Hanba Řecku? Hanba komu?
Na summitu NATO v Bukurešti (3. dubna 2008) Řecko vetovalo přistoupení FYROM pod svým ústavním názvem „Makedonie". Pro pořádek, konflikt mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie se týká jména Řecka, které si přeje být oficiálně uznáno jako "Makedonie“ po jejich odtržení od Socialistické federativní republiky Jugoslávie v roce 1991. Řecká strana to považuje za nepřijatelné, protože jedna z řeckých provincií je také tzv. Provincie Makedonie. Kromě řeckých úvah, že makedonské kulturní a historické dědictví je řecké, existují také otázky bezpečnosti, které Řeky hluboce znepokojují. Země tzv Makedonie na jejich severní hranici by mohly být použity k případné destabilizaci řeckých území pod záminkou lidských práv domnělých menšin. Javier Solana (v té době tajemník NATO), když se ho reportér na tiskové konferenci během bombardování Jugoslávie zeptal, jasně řekl: lidská práva mohou skutečně nahradit suverenitu. Nedávno jsme viděli tento princip uplatněný v Iráku, kde byla lidská práva iráckého lidu (spolu s nepravdivými tvrzeními o zbraních hromadného ničení) používána jako záminka k válce a okupaci. Nyní se irácký lid skutečně těší z plodů demokracie a svých lidských práv. Podobně i Balkánský poloostrov byl svědkem odtržení celých provincií od suverénních zemí pod záminkou ochrany lidských práv utlačovaných menšin. Kosovo právě získalo nezávislost na Srbsku po partyzánské válce, kterou vedla USA podporovaná UÇK (Kosovská osvobozenecká armáda), albánské separatistické hnutí. Následné bombardování Srbska NATO v roce 1999 vedlo k obsazení této provincie silami NATO. Skutečnost, že tehdy byla v Kosovu zřízena největší americká vojenská základna Camp Bondsteel, je samozřejmě zcela irelevantní. A že poblíž povede transbalkánský ropovod, je jen náhodná náhoda.
Řecký postoj je, že název Bývalé jugoslávské republiky Makedonie může obsahovat výraz „Makedonie“, ale předcházela mu pouze jednoznačná geografická diskriminace (Severní, Horní atd). Pro NY Times je velmi těžké porozumět řecké citlivosti a obavám v této věci: v ohnivém úvodníku z 3. dubna 2008 s názvem „Hanba Řecku: pletky s Makedonií“ odsuzují Řecko za veto“… Makedonie byla zablokována z absurdního důvodu: Řecku se nelíbí její jméno."
Tvrdí to představenstvo NY Times "Malá Makedonie Řecko neohrožuje pod žádným jménem.„Ve skutečnosti naznačují, že Řekové trpí masovou paranoiou, pokud jde o jejich obavy. Možná, zjednodušeně řečeno, malá a chudá země jako Bývalá jugoslávská republika Makedonie nemůže nikoho fyzicky ohrozit. Věci však nejsou tak jednoduché jako představenstvo NY Times si přejí, aby se objevily. Kosovská zkušenost Srbska učí Řeky, aby byli velmi opatrní.
A skutečně, záměry Bývalé jugoslávské republiky Makedonie potvrzují řecké obavy. Přečteme si některé úryvky z Ústavy „Makedonie":
Článek 3. Par. 1: Území Republiky Makedonie je nedělitelné a nedotknutelné.
Par. 2: Stávající hranice Republiky Makedonie jsou nedotknutelné.
Par. 3: Hranice Republiky Makedonie lze měnit pouze v souladu s ústavou a na principu svobodné vůle, jakož i v souladu s obecně uznávanými mezinárodními normami.
Článek 49. Par. 1: Republika dbá o postavení a práva osob patřících k makedonskému lidu v sousedních zemích, jakož i makedonských krajanů, napomáhá jejich kulturnímu rozvoji a podporuje vazby s nimi. Při výkonu této starosti nebude republika zasahovat do suverénních práv jiných států ani do jejich vnitřních záležitostí.
Článek 68. Par. 1: Shromáždění Republiky Makedonie:…
– rozhoduje o jakýchkoli změnách hranic republiky;
Takže i když jsou hranice nedělitelné a nedotknutelné, mohou se skutečně změnit! To může znamenat pouze expanzi. Navíc republika"stará se"pro členy"makedonský lid"Žijeme v sousedních zemích a zároveň respektujeme suverenitu těchto zemí. Pan Solana nám řekl, jak vysoká je suverenita na seznamu priorit NATO. Pokud by byly vzneseny otázky lidských práv (ať už pravdivé nebo nepravdivé), viděli jsme, kam to může vést " suverénní“ země.
Expanze Bývalé jugoslávské republiky Makedonie jde ještě dále. Jen stěží mohou skrývat své územní nároky na Řeckou Makedonii a také na Bulharskou Makedonii. Mapy tohoto tvrzení jsou obecně přijímány lidmi a politickými elitami, což dále potvrzuje řecké obavy.
Připomeňme NY Times, že jednoduchá reklamní kampaň Absolut Vodky zobrazující mapu Mexika a USA před rokem 1848 vyvolala v USA masivní pozdvižení:
Charakterizovaly by to NY Times také jako paranoiu? Myslím, že ne. A to i v případě, že mapu nevytiskl a nedistribuoval sousední stát, ale prostá reklamní agentura. A i když Mexiko těžko může ohrozit USA. Je zřejmé, že citlivost Řeků má pro Redakční radu NY Times mnohem menší hodnotu než citlivost občanů USA.
Aby toho nebylo málo, zdá se, že premiér Bývalé jugoslávské republiky Makedonie Nikola Gruevskij se této expanzivní politiky drží. Dne 2. dubna 4 vzdal hold národnímu hrdinovi před mapou Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, která se rozšířila do Řecké Makedonie a dokonce i na řecké ostrovy:
Abychom to zrekapitulovali: vzhledem k politickému, ekonomickému a vojenskému kontextu balkánského regionu jsou řecké obavy rozumné a oprávněné. Dále tvrzení NY Times, že „… přináší to [FYROM] do NATO by posílilo regionální stabilituŘecko a Turecko jsou členy NATO od roku 1952 a jejich vztahy byly poznamenány vojenskou juntou podporovanou USA v letech 1967-74 v Řecku, což vedlo k turecké invazi a okupaci severní části republiky Kypru (červenec 1974).
Poslední dotek redakce NY Times zní „Teď oni [Prezident Bush a vedoucí představitelé EU] musí zesílit tlak na Řecko, aby dosáhlo tohoto kompromisu, aby urážka NATO vůči Makedonii byla co nejrychleji odvolána." Úvodník byl již od svého počátku silně zaujatý. Mohou za to Řekové a ne naopak. Tím však dosahuje nové úrovně sentimentálního přístupu k věci. Spisovatelé vyjadřují jakousi osobní zášť vůči někomu, kdo jim osobně ublížil.
NY Times se dopustily odvěké chyby podobné imperiální mentalitě: pošlapávat národní cítění jiných národů jednoduše proto, že je to nezajímá a jednoduše proto, že to slouží jejich zájmům.
Vážená redakční rada NY Times: Hanba Řecku? Ne, stydíš se.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat