2013 tento autor předem varoval, že 4% tempo růstu ve třetím čtvrtletí 2013 nepředstavuje žádný skutečný budoucí růstový trend; nenaznačovalo to žádné trvalé hospodářské oživení. (viz moje ‚Hospodářský Falešná pozitiva: US GDP & Jobs Reports, Counterpunch, 11. listopadu 2013).
Růst ve třetím čtvrtletí byl z velké části tvořen investicemi do podnikových zásob, které se na jedné straně odrazily od nízkých úrovní v prvním pololetí 2013 a zároveň byly dále taženy podniky, které ve stejném čtvrtletí přešly do utrácení zásob, ke kterým by jinak došlo. na začátku roku 2014. K tomuto druhému posunu došlo proto, že podniky předpokládaly – při zpětném pohledu nesprávně –, že spotřebitelské maloobchodní výdaje během prázdnin ve čtvrtém čtvrtletí prudce vzrostou.
Například poté, co v první polovině roku 18 přispěly k HDP pouze 2013, zásoby prudce vzrostly na 71 příspěvku k celkovému přírůstku HDP ve třetím čtvrtletí 2013. To jsou téměř tři čtvrtiny 4% nárůstu HDP za třetí čtvrtletí v červenci až září 2013. K nárůstu spotřebitelských tržeb na konci roku 2013, který podniky očekávaly a na který měly zásoby, však nikdy nedošlo. Celkové maloobchodní tržby v prosinci vzrostly pouze o 0.2 %. Vzhledem k tomu, že spotřebitelé nereagovali na předchozí nárůst zásob během prázdnin, příspěvek zásob k HDP ve čtvrtém čtvrtletí klesl prakticky na nulu. Není divu, že obchodní výdaje na zásoby poté v lednu až březnu 2014 opět klesly ještě výrazněji.
Pokles od ledna do března 2014 o -1.0 % však nebyl způsoben pouze zpomalením investic do podnikových zásob. Bylo to dáno ještě více zpomalující se globální ekonomikou as tím souvisejícím vlivem na čistý export USA. Od posledního čtvrtletí roku 2013 se také prudce snížily americké vývozy a investice do obchodního vybavení. Ekonomické vysvětlení poklesu HDP o -1.0 % by tak muselo vysvětlovat, proč poklesly jak obchodní zásoby, tak investice do obchodního vybavení a proč vývoz oslabil. Muselo by se také vzít v úvahu, že spotřebitelské výdaje v období leden–březen byly z velké části způsobeny jednorázovým faktorem, tj. velký nárůst výdajů na zdravotnické služby, protože vstoupil v platnost zákon o cenově dostupné péči. Bez tohoto efektu výdajů na zdravotnictví (který nebude ve druhém čtvrtletí 2014 faktorem) by byl pokles HDP o -1.0 % ještě horší.
Jde o to, že žádný z těchto faktorů – obchodní zásoby, obchodní vybavení, zpomalení exportu nebo výdaje na zdravotnictví kvůli ACA – nebyl zvlášť citlivý na „počasí“, ať už dobré nebo špatné. To zase znamená, že „argument prognostiků“, tedy že dobré počasí v průběhu dubna až června bude znamenat opětovný „návratný“ růst HDP o 3–4 % (viz článek na hlavní obchodní stránce, The New York Times , z 30. května 2014), je stejně absurdní předpověď, jako byl chybný původní argument prognostiků o „špatném počasí“.
Vysvětlení -1.0 % HDP, které není metaforou počasí, zní: podniky přecenily oživení spotřeby domácností tváří v tvář pokračujícímu poklesu disponibilního příjmu domácností v loňském roce, k poklesu, který se každoročně objevuje již pět let. Podniky přeplnily zásoby koncem léta 2013 v očekávání nárůstu maloobchodních tržeb v sezóně prázdnin, ke kterému nikdy nedošlo. Poté reagovali rychlým snížením investic, a to jak do zásob, tak do obchodního vybavení. (To je mimochodem vzor, který byl v americké ekonomice od roku 2009 patrný nejméně třikrát).
Souběžně s poklesem zásob a vybavení podniků se globální ekonomika přes zimu dále zpomalovala, přičemž zvláštní problémy se objevily v Číně, Evropě a ekonomikách rozvíjejících se trhů. Tyto negativní faktory byly dočasně tlumeny spotřebitelskými výdaji na zdravotní péči v prvním čtvrtletí 2014, zejména na registrace ACA. Ostatní oblasti spotřebitelských výdajů však zpomalily, stejně jako rezidenční výstavba a výdaje státu a samosprávy.
Ve druhém čtvrtletí 2014 je spotřebitelský faktor oslabený; hodnota amerického dolaru roste, a tím dále ohrožuje export, a obchodní zásoby a výdaje na vybavení se budou nadále zpomalovat, dokud nebude jasnější, že spotřebitelé opět skutečně utrácejí. To však není pravděpodobné vzhledem k pokračujícímu poklesu reálného disponibilního důchodu průměrných spotřebitelských domácností, který je nyní již pátým rokem v řadě. Mezitím lze očekávat, že výdaje státní a místní vlády budou rovněž nadále zpomalovat, budou pokračovat ve svém trendu z prvního čtvrtletí a po jeho zpomalení není v dohledu žádné oživení bydlení.
Bez výdajů na zdravotnictví ACA v prvním čtvrtletí je jisté, že pokles HDP o -1.0 % by byl mnohem větší. Ale těch -1.0 % bylo nadhodnocení i z jiných důvodů.
1st Čtvrtletní HDP ještě horší než -1.0 %
Za prvé je v něm zahrnuto nadhodnocení růstu HDP v důsledku redefinice HDP, ke kterému došlo loni v létě 2013.
Řada progresivních ekonomů poukazuje na to, že reálné investice do vybavení mají v USA dlouhodobě klesající trend minimálně od roku 2000. To znamená dlouhodobě klesající příspěvek investic k HDP. Tento pokles byl nedávno v roce 2013 částečně „upraven směrem nahoru“ americkou vládou tím, že předefinovala, co představuje investici.
Jak je popsáno v předchozím článku („Economic Recovery by Statistical Manipulation“, Counterpunch, 31. července 2013), s účinností od loňského roku (a zpětně k předchozím letům), USA nyní počítají jako obchodní investice určité kategorie toho, co bylo dříve považováno za podnikání. náklady, nikoli investice. Kromě započítávání výdajů jako investice mohou nyní podniky také stanovit libovolnou cenu na hodnotu určitých „nehmotných statků“, jako jsou autorská práva, ochranné známky, patenty a další podobné položky, a nyní je považovat také za obchodní investice. Tímto způsobem se obchodní investice jeví větší, než ve skutečnosti jsou, a dlouhodobý pokles trendu je do určité míry kompenzován. Každý odhad HDP má tedy nyní, za stejných podmínek, vyšší příspěvek podnikatelských investic k HDP než dříve.
Obchodní periodikum The Financial Times, 12. března 2014, nedávno odhadlo, že tato redefinice přidává k HDP USA asi 3.6 %. V americké ekonomice ve výši 17 bilionů dolarů, což představuje zhruba 600 miliard dolarů ročně. To není žádná skutečná nová aktivita přidaná k růstu USA, jen zvýšení růstu jeho předefinováním. Bez této redefinice by pokles HDP v prvním čtvrtletí 2014 o -1.0 % bezpochyby zaznamenal ještě větší pokles, zhruba na -1.3 %.
Global Rush to Redefinition GDP
Americké změny HDP představují jen jednu z mnoha takových redefinic navržených tak, aby podpořily zaostávající čísla HDP v řadě zemí v minulém roce. Jedním extrémem je nedávná redefinice Nigérie, která fakticky přes noc zdvojnásobila její HDP na 510 miliard dolarů ročně, čímž se stala největší ekonomikou v Africe. Čínské metody pro odhad jejího HDP byly léta vnímány s určitými pochybnostmi. Většina ekonomů se domnívá, že přibližně 1 až 1.5 % čínského HDP představuje nadhodnocení z různých důvodů definic a potíží se sběrem dat. Řada dalších rozvojových trhů má podobné problémy s definicemi HDP.
V Evropské unii, včetně východní Evropy, Pobaltí a dokonce i Rakouska, dochází k dalším redefinicím a změnám. V poslední době jsou to však ekonomiky Itálie a Spojeného království, kde hospodářské oživení zaostává již více než pět let a kde jsou po většinu let normou oficiální dvojité propady recese a míra růstu HDP nižší než 1 %. .
Jak například minulý týden uvedl globální Financial Times, Spojené království i Itálie ke svým odhadům HDP přidávají příjmy z prostituce a prodeje drog. Británie odhaduje, že služby prostituce přidají k jejímu HDP 17 miliard dolarů. Podle Financial Times z 5. května 30 tyto a další změny týkající se obchodu s drogami a dalších dříve nezjištěných služeb zvýší HDP Spojeného království o 2014 %.
Prostituce, obchod s drogami a budoucí růst HDP
Zajímavé bude nepochybně to, jak přesně odhadnout cenu prostituce a shromáždit data o ceně a objemu činnosti za takové kritické služby. Půjdou statistikové Spojeného království prozkoumat odhadovaných 60,000 XNUMX prostitutek a drogových dealerů, aby zjistili, kolik účtují svým ‚Johnům‘ a kolik si dealeři ‚markují‘ jejich pašované zásilky kokainu a heroinu do Spojeného království ze zahraničí? Nepravděpodobně. Pravděpodobně udělají jednoduše „hodí statistickou šipku“ na zeď a vyberou si cenu a objem aktivity, které jim vyhovují.
Ale to není všechno tak odlišné od mnoha současných metod pro odhadování HDP. Například značná část složky nájemného v americkém HDP zahrnuje předpoklad, že majitelé domů si platí nájem, který se pak zahrne do odhadů HDP. Další předpokládá, že kvalitativní vylepšení chytrých telefonů jdou nahoru tak rychle, že ceny ve skutečnosti klesají. Jinými slovy, za tento iphone 800 jste ve skutečnosti nezaplatili 5 dolarů. Navzdory poplatku z vaší kreditní karty to bylo opravdu mnohem méně. A změňte své firemní logo, říká, že to stojí za to, co si myslíte, přidejte to ke svým investičním nákladům a získejte za to vládní investiční daňový kredit, když už jste u toho.
V budoucnu bude v případě Spojeného království a jeho nově zaúčtovaných služeb prostituce při obchodování s drogami existovat další otázka odhadu, o kolik „ceny“ za tyto služby skutečně každý rok rostou, aby se přizpůsobily reálnému HDP. Možná, že byrokraté místo přímého rozhovoru udělají průzkumný telefonát? Drogoví dealeři si jistě rádi promluví s vládním úředníkem. Pak je tu také problém změn kvality ovlivňujících cenu za „trik“ prostitutky nebo „pytel“ drogového dealera. Co představuje změnu kvality, a tedy snížení inflace a následně růst reálného HDP? Není pochyb o tom, že nějaký odpovědný byrokrat jednoduše ‚odhadne‘ cenu, kvalitu a množství aktivity, aby se dostal ke skutečnému číslu, které se zapojí do růstu britského HDP.
Lze jen spekulovat, do jaké míry by mohl být nedávno ztracený ekonomický růst obnoven americké ekonomice, pokud by Spojené státy na oplátku kopírovaly Spojené království a zahrnuly prostituci a prodej drog. K odhadům růstu HDP USA by bezpochyby mohly být přidány stovky miliard, možná bilion. To je dokonce větší než zahrnutí výdajů na výzkum a vývoj jako „investice“. Možnosti dalšího růstu jsou neomezené. USA by mohly restrukturalizovat osnovy vysokoškolského vzdělávání, aby odrážely tyto nové pracovní příležitosti budoucnosti. Koneckonců, „podmíněná“ práce je novým dominantním trendem na trhu práce v USA. Přidávání osnov pro tyto nové služby HDP nemůže být o nic obscénnější než školení studentů o financích a o tom, jak vytvářet nové formy finančních cenných papírů, které končí v bankrotu měst a školních čtvrtí a ničí babiččiných 401 tisíc.
Americká ekonomika již desítky let rychle nahrazuje skutečná pracovní místa v odvětvích vyrábějících zboží pracovními místy ve službách. Pouze 12 % ekonomiky nyní tvoří výroba zboží a méně než 8 % stavebnictví. Pracovní místa v oblasti služeb nahrazovala po desetiletí lépe placená místa produkující zboží, v posledních letech následovala ještě méně placená pracovní místa ve službách nahrazující práce v oblasti služeb, protože práce na částečný úvazek a brigády bez výhod se stávají novou normou. Prostituce a obchod s drogami se alespoň dobře vyplácejí, člověk si může nastavit vlastní pracovní dobu a zbývá dost příjmů, možná i na nákup Obamova zdravotního pojištění.
Jack Rasmus je autorem knihy „Obama's Economy: Recovery for the Few“, Pluto Press, 2012, a „Epic Recession: Prelude to Global Depression, Pluto, 2010. Moderuje týdenní rozhlasový pořad Alternative Visions na Progresivní rádiová síť. Jeho blog je jackrasmus.com, jeho web www.kyklosproductions.com, a twitter handle @drjackrasmus.