Jednou z největších otázek v dnešním světě vesmírných technologií je, bude „protiraketová obrana“ (MD) skutečně fungovat? Nedávno jsme viděli články, které tvrdily, že to nefunguje a nikdy nebude. Navrhoval bych, že v závislosti na tom, kde stojíte, by se dalo říci, že MD funguje docela dobře. Všechno je to otázka vnímání a definice.
Při pohledu z pohledu Rusů nebo Číňanů by se dalo uvažovat, že to vidí úplně jinak než někteří kritici. Kritici vidí napsané testy Agentury protiraketové obrany, zatímco Rusko a Čína vidí program hyperaktivního rozmístění, který je přímo spojen s větší vojenskou expanzí USA/NATO, která nakonec vede k jejich obklíčení.
Kritici by dnes mohli systém MD vnímat převážně jako korporátní boondoggle, zatímco Rusové a Číňané se dívají na rok 2020 a dále, kdy nové generace dobře financovaného programu výzkumu a vývoje (nyní se k němu zavázaly 28 členů NATO) přinášejí rychlejší, přesnější a protiraketové střely delšího doletu.
Kritici mohou v jistém smyslu pomoci demobilizovat opozici vůči programu. Někteří míroví aktivisté se domnívají, že by bylo plýtváním jejich drahocenným časem a skromnými organizačními prostředky vynakládat energii na práci proti programu, který byl odborníky označen za neproveditelný a přehnaný. Ale při pohledu z širší perspektivy, která zahrnuje vojenské obklíčení Ruska USA a NATO, stejně jako „pivot“ vojenských operací Obamovy administrativy do asijsko-pacifické oblasti, lze vidět úplně jiný obrázek.
Vojenské obklíčení Ruska a Číny mezi USA a NATO vytváří velmi odlišný rámec kolem otázky MD. Mějte na paměti každoroční první úderný útok na Čínu v počítačové válečné hře Space Command (ohlášený v Aviation Week), který se odehrává v roce 2016. Existence MD se stává zásadním faktorem s ohledem na 20 čínských jaderných zbraní schopných zasáhnout západní pobřeží USA Ve válečné hře Space Command spouští další novou spekulativní vesmírnou technologii nazvanou vojenské vesmírné letadlo, které je nyní ve vývoji. Tento systém pomáhá provést počáteční útok na čínské jaderné síly. Když Čína odpálí své zbývající jaderné rakety v odvetném úderu, právě tehdy jsou k sestřelení těchto jaderných zbraní použity americké systémy MD, které jsou nyní rozmístěny po celém asijsko-pacifickém regionu. Pozemní záchytné systémy PAC-3 jsou dnes nasazovány na Tchaj-wanu, v Japonsku, Jižní Koreji a na Okinawě. Kromě toho jsou stíhače SM-3 na palubě torpédoborců Navy Aegis stále častěji portovány poblíž čínského pobřeží. Takže čínská zkušenost je taková, že scénáře válečných her – o kterých předpokládáme, že vždy prohrají – ožijí s každým novým nasazením, každou novou vojenskou základnou a každým novým torpédoborcem Aegis umístěným v regionu.
S tím je spojena mise Strategického velitelství – Prompt Global Strike (zasáhnout cíle na druhé straně planety během jedné hodiny „nejadernými“ střelami) jako další klíčový prvek v plánování prvního úderu Pentagonu.
Čína bude nucena na tyto tahy na velké šachovnici reagovat. Její rozhodnutí rozmístit několik ponorek s balistickými raketami demonstruje hluboké odhodlání zajistit, aby její jaderné síly přežily proti plánování prvního útoku USA. A zase delegace Kongresu v Maine, stejně jako delegace z jiných států, tvrdí, že musíme postavit další torpédoborce Aegis v Bath Iron Works, protože Čína nyní rozšiřuje své námořní síly.
Čína na Konferenci OSN o odzbrojení dlouhodobě silně podporuje Prevenci závodu ve zbrojení ve vesmíru (PAROS). Její neochota plně podporovat Smlouvu o odříznutí štěpného materiálu (FCMT) je přímo spojena s neochotou USA vážně jednat o PAROS, a proto je integrálně spojena s MD. Čína se domnívá, že si nemůže dovolit vzdát se možnosti upgradovat nebo vyrobit další jaderné zbraně, zatímco její pobřežní oblast je kropena systémy MD. Čínští vůdci nervózně sledují scénu ze snímků vesmírných družic, protože USA v podstatě zdvojnásobují svou vojenskou přítomnost v sousedství Číny.
Čína je rovněž znepokojena možným vývojem vesmírných systémů MD, které by ještě více podkopaly její strategický jaderný odstrašující prostředek. S přísunem finančních prostředků na další výzkum a vývoj, které jistě pocházejí z širší účasti NATO v MD, lze pochopit čínské zděšení.
Ruští lídři, rovněž dlouholetí příznivci PAROS, nyní zpochybňují svou pokračující účast na nové smlouvě Start. Tvrdí, že smlouva Start a budoucí jednání o jaderném odzbrojení jsou v ohrožení, pokud bude zničena křehká rovnováha mezi strategickými útočnými zbraněmi a systémy MD v důsledku rozšiřujícího se programu USA/NATO.
Ruský vojenský velitel Nikolaj Makarov se před několika týdny nezabýval tématem zahájení preventivních úderů proti americkým MD ve východní Evropě, protože Rusko považuje Obamův fázový adaptivní přístup za – pouze – korporátní vepřový sud. Na dvoudenní konferenci v Moskvě Makarov tvrdil, že rozmístění třetí a zejména čtvrté fáze (střely Standard Missile-3 Block IIA a IIB) by bylo schopné zničit střely středního doletu. Když jsou umístěny v oblasti Baltského a Černého moře, jsou schopny sundat ruské ICBM.
Tyto obavy z velké části pocházejí ze slibů Obamovy administrativy rozmístit v nadcházejících letech interceptory založené na Aegis v Černém a Baltském moři.
USA/NATO má nyní základny a/nebo vojenské operace v Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Litvě, Estonsku, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu. Partnerství NATO se zároveň rozšiřuje do asijsko-pacifického regionu, aby zahrnovalo Austrálii, Japonsko, Jižní Koreu a velmi pravděpodobně Indii. Rozšiřování NATO po východní Evropě a do Asie a Tichomoří prohloubí obavy Číny a Ruska z omezení.
Navíc, když americká protiraketová střela vypuštěná z válečné lodi Aegis v roce 2008 zasáhla padající americký špionážní satelit obíhající 130 mil nad Tichým oceánem, objevily se také obavy, že by tyto MD systémy mohly být použity jako protidružicové zbraně.
Aby bylo MD správně pochopeno, musí být nahlíženo v mnohem širším kontextu, než jak to v současnosti dělá většina kritiků. Současná globální soutěž o klesající vzácné zdroje je hnacím motorem dnešního světového konfliktu. Nedávné oznámení Kanady, že v nadcházejících letech utratí 35 miliard dolarů na rozšíření svého programu na stavbu válečných lodí, jasně souvisí s realitou tání ledu v arktických oblastech, což umožňuje ropným a plynárenským korporacím tam vrtat. USA již staví Kanadu, Norsko a další arktické spojence, aby se postavili proti Rusku v tomto nátlaku na kontrolu nad těmito zdroji.
Skutečnost, že Rusko má největší zásoby zemního plynu na světě a značné zásoby ropy, naznačuje jeden pravděpodobný důvod, proč jsou USA a NATO vojenské kolem něj.
Copak jsme si už neuvědomili, že hlavním úkolem Pentagonu je dnes sloužit jako služba těžby zdrojů pro korporátní globalizaci?
V případě Číny, zatímco USA nemohou konkurovat její ekonomice, Pentagon zjevně rozhodl, že kontrola přístupu Číny k životně důležitým zdrojům by dala USA klíče k jejich ekonomickému motoru.
Historici léta tvrdili, že i když jaderné zbraně nebyly použity od Hirošimy a Nagasaki, byly od roku 1945 strategicky využívány při mnoha incidentech jako zbraně namířené na hlavy konkrétních zemí.
Stejně tak pouhou hrozbou MD jako klíčového prvku v plánování prvního útoku Pentagonu je nabitá a natažená zbraň namířená na hlavy Ruska a Číny. Oba tyto národy musí předpokládat nejhorší možný scénář a připravit se a naplánovat reakci. Vnímání informuje a vytváří realitu.
Nasazení MD skutečně vyvolává vojenské reakce Ruska a Číny (a Íránu a Severní Koreje). Jejich odpovědi jsou pak použity k další démonizaci těchto národů v očích občanů USA a lidí po celém světě. Tyto obrázky agresivních ruských a čínských militaristů se pak používají k ospravedlnění ještě větších vojenských výdajů v USA (a mezi spojenci NATO), aby odvrátili jejich domnělou agresi.
Veřejnost v USA neví prakticky nic o Pentagonu obklopujícím Rusko a Čínu se systémy MD, ale ví, že americký ministr války Leon Panetta hostil 7. května v Pentagonu čínského ministra obrany. Informoval o tom Washington Times v té době, "Klíčovým problémem, který USA prozkoumají, je cíl "velmi robustní a rychlé" vojenské modernizace Číny, zejména v regionu, který je "v míru", řekl novinářům vysoký představitel obrany."
Když Rusko rozmístilo jaderné rakety na Kubě v roce 1962, moc se nediskutovalo o tom, jak dobře budou fungovat nebo jaký je jejich dostřel a výbušná schopnost? Obavy se týkaly jejich těsné blízkosti ke kontinentálním USA a možnosti nedorozumění a přehnané reakce. Pouhá přítomnost těchto ruských systémů, tak blízko USA, téměř stačila ke spuštění smrtící jaderné války. Aby bylo možné uzavřít dohodu o odstranění raket z Kuby, prezident Kennedy tajně souhlasil s tím, že demontuje všechny IRBM Jupiter vyrobené v USA rozmístěné v Turecku a Itálii.
Je docela úžasné, že když se situace obrátí, když USA a jejich spojenci v NATO doslova obklopují Rusko a Čínu, můžeme se divit, že reagují podobně, jak reagovaly USA v roce 1962.
Vzhledem k dostatku času a peněz je možné uvažovat o tom, že by některé MD systémy mohly "fungovat". Pokud jsme se za ta léta něco naučili, mělo by to být to, že technologický pokrok ve vývoji zbraní je zárukou. Lidé začali po sobě házet kameny a postoupili do klubu. Pak přešli k luku a šípu, Gatlingově zbrani, jaderným zbraním, stealth bombardérům a nyní vesmírným vědcům přistávající vozítka na Marsu. Pravda nebo ne, kdo uvěří, že MD „nikdy“ nebude fungovat?
Pentagon vždy říká: "Pracujeme na mnoha technologiích najednou. Některé z nich fungují a některé ne. Ale my děláme pokroky a nakonec jsme schopni něco uvést do provozu přizpůsobením různých technologií."
Rusko a Čína vidí vývoj MD a jasně rozumí konfiguraci mise. Tyto systémy jsou navrženy tak, aby sloužily jako klíčové prvky v plánování prvního úderu Pentagonu. Zda jedna verze MD funguje nebo ne, je méně důležité než celkové rozhodnutí vybudovat a rozmístit útočnou síť zbraňových systémů prvního úderu obklopující Rusko a Čínu.
Historicky důležitý cíl zbavit svět jaderných zbraní závisí na seriózních jednáních a smlouvách, které musí zahrnovat zákaz zbraní z vesmíru, do vesmíru a přes vesmír.
Říct, že MD nefunguje, znamená přehlédnout širší pointu. MD docela efektivně pomáhá zničit systém mezinárodních smluv, které omezují šílený spěch lidstva k vyhynutí. Konference OSN o odzbrojení byla posledních 20 let z velké části zmrazena a jedním z klíčových důvodů je problém vesmírných technologií. USA a jejich spojenci v NATO usilují o kontrolu a ovládnutí vesmíru a Země pod nimi ve prospěch firemních zájmů a investic. Proč by USA tak neústupně odmítaly seriózně vyjednávat o PAROSu, pokud by stále neudržovaly naděje a plány na vytvoření vesmírného systému prvního úderu MD?
Doufám, že kritici MD využijí tuto současnou kontroverzi ohledně vojenské expanze USA/NATO na východ, aby pomohli veřejnosti porozumět větším problémům ve hře. Uniká nám klíčový problém naší doby, když nevidíme, že MD a všechny ostatní vojenské systémy používané k obklíčení Ruska a Číny jsou překážkou jadernému odzbrojení, vážným jednáním o PAROSu a skutečnému míru.
Dnes máme skutečné problémy zvané změna klimatu a rostoucí globální chudoba. Nemůžeme si dovolit stát stranou a přihlížet rušení mezinárodních smluv a institucí, jako je Organizace spojených národů, zatímco USA a NATO prosazují agresivní kampaň za další militarizaci světa. Budoucí generace nám připomínají, že bychom se měli postavit nejen proti některým technologickým systémům, ale že stojíme proti politice nekonečné války, která trhá svět na kusy.
Bruce K. Gagnon, koordinátor, Global Network Against Weapons & Nuclear Power in Space.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat