Zdroj: In These Times
V úterý se na akci sešlo přes 1,000 lidí stávková akce v pobočkách McDonald's na East Side v Detroitu. Dělníci, kteří bojovali za základní důstojnost na pracovišti, spravedlivou mzdu a odbory, ukázali, že jsou připraveni vyvolat peklo tváří v tvář nespravedlnosti tím, že budou stát spolu.
Tak popisuje Patricia Moseley, která pro McDonald's pracuje 34 let, svou zkušenost solidarity během stávky. "Vždy si navzájem pomáháme," říká Moseley. "Když tady vidím lidi, jak dělají to samé, co dělám já, mám pocit, že 'Hej, tohle může dělat každý.' Pojď a přidej se k nám. Nemusíš se bát."
Stávka, zažehnutá ohavně běžnou zkušeností se sexuálním obtěžováním na pracovišti, byla silným projevem síly dělnické třídy v průmyslu, kde ženy a lidé barvy pleti tvoří drtivou většinu nemanažerských pracovníků.
"Je to obrovské," uvedla v prohlášení poslankyně Rashida Tlaib (D-Mich.), která se stávky zúčastnila. V těchto dobách. „Zaměstnanci rychlého občerstvení... se postavili proti chamtivosti korporací a požadovali lidskou důstojnost na pracovišti. Tyto korporace nemohou fungovat bez pracovníků, kteří si zaslouží vydělávat na živobytí, které jim umožní uživit sebe a svou rodinu. Zaslouží si pracoviště bez sexuálního obtěžování a násilí."
Podle k nové hromadné žalobě je McDonald's zaplaven „kulturou sexuálního obtěžování“. A jak uvádí NPR, "proti McDonald's je projednáváno více než 50 žalob a obvinění z obtěžování zaměstnankyň." Ale problém sahá daleko za zlaté oblouky: Průmysl jako celek je zaplaven obtěžováním a zneužíváním. Anketa z roku 2016 nalezeno že „40 procent žen v průmyslu rychlého občerstvení zažilo v zaměstnání nežádoucí sexuální chování“.
Průzkum také zjistil, že pracovníci, kteří se odváží promluvit, v důsledku toho často čelí hněvu šéfů. "Mnoho žen se bojí vyjít ven a promluvit," říká Moseley, "protože nevědí, jestli nepřijdou o práci." Moseley snadno odhalí, co je na tomto obrázku špatně, a co je neméně důležité, co chybí. "Pokud nemám odbor, nemohu nic říkat," dodává Moseley. "Na to je tu unie." Abych tě podpořil."
Problémy, kterým Moseley a její spolupracovníci čelí, vedou k nerovnováze sil. Protože pracovníci nemají na pracovišti žádnou skutečnou moc, staví je to do nemožné pozice, kdy se buď zaleknou mlčení, nebo pokud se rozhodnou držet se svého, riskují, že budou propuštěni a uvrženi do ekonomické nejistoty.
Když ale dělníci v úterý dramaticky odešli z práce, nebyli sami. Do ulic vedle nich vyrazili blízcí, přátelé a příznivci ze sousedství. A spolupracovníci z různých průmyslových odvětví – domovníci, zdravotní sestry, hospodyně, laboratorní technici a další – také stáli se stávkujícími a ztělesňovali starou zásadu, že osudy pracovníků jsou svázány dohromady.
Koneckonců, jejich protivníci jsou neomylně běžní: firemní hierarchie, která zbavuje pracovníky moci a zároveň je obtěžuje, týrá a štěká na rozkazy, a přitom jim vyplácí nejnižší možné mzdy. S cílem vyhrát proti těmto sdíleným nespravedlnostem dělníci McDonald's ukazují, jak se spojit a požadovat lepší svět.
„Právě za to bojujeme,“ říká Romell Frazier, 31letý organizátor z Michigan Workers Organisation Committee, který pracuje ve fast-foodu zhruba sedm let. „Síla na pracovišti. Respekt na pracovišti."
Tento požadavek na větší sílu pracujících spojuje mnoho bojů za větší demokracii na pracovišti víření země. Ať už jde o učitele chůze ven v Chicagu nebo pracovníci GM, kteří pokračovali v a masivní stávka v závodech po celé zemi požadují pracující lidé více mluvit o tom, jak tráví svůj život v zaměstnání.
„Chceme to jen dostat do popředí,“ říká Frazier o potřebě větší demokracie v McDonald's. Zatímco společnost vydělává „miliardy a miliardy… dělníci zde vydělávají otrocké mzdy a jsou stále obtěžováni. Mají pocit, že pracovníci nemají na pracovišti žádný hlas. Takže to je důvod, proč si [predátorští manažeři nebo spolupracovníci] myslí, že jim [zneužívání] projde.“
Zástupce Tlaib poukazuje na jasné řešení: Zajištění „zaměstnanců mít na pracovišti větší moc“ pomůže přinést „spravedlnost a spravedlnost na pracovišti. Zaměstnanci si zaslouží, aby mohli mluvit do rozhodnutí, která jsou přijímána, zaslouží si, aby se s nimi zacházelo spravedlivě, a zaslouží si odpovídající plat a výhody.“
"To je to, za co bojujeme," říká Moseley. "Patnáct dolarů za hodinu." Svaz." A tím, že stojíme spolu, vysvětluje: „Už nebudeme muset bojovat. Můžeme s tím bojovat."
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat