Zdroj: Human Rights Watch
Drtivé důkazy ukazují, že íránský Masová poprava tisíců politických vězňů v roce 1988 se rovná zločinům proti lidskosti, uvedla Human Rights Watch. v podrobném dokumentu s otázkami a odpověďmi vydáno dnes.
V roce 1988 íránské úřady, jednající na příkaz tehdejšího nejvyššího vůdce ajatolláha Rúholláha Chomejního, souhrnně a mimosoudně popravily tisíce politických vězňů po celé zemi. Počet poprav není znám, ale podle odhadů bývalých íránských představitelů a seznamů sestavených lidskoprávními a opozičními skupinami popravily íránské úřady 2,800 až 5,000 vězňů v nejméně 32 městech. Důkazy spojují několik minulých i současných vysokých úředníků s popravami, včetně prezidenta Ebrahima Raeesiho.
„Po celá desetiletí rodiny obětí masových poprav z roku 1988 neúnavně usilovaly o pravdu a spravedlnost pro své blízké bez úspěchu,“ řekl. Tara Sepehri Far, vedoucí íránský výzkumník v Human Rights Watch. "Nyní, když soudní proces ve Švédsku znovu upozornil na jednu z nejtemnějších kapitol moderních dějin Íránu, je pro státní zástupce v jiných zemích zásadní, aby se za tyto ohavné zločiny domáhali spravedlnosti."
V Íránu se za tyto zločiny nenese žádná odpovědnost, takže zahraniční soudy by měly náležitě stíhat íránské představitele zapletené do zabíjení. Švédský soud v srpnu 2021 zahájil proces s íránským občanem obviněným z účasti na masových popravách ve věznici Rajai Shahr v Karaj. Soudní proces, ve kterém se očekává verdikt v červenci 2022, je důležitým krokem pro oběti, kterým bylo dlouho odpíráno uznání a spravedlnost.
Amnesty International: „Krví nasáklé tajemství: Proč jsou íránské vězeňské masakry z roku 1988 pokračujícími zločiny proti lidskosti“
Dokument otázky a odpovědi zkoumá rozsáhlé důkazy shromážděné přeživšími a skupinami na ochranu lidských práv během několika desetiletí, včetně těch, které se týkají vyšších úředníků zapojených do dohledu nad těmito zločiny, a soudních cest, které mohou úředníci využít v rámci příslušných právních rámců, včetně univerzální jurisdikce.
Íránská vláda nikdy nepřiznala masové popravy ani neposkytla žádné informace o počtu zabitých vězňů. Místo toho se úřady snažily umlčet ty, kdo hledají pravdu a spravedlnost za tyto údajné zločiny.
V roce 2016 zveřejnil Ahmed Montazeri, syn ajatolláha Husajna Alího Montazeriho, zástupce nejvyššího vůdce v době poprav, audiokazetu vysokých úředníků, kteří diskutovali o koordinaci masových poprav. Po zveřejnění zvukového souboru odsoudil Zvláštní soud pro duchovenstvo Montazeriho z několika obvinění, včetně „šíření propagandy proti systému“ a „odhalování plánů, tajemství nebo rozhodnutí týkajících se domácí nebo zahraniční politiky státu... způsobem, který se rovná špionáži“. V listopadu 2016 byl odsouzen k 21 letům vězení, které bylo později přerušeno.
Dostupné důkazy ukazují, že íránské úřady od července do září 1988 popravily tisíce vězňů v rozporu s jejich základním právem na spravedlivý soudní proces. Podle mezinárodního práva jsou mimosoudní popravy a jiné zneužívání spáchané v rámci rozsáhlého nebo systematického útoku namířeného proti jakémukoli civilnímu obyvatelstvu zločiny proti lidskosti. „Široce rozšířený“ označuje rozsah činů nebo počet obětí. „Systematický“ označuje vzor nebo metodický plán. Masové popravy v Íránu byly rozšířené a systematické.
Zvykové mezinárodní právo umožňuje soudním orgánům používat univerzální jurisdikci pro zvlášť ohavné zločiny, jako jsou válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, bez ohledu na to, kde byly zločiny spáchány a bez ohledu na národnost podezřelých nebo jejich obětí. Odpovědnost za závažné trestné činy podle mezinárodního práva není omezena na ty, kdo tyto činy provádějí, ale také na ty, kteří zločiny objednávají, pomáhají jim nebo se na nich jinak podílejí.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat