Co se proboha dělo minulý týden ve Washingtonu a Ženevě? Nesnažím se zlevnit nevýslovnou tragédii Sýrie, ani zjevný zdravý rozum, který náhle sevřel světové vůdce v sobotu, když se USA a Rusko dohodly na rámci pro zničení syrských chemických zbraní, ale Obamova administrativa je stále podivnější a divnější.

Za prvé – a připomeňme si vyprávění o událostech – Obama se loni opravdu, strašně, strašně obával, že se syrské chemické zbraně „dostanou do nesprávných rukou“. Jinými slovy, měl strach, že padnou do rukou al-Káidy nebo fronty al-Nusra. Zdánlivě byli v tu chvíli stále ve „správných rukou“ – v rukou režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Nyní se ale Obama a americký ministr zahraničí John Kerry rozhodli, že jsou přeci jen ve špatných rukou, protože nyní obviňují „správné ruce“ z odpalování sarinových plynových granátů na civilisty. A to překračuje nechvalně známou „červenou čáru“.

V tuto chvíli přehlížím téměř magický okamžik, kdy Kerry řekl světu, že americký úder bude „neuvěřitelně malý“, a poté Obama nám všem řekl, že nedělá „píchání špendlíkem“. Co to všechno znamená?

A pak – počkejte si – jako ruský prezident, Vladimir Putin, navrhl mezinárodní sbírku všech zrezivělých starých chemických granátů v Sýrii, "zdroje" Pentagonu uvedly, že by k ochraně chemických inspektorů potřebovalo až 75,000 XNUMX ozbrojených vojáků. Sedmdesát pět tisíc! Jestli to nejsou boty na zemi, tak už nevím co.

A to vše uprostřed dalších nesmyslů v Americe minulý týden o Hitlerovi a druhé světové válce. Možná by Američané měli nabídnout 250,000 XNUMX mužů a podívat se, jestli se Putin nezapojí s dalším čtvrt milionem a dva velcí státníci dokážou znovu vytvořit Velkou alianci Jalty – Cameron, obávám se, že tohle nemůže hrát Churchilla časové kolo – a zopakujte si druhou světovou válku v Sýrii živými kulkami: den D, Arnhem – ne, při zamyšlení možná ne Arnhem – Stalingrad, bitva o Kurský výběžek, celý Shebang. Věřte, že konvoje by se táhly na míle daleko.

Putin a Lavrov se samozřejmě zmínkám o druhé světové válce vyhýbali. Na to Rusko trpělo od skutečného Hitlera příliš těžce. Už jsem to řekl dříve, ale skutečně mám podezření, že vůdci, kteří nemají žádné zkušenosti s válkou – kromě McCaina a zde neúnavného vyslance OSN Lakhdara Brahimiho – si ve skutečnosti mysleli, že točí hollywoodský film. Kerryho absurdní „neuvěřitelně malá“ stávka je zjevně nízkorozpočtový film pro Ameriku zasaženou recesí. Obama slibuje širokoúhlé drama. Představte si Stevena Spielberga. A pak Rusové, kteří dokážou zahlédnout mrtvou kočku, když nějakou uvidí, celý projekt přeruší.

Nic z výše uvedeného by nemělo zlevnit tragédii Sýrie. Mám podezření, že svět není zcela přesvědčen, že režim byl zodpovědný za použití chemických zbraní v Ghútě 21. srpna – i když vsadím se, že Rusové vědí, kdo to udělal. Teď tu máme rebely, kteří usekají vězňům hlavy, nejsem si jistý, jaké skrupule by měli ohledně použití sarinu. Ale bylo zajímavé vidět, jak syrská vláda souhlasila s tím, že svěří své chemické zbraně do mezinárodních rukou – nemohl jsem si nevšimnout, že totéž nepožadovali od povstalců…

Ale aniž bychom hned zavrhli ženevské šmejdy, podívejme se blíže na jízdní řád Kerry-Lavrov. Syřané musí do týdne přijít se seznamem svých ošklivců. Inspektoři mají být na místě do poloviny listopadu. Pak musí být každá chemická zbraň zničena (nebo „zabezpečena“) do poloviny příštího roku. A to uprostřed občanské války! Mír v naší době. O statečný nový svět.

Samozřejmě, zatímco si inspektoři razí cestu předními liniemi – pokud Asad nemá všechny své zbraně v Tartousu, Banias a Lattakii na pobřeží Středozemního moře, což mám podezření – Syřané pokračují ve vzájemném zabíjení, syrská vláda pokračuje ve snaze zlomit rebely a islamističtí povstalci pokračuj v útocích na křesťanská města a sekání hlav zajatců. Řečeno na rovinu, mohou používat pušky, granáty, nože a meče, aby se navzájem povraždili – ale absolutně žádný sarin. Na tom všem je něco hluboce urážlivého a hluboce cynického. Rusko znovu vstupuje na Blízký východ, Obama je po rozehrání 2. světové války z háku – a Syřané umírají dál.

Doufám, že to všechno bude fungovat, že budeme mít konečně konferenci „Ženeva 2“ a že Amerika a Rusko už nebudou plivat na syrskou krvavou lázeň. Ale nejsem si vůbec jistý, že s tím budou rebelové souhlasit, protože Asad zjevně neodchází od moci. Teď už vůbec ne. A Saúdové? A Katarové? A nějací další sunnité ze Zálivu, kteří financují a vyzbrojují rebely? A celý rozvrh vypadá tak beznadějně optimisticky, že by mě zajímalo, co si Kerry a Lavrov dali do kávy v Ženevě, než promluvili k tisku. Neboť na cestě jsou děsivé nástrahy.

Zde se však odehrává ještě jeden příběh, a tím je Írán. Vůdce Íránu se zatím jeví jako moudrý a rozumný muž, Putin jistě dokáže vzkřísit své vlastní myšlenky o íránském jaderném materiálu a íránsko-syrská aliance by mohla být spojena dohromady, aby se ukončilo celé mizerné selhání politiky a možná i války v Sýrii. Pak si Obama může připsat světově otřesné politické vítězství (samozřejmě způsobené pouze jeho hrozbou použití síly) a Kerry se může vrátit k uzavření míru mezi Palestinci a Izraelci.

A teď, když egyptská armáda pomáhá izraelské armádě znovu vynutit si obléhání Gazy, by Obama mohl najít pár starých Dakot a provozovat poválečný berlínský letecký most, který by Palestincům pod nimi shodil jídlo a palivo. Ach, jen další film. 

---