Evo Morales je jen inspirativní symbol pro svůj lid? Přemýšlejte znovu. První indický prezident Bolívie ve svých začátcích v úřadu prokázal politickou bystrost, obratně manévroval a držel se svého radikálního programu transformace země a zároveň držel protivníky doma i v zahraničí na uzdě.
6. února, pouhých 15 dní po své inauguraci, Morales vyzval k mobilizaci rolnických organizací v zemi, aby chránily jeho vládu před snahami „některých nadnárodních korporací“ destabilizovat zemi a zastavit „znárodňování“ energetických zdrojů. Spiknutí, řekl, odhalily ozbrojené síly.
Den poté, co přísahal, Morales otřásl bolivijským vrchním velením tím, že do čela armády vybral generála s nižší hodností, čímž fakticky donutil vyšší generály k rezignaci. Tento krok byl klíčovým krokem, protože bolivijské ozbrojené síly mají dlouhou historii zasahování do bolivijské politiky.
Morales také vyzval rolnické a další lidové organizace, aby se shromáždily za jeho výzvu k volbě ústavodárného shromáždění na začátku července, aby navrhly nový ústav pro Bolívii. „Oligarchové,“ řekl, „by neměli dostat čas na vydechnutí“, když se země snaží přetvořit své základní instituce.
Volbu shromáždění musí schválit dvoutřetinový hlas bolivijského kongresu. Moralesova politická strana MAS, Hnutí za socialismus, ovládá něco přes polovinu křesel a existují náznaky, že se opozice snaží zablokovat dvoutřetinové hlasování. V ultimátu Morales sdělil Kongresu, že má „do konce února, maximálně prvního týdne března“, aby dal ustavujícímu shromáždění schvalovací pečeť.
Pět dní předtím, před vedoucí odborovou federací ve městě Los Altos, Morales prohlásil, že „síla lidu“ bude použita k uvalení shromáždění, pokud Kongres nebude jednat. Za tímto účelem a za účelem znárodnění bolívijských energetických zdrojů navrhl vytvoření „vrchního velení“ složeného z vládních vůdců a zástupců lidových organizací země „k provedení rychlých a naléhavých rozhodnutí“.
„Vím, že sektory oligarchie a některé nadnárodní společnosti naše plány nepřijmou, ale jsem přesvědčen, že lidé chtějí změnu,“ dodal.
Morales si zachovává iniciativu a zároveň podává olivovou ratolest svým protivníkům. Minulý týden odjel do Santa Cruz, nejbohatšího státu, kde mnozí obchodní a političtí vůdci volali po regionální nezávislosti. Ve svém projevu před podnikateli prohlásil: „Tato vláda zaručuje právo na soukromé investice. Každý má právo na návratnost svých investic a zisku. Žádáme pouze, aby tyto zisky byly přínosem pro podnikatele a bolívijský stát.
Vyzval také k „národnímu rozvoji“, aby se snížila chudoba a dosáhlo se rychlejšího hospodářského a sociálního růstu. Morales poukázal na rozsáhlé exportní trhy pro soukromý sektor, na které narazil při své zahraniční cestě těsně před svou inaugurací. Japonsko chce cukr; Čína, sójové boby; Venezuela, kuřecí maso a sójové boby; Kuba, elektrické mléko a sójový olej; zatímco africké země mají zájem o cukr.
Přibližně ve stejnou dobu obdržel Morales překvapivý telefonát od amerického prezidenta George Bushe, který nabídl pomoc „přinést Bolívijcům lepší život“. Morales odpověděl tím, že Bushe požádal, aby snížil obchodní bariéry USA pro bolivijské produkty, a navrhl, aby Bush přijel na návštěvu. Bush neodpověděl.
Bílý dům možná mluví „rozdvojeným jazykem“ a doufá, že si Moralese naláká frázovitými komentáři, zatímco se připravuje na tvrdý postoj, pokud přijme politiku, jakou má jiný hemisférický vůdce, Hugo Chávez z Venezuely. Americký velvyslanec v Bolívii David Greenlee vyjádřil své „zaneprázdnění“ bolívijskou vládní politikou, zatímco ministr obrany Donald Rumsfeld a další v Pentagonu hovoří o „bezpečnostních obavách“ v Bolívii.
Podle Kathryn Ledeburové, ředitelky Andské informační sítě se sídlem v Cochabambě v Bolívii, "Slyšeli jsme, že zástupci ministerstva zahraničí se na Moralese dívají nepříznivě." Bezprostředním bodem vzplanutí v americko-bolívijských vztazích je produkce listů koky, protože Spojené státy neinvestují žádné velké investice do bolivijského zemního plynu, hlavního exportu energie země.
Právě minulý víkend odstoupil z funkce šéfa šesti federací pěstitelů listů koky, což byla pozice, kterou zastával více než deset a půl dekády, a dal tak jasně najevo svůj odpor k obchodování s narkotiky a kokainem. Odmítl však ustoupit z práva bolivijských rolníků pěstovat koku pro domácí spotřebu, léčebné účely a dokonce i pro export jako bylinku do čaje a dalších produktů. Nebude podporovat ani „nucené vymýcení“, politiku USA, která už roky obtěžuje malé pěstitele v Bolívii. Národní komise, vytvořená před volbami Moralese, připravuje zprávu o tom, jak by Bolívie měla vyrábět a spravovat produkci listů koky.
USA na konci února vydají svou oficiální zprávu o zemích, o kterých se domnívají, že nedělají dost pro kontrolu vývozu kokainu a dalších narkotik. Na základě zprávy může Washington přerušit bilaterální pomoc a tlačit na další mezinárodní agentury, aby ukončily svou podporu. 8. února Bílý dům oznámil, že se bude snažit snížit vojenskou pomoc Bolívii o 96 procent.
„Tato zpráva,“ říká Ledebur, „určí americkou linii, pokud se okamžitě stane nesmiřitelným nepřítelem Moralese nebo se pokusí s ním najít ubytování.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat