Zdá se, že turecko-kurdský mírový proces je na pokraji zhroucení, protože napětí vzplane kvůli turecké nečinnosti a podpoře ISIS v obležení Kobanê.
Kurdský hněv exploduje do ulic Turecka a po celé Evropě na protest proti nečinnosti Západu v Kobanê a turecké tajné dohodě s ISIS. Jako extremističtí militanti Islámského státu zavřít v v obleženém městě na turecko-syrské hranici, kde Lidovým ochranným jednotkám (YPG) dochází munice a kurdští velitelé varující před hrozícím masakrem, se zdá, že turecká vláda a koalice vedená Spojenými státy se spokojí s tím, že budou stát stranou a nechat ISIS rozpoutal ve městě krvavou lázeň.
V posledních dnech se tisíce Kurdů sestoupily na turecké město Suruç, jen míle od Kobanê, ve snaze překročit hranici, prolomit obležení a přivézt zásoby a posily své rodině, příbuzným a kamarádům. Turečtí vojáci zareagovali uzavřením hraničního přechodu a palbou slzného plynu a gumových projektilů jak na turecké Kurdy, kteří se snaží proniknout do Sýrie, tak na syrské uprchlíky prchající do Turecka. Odříznutí od okolního světa a bez větší letecké podpory jsou bojovníci YPG ponecháni sami sobě.
Kurdští demonstranti, kteří se zoufale snaží přimět Turecko a mezinárodní společenství, aby podnikly rozhodné kroky, než ISIS obsadí centrum města, pořádají demonstrace, okupace a akce po celé Evropě. V Haagu skupina Kurdů nakrátko obsadila vstupní halu nizozemského parlamentu, v Bruselu pronikla do Evropského parlamentu a v Londýně uspořádala protest na stanici metra Oxford Circus. Další protesty se konaly v Berlíně, Paříži, Římě, Stockholmu a desítkách měst po celém kontinentu.
V úterý propukly těžké střety také v celém Turecku, po nichž byly ulice v plamenech a výsledkem bylo nejméně dvanáct úmrtí. V istanbulské čtvrti Gazi policie použila slzný plyn a vodní děla, aby rozehnala demonstranty. V Mus byl údajně zabit 25letý muž poté, co byl zasažen do hlavy nádobou se slzným plynem. V Diyarbakiru byli zabiti dva muži, když islamistické skupiny zahájily palbu na kurdské demonstranty. Násilné protesty vypukly také v Ankaře a úřady vyhlásily zákaz vycházení v pěti provinciích s většinou Kurdů.
Hlavními požadavky Kurdů je, aby koalice vedená Spojenými státy zesílila nálety na pozice ISIS a aby turecká armáda otevřela hranici a zmírnila tak obléhání Kobanê a umožnila tím posilám, zásobám a munici proudit směrem k jejich soudruhům. v Sýrii. Turecká vláda prohlásila, že je ochotna otevřít hranici pouze v případě, že se syrští Kurdové vzdají svých samosprávných kantonů, připojí se ke Svobodné syrské armádě a umožní Turecku vytvořit nárazníkovou zónu v severní Sýrii (Západní Kurdistán).
Kurdové oprávněně zuří na tyto požadavky, které jasně odporují skutečným záměrům Turecka: rozdrtit prosperující experiment v demokratické autonomii, která v západním Kurdistánu probíhá od doby, kdy Asadovy jednotky v červenci 2012 ustoupily ze severu. Prezident Erdoğan v sobotu prohlásil, že pro něj jsou ISIS a PKK v podstatě totéž. Vzhledem k tomu, že milice YPG v Kobanê fakticky bojují pod syrským křídlem PKK, lze tureckou podporu vyloučit. Erdoğan dal v posledních týdnech více než jasně najevo, že by raději viděl rozšířený Islámský stát před konsolidovaným Kurdistánem.
Turecko proto nikdy nebude zachráncem tohoto odvíjejícího se dramatu. Místo toho musí Kurdové dostat spravedlivou šanci bojovat sami za sebe a zasadit těžký úder gangům ISIS – něco, co mohou udělat, pouze pokud budou dobře vyzbrojeni, zásobeni a podporováni ze vzduchu. Bojovníci YPG a PKK se zatím osvědčili jako nejdisciplinovanější, nejodvážnější a nejúčinnější ozbrojená opozice vůči ISIS na zemi. Jsou však levicovou silou, kterou Turecko, USA a Evropa stále považují za „teroristickou“ organizaci. Zatímco USA a Evropa si začínají uvědomovat, že YPG/PKK může být užitečným spojencem, ukázalo se, že nejsou ochotny Turecko kvůli této záležitosti urazit.
Výsledkem této turecké sabotáže a mezinárodního nedostatku odhodlání bylo rozmotat turecko-kurdský mírový proces, který probíhal od té doby, co PKK vyhlásila jednostranné příměří a stáhla většinu svých bojovníků z Turecka v roce 2013. Vůdce PKK Abdullah Öcalan prohlásil, že budoucnost mírového procesu bude záviset na výsledku v Kobanê, a dal Turecku čas do poloviny října, aby prokázalo své odhodlání zabránit pádu města. Vzhledem k tomu, že je nepravděpodobné, že by Erdoğan změnil kurz, může se PKK brzy přesvědčit, že je nucena obnovit ozbrojený boj proti tureckému státu na obranu demokratických pokroků, které lid Kurdistánu učinil od roku 2012.
V tomto smyslu mohou být úterní nepokoje jen ochutnávkou toho, co je před námi. S kurdským pobouřením a mírovým procesem na pokraji zhroucení se nyní zdá stále pravděpodobnější, že se syrská občanská válka přelije i do Turecka. Pokud by k tomu došlo, turecká vláda a mezinárodní společenství ponesou plnou vinu sami. V tuto chvíli existuje pouze jeden způsob, jak zabránit takové katastrofické eskalaci konfliktu: aby Turecko otevřelo hranice a koalice vedená USA zaútočila na pozice ISIS v okolí Kobanê. Pouze pokud bude odvrácen tento hrozící masakr, bude moci samotné Turecko zůstat v míru.
Jerome Roos je doktorandem v oboru mezinárodní politická ekonomie na Evropském univerzitním institutu a zakládajícím redaktorem Časopis ROAR.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat