Nakladatelství BGST : Nedávný průzkum v
Dobře, to je přijatelná definice, ale jak zjevně víte, není to to, co mám na mysli. Alternativou myslím to, že ano, plus něco navíc. A dodatek, který mám na mysli, když použiji slovo alternativní média, nebo když na to přijde alternativní produkce nebo alternativa cokoli jiného, je to, že alternativní znamená nejen to, že produkt je jiný, ale že se liší i procesy.
Alternativní vydávání se tedy stává vydáváním, které se provádí způsobem, který ztělesňuje naše hodnoty, místo toho, aby bylo prováděno typickým mainstreamovým způsobem. V našem případě před třemi desetiletími, kdy jsme zakládali nakladatelství tzv South End Press alternativou jsme mysleli částečně to, že bychom dělali knihy, které mají radikální podstatu a obsah. Ale také, že bychom fungovali radikálním způsobem, což znamenalo bez vlastníka, bez typické podnikové struktury, bez staré dělby práce, bez třídní hierarchie. Místo toho jsme se snažili fungovat s novými strukturami, které byly v souladu s lidmi, kteří kontrolovali své vlastní životy, se všemi lidmi, kteří pracují v našem vydavatelství, měli slovo, se všemi lidmi, kteří pracují v našem vydavatelství, měli pracovní situaci, která je naplňuje, místo toho, aby malý počet plnil úkoly a všichni ostatní dělali většinou nebo jen namáhavou práci. Přechod na alternativu pro nás tedy znamenal změnu struktury, organizace, rozhodování a platů. Každý dostal zaplaceno za to, jak dlouho pracoval a jak tvrdě pracoval, a za to, jak náročné nebo vysilující byly podmínky, za kterých pracoval. Nebylo to ale tak, že někteří lidé dostali většinu peněz a někteří velmi málo, protože jsme všichni měli srovnatelné podmínky. Takže to byla změna vlastního kapitálu. Alternativní publikování znamenalo publikování, které bylo jak obsahem, tak strukturou v souladu s tím, co jsme chtěli pro novou společnost.
BGST PH: OK. Nyní druhá otázka. Jste jedním ze zakladatelů South End Press a také znáte mnoho dalších nakladatelství jako Arbeiter Ring, Sedm příběhů, AK Press, The New Press v
MA: Nejprve je zde řada vydavatelů. Zavolejme jim na minutu progresivní publikování. Některé z nich jsou alternativní ve smyslu mé odpovědi na vaši první otázku jako South End Press. A pak jsou některé, které jsou pouze progresivní, ale nejsou alternativní. Jsou strukturovány do značné míry tak, jako je strukturován mainstream, ale jsou radikální ve svých závazcích, a proto je obsah dobrý. Například, Seven Stories je strukturován stejným způsobem jako mainstreamový tisk. South End je strukturováno místo toho, jak je strukturováno participativní pracoviště. Máme tedy řadu struktur, o kterých mluvíme, ale pokud jde o finance AK tisk je jediný, o kterém věřím, že má jakýsi dobře fungující klub, do kterého se lidé zapojují a platí pravidelný poplatek a dostávají nové knihy, skoro jako klub knihy měsíce. Neznám podrobnosti. Je tam outfit
Je to docela úspěšné, co jsem slyšel, ale v
Publikování právě teď v
BGST PH: S jakými problémy se alternativní vydavatelé potýkají v
MA: Opět je to měřítko. Takže před třiceti lety v South and Press viděli jsme problém a plánovali jsme zkusit vytvořit distribuční mechanismus. Za minutu vysvětlím, jak to může fungovat. Ale nikdy jsme to nedokázali. Část důvodu... no nejprve, co to je? V
BGST PH: Slyšel jsem to AK tisk vytvořil takovou organizaci?
MA: Tak nějak. A je to velmi obdivuhodné a příkladné – ale ne všichni spolupracují a nemají prostředky na propagaci. Jinými slovy, jsou kanálem, který South End Press or Z Magazín or Progresivní mohl použít. Kvůli jejich rozsahu, který je relativně skromný, se nemohou rozšířit do hlavního proudu tak jako větší korporátní operace. Tak říkají South End Press "My se postaráme o vaše knihy, dostaneme vaše knihy k určitému segmentu populace a vy byste se měli obrátit na velké distributory, abyste se dostali k jiným skupinám populace, protože my to nemůžeme." Nejsou tedy exkluzivní. Distribuujeme s AK a děláme to i s ostatními. A AK je ten levý. Ten, kterého si nejvíce vážíme. Tak AK dělá dobrou distribuci do malých knihkupectví, progresivních knihkupectví a veřejnosti, která je už dost levicová, i když i tam absence recenzí, viditelná propagace atd. dost pokulhává, čeho mohou dosáhnout. Všechny tyto sektory by šly do AK získat knihu, když o ní vůbec vědí. Ale pokud chcete dostat knihu do řetězce knihkupectví, stane se to pouze prostřednictvím velkých distributorů. A obecně se to nestane, protože se povýší na viditelnost knih, které jsou již vysoce propagovány. Ale samozřejmě, všechno se díky internetu dramaticky mění. Takže nevím, kolik z toho chcete… ale jedna věc, která se změní, je, že pokud je vaše kniha na Amazonu, pak si ji může přes Amazon získat každý, kdo ji chce získat. To je velká změna. Další velkou změnou v opačném směru je, že lidé již nečtou knihy, a proto počet knih klesl.
BGST PH: většinou čtou články nebo komentáře…
MA: nebo nic. Tak to je problém. Nyní však přichází třetí velká změna. Tato právě začala, ale myslím, že je také velká, a tomu se říká e-knihy, elektronická kniha. Mohu vám skutečně ukázat fyzické entity, které Amazon zveřejnil. A je to docela pozoruhodné. Takže chodíte s něčím o velikosti brožované, velké brožované, a uvnitř je dvě stě knih a stránky se nečtou tak dobře jako stránky brožované, ale skoro, jakkoli jsou pro čtení lepší než obrazovka počítače. Snadno se s ním manipuluje, mění se například velikost písma a můžete si s ním objednat i knihy. Takže nepotřebujete ani počítač. Mohl bys mi říct o nové knížce a já si ji můžu koupit přímo na této maličkosti ao minutu později tu knihu mám.
BGST PH: Pak stahujete tuto věc do počítače?
MA: Ne, přímo na e-knihu. Nemusíte ani používat počítač, takže se stahuje přímo. Takže tady sedím a vy mi říkáte „teď si jdi pro Chomského novou knihu nebo cokoli jiného“. A podívám se na to a dostanu to a přijde to přímo k malému ebooku. To už existuje, ale za rok nebo dva budou tyto věci tak dobře vyvinuté, budou barevné atd. Můžete také získat, překvapivě, časopisy a noviny, i když si myslím, že zatím ta kvalita není tak skvělá. Takže papír má velké potíže. Papír je, nevím, jak dlouho to bude, nikdy úplně nezmizí, ale vydávání tištěných knih a dokonce i tištěných časopisů a novin bude mít od nynějška tendenci neustále ubývat a elektronická distribuce… psychologicky dobré a je to také dobré z hlediska pracovní síly a ekologicky... poroste. Víte, že to má mnoho dobrých hodnot a také cena půjde dolů za distribuci. Další věc, která je na něm zajímavá, stejně jako samotný internet, souvisí s nižšími překážkami vstupu. Například ZNet je mnohem větší než Z Magazín z hlediska publika a důvodem je to, že je tak snadný přístup k ZNet a není to nákladné. Nemusíte platit. A teď se to samé děje s knihami. Když jsou knihy v e-knihách, jsou levnější a snáze se dají sehnat, takže více lidí dostane více – pokud ovšem není kompenzační tendence číst méně silnější. Takže některé proměnné snižují distribuční problém. Ostatní to zhoršují. A jak to dopadne – nikdo neví jistě.
BGST PH: Další otázka se týká knihkupectví. Jak mainstreamová knihkupectví a řetězce knihkupectví ovlivňují alternativní vydavatelství? Dávají dostatek prostoru alternativním knihám? Existují nějaká nezávislá knihkupectví, která prodávají pouze alternativní knihy?
MA: Opět jsou tu mainstreamová knihkupectví a jsou tu i to, čemu říkáme progresivní knihkupectví a vlastně mezi knihkupectvími bývají alternativnější, takže progresivní knihkupectví bývají někdy kolektivní, s lepším vnitřním provozem, strukturou a tak dále. Progresivní knihkupectví mají tendenci dávat na své police progresivní knihy a některé romány, ale v drtivé většině progresivní knihkupectví poskytují velký prostor progresivnímu vydávání. Ale takových obchodů je velmi málo. V podstatě žádný v malých městech, možná jeden ve všech kromě těch největších měst, a často i tehdy. Nikde, včetně velkých měst, se nevyskytují a v každém případě je s nimi do určité míry problém. Takže já jako někdo, kdo se zajímá o všechny druhy knih, bych mohl jít do progresivního knihkupectví, které máme, protože se chci porozhlédnout po progresivních knihách – ale víte, že mám rád i vědecké knihy. Mainstreamové knihy jsou také důležité a často, kromě těch nejlepších, progresivní knihkupectví nenaskladní všechno, prostě nemají dost peněz. Vezmi si moji nejčtenější knihu, Parecon udělal Nanebo Vzpomínky na zítřek udělal Seven Stories, předpokládejme, že půjdou za Barnesem a Noblem nebo tak nějak... a řeknou, že chceme, aby tato kniha byla před knihkupectvím, chceme tu knihu vystavit. Barnes a Noble by neřekli ne. Tady by řekli, kolik to bude stát. Knihy, které jsou hojně vystaveny v knihkupectvích, vepředu, s velkými výklady a hromadami knih a vším, za to se platí. To je reklama. Vydavatelé tedy doslova platí za místo v regálu a náklady jsou velmi vysoké. A to si progresivní vydavatelé nemohou dovolit. Nemohou to udělat, takže se to nestane.
Řeknu vám jeden příběh, který je ale velmi zajímavý. Když jsem dělal knihu Parecon, Život po kapitalismu, tam je knihkupectví
BGST PH: Je to jako situace v
MA: Jo, ale je důležité si uvědomit, že to není proto, že knihkupectví má politického cenzora. Kdo rozhodne, že nebudeme zobrazovat Parecon, zobrazíme něco jiného. Je to proto, že masivní nakladatelství mají obrovské zdroje a dávají tyto zdroje za určité knihy, zatímco jiné knihy nemají nic. A tak ve výsledku knihkupectví, které se jen snaží prodávat knihy... Myslím tím z pohledu knihkupectví, jsem si jistý, že byli šťastnější, s dobrými knihami, ale prostě se jim to nedaří.
Byl jsem představen, abych měl přednášku v Harvard Coop, dalším velkém obchodě v této oblasti. Dostal jsem jedno z nejhezčích úvodů, jaké jsem kdy dostal, a bylo to od chlápka, který vede knihkupectví, který byl u vytržení, že může o mně a Pareconovi říct něco pozitivního. Ale když sejdete dolů a podíváte se na velké displeje, jsou to všechno mainstreamové vysoce propagované tituly, a to proto, že to platí vydavatelství a všichni recenzenti se sejdou. Progresivní problém tedy není v tom, že tam není žádné potenciální publikum. Naším problémem je, že nemáme žádné prostředky k tomu, aby se naše potenciální publikum dozvědělo o dostupných materiálech, aby se staly skutečnými.
BGST PH: Další otázkou je, co dělat s alternativními kanály pro distribuci progresivních knih, jako je prodej knih během proslovu autora nebo během demonstrací, prostřednictvím dělnických odborů atd.
MA: Je to velmi těžké v neposlední řadě proto, že země je tak obrovská. Takže se snažíme dostat věci ven tím, že natočíme videa a ukážeme je, budeme diskutovat, nechat lidi mluvit, používat alternativní knihkupectví, používat AK tisk, a dál a dál… děláme to nejlepší, co umíme. Ale malé nakladatelství, které nemá téměř žádné zdroje, má pro výrobu knih vše, co může – nemůže posílat lidi na akce po celé zemi. Cena je neúnosná.
Zde je zajímavý nápad vidět, jak by se věci mohly velmi lišit. Víte, co je to Citgo? Citgo je ropná společnost, kterou vlastní
BGST PH: A co solidarita mezi různými alternativními vydavatelstvími? Děláte spolu společná setkání? Nebo sdílíte technickou infrastrukturu a zkušenosti?
MA: Velmi málo. A důvod, proč je to tak málo, je dvojí. Za prvé, pokud byste vytvořili seznam všech progresivních, nikoli alternativních ve smyslu vaší první otázky, ale všech progresivních vydavatelů, ať už časopisů, periodik nebo knih, a pak se zeptáte, kolik z nich je skutečně velmi radikál? Nebo opravdu alternativní? Bylo by to velmi málo. Většina z nich je prostě liberální. Většina z nich je jako levice Demokratické strany ve srovnání s Z or South End Press které jsou směrem doleva. Takže to je první divize. A toto rozdělení znamená, že ti, kteří jsou méně liberální, by nefungovali s těmi radikálnějšími. To je první problém. Druhý problém je jiný. Druhý problém je, že každý se snaží přežít a je to těžké a na inovace je málo zdrojů. Horší je, že všichni v jistém smyslu soutěží. Snaží se dostat své věci ven a nemají zájem pomáhat ostatním dostat ven různé věci…. Takže na trhu všichni soutěží, což je hrozné. A také soutěží, kdo získá peníze od dárců. A tyto dva problémy, soupeření o dárce a soupeření o publikum, zmenšují rozsah, v jakém spolu lidé mají vážný vztah.
Zmínil jste sdílení přístupů, sdílení zpráv… O tento druh spolupráce jsme se pokoušeli při řadě příležitostí. První South End Press zkusil a Z zkusil a ZNet se chystá také zkusit. Aby všichni spolupracovali, mělo by to přinést úspory z rozsahu. Mělo by to poskytnout určitou vzájemnou pomoc. Mělo by zamezit duplicitě a umožnit publikování témat, takže nebude mnoho nadbytečných materiálů, ale budou více různorodé. Ale je to velmi obtížné, protože každý dům má svou vlastní agendu... možná, pokud se dostatečně rozrosteme, abychom měli více prostředků, můžeme vytvořit levý knižní klub a klub levicových periodik, kde poskytneme mechanismus pro distribuci a šíření obsahu všech. Jestli by to fungovalo nebo ne, nevím. Budeme muset vidět. Ale můžete si představit knižní klub ve Spojených státech, který byl levicovým nebo progresivním knižním klubem... ne South End Press knižní klub nebo a Seven Stories knižní klub… ale jeden pro všechny lepší nakladatele a dokážete si představit, že každému nakladateli řeknete: „Dobře, uděláme to, v klubu knihy měsíce lidé platí každý měsíc určitou částku peněz a za to, že tuto částku zaplatili dostanou knihu ten měsíc automaticky, tak funguje knižní klub. A pak dostanou poloviční cenu za všechno ostatní. Ale dostávají pravidelnou propagaci na všechny knihy. A existují čtenářské skupiny a fóra, takže si dokážete představit, že všem nakladatelům knih řeknete: „Uděláme to, že každý nakladatel si v průběhu roku vybere knihu měsíce“. Můžete si představit nejrůznější způsoby, jak to udělat, snažit se to zařídit tak, aby z toho měli prospěch všichni. Můžeme se o to pokusit přibližně v příštím roce, pokud naše plánované upgrady vyjdou dostatečně dobře…
BGST PH: Koordinujete disidentskou webovou stránku ZNet. Také v
MA: První věcí na otázce je „co znamená slovo efektivní? pro webovou stránku, pro vydavatele nebo pro jakoukoli z těchto věcí. Pro většinu lidí efektivní znamená oslovit rozumnou velikost publika s dobrým materiálem. To není to, co bych myslel, kdybych použil slovo efektivní. Měl bych na mysli to, že jsem součástí procesu, který vyhraje novou společnost, a to je velmi odlišné, když se nad tím zamyslíte. Můžete si tedy například představit hromadu progresivních webů, které docela dobře fungují, které vydávají spoustu užitečných informací, a dokážete si představit, že to bude trvat dlouho, ale celá společnost se nemění. Pro mě to není efektivní. Pro mě je to úspěšné podnikání, ale není to úspěšná pohybová operace. Jako pohybová operace je efektivní to, že se společnost mění a dokonce dramaticky mění novými směry. Pokud se tedy ptám sám sebe, co je potřeba od vydavatele, webu nebo politické organizace, odpovědí je, že stále více lidí vědomě a bojovně touží po nové společnosti a snaží se ji získat. To znamená, že nestačí informace jen vypouštět, ale je potřeba je inspirovat a pomáhat lidem je dobře využít.
BGST PH: Ano jistě.
MA: Myslím, že musíte vybudovat komunitu lidí, kteří se díky informacím, které dostávají, a také jejich vzájemným propojením stanou hnutím, a dokonce stále efektivnějším hnutím. Takže pro mě by odpověď na vaši otázku ohledně webu byla, no, samozřejmě, jedna věc je, že musí poskytovat dobrý obsah, dobré informace, které přispívají k tomu, že se lidé stávají stále radikálnějšími. A když se mě ptáte, jaký druh informací by to udělal? Moje odpověď je, že je to částečně to, co dělají všichni; částečně je to analýza toho, co je špatně, analýza zahraniční politiky, analýza chudoby, analýza rasismu a tak dále a tak dále. Ale podle mě to nestačí, protože skutečnou překážkou pro to, aby se lidé stali aktivními, aby se lidé skutečně zapojili, aby se lidé věnovali sami sobě, zavázali se vyhrát něco nového, je získání určité jasnosti a jistoty v tom, co ta nová věc je. Jasnost o vizi. Takže moje první odpověď na vaši otázku je, že první věc, kterou by vydavatelství potřebovalo udělat, není poskytnout pouze analýzu, ale také vizi, a to nejen vizi, ale také strategii. Takže obsah, který je doručován, informace, které jsou poskytovány, musí být o tom, co je špatně, ale také o tom, co chceme, co je žádoucí, co hledáme a toužíme vyhrát a jak to můžeme udělat. Takže to je první část problému. Druhá část problému spočívá v tom, že webová stránka nebo vydavatelské operace by neměly pouze poskytovat obsah publiku, ale měly by je povzbudit ke spolupráci. Mělo by to nějakým způsobem vytvořit ze svého publika komunitu aktivních lidí. To je důvod, proč děláme zásadní upgrade ZNet, abychom představili mnohem více zařízení a mnohem více obsahu, který vytvoří trvalé organizační vazby.
Takže například ještě jeden příklad: Můžete si představit, že ZNet a vydavatelské domy a další mediální operace, naše i jiných lidí, pokračují v sypání našich popisů participativní ekonomiky a popisů jiných částí společnosti a toho, jak bychom chtěli být a to je dobře. Co takhle dále pomáhat lidem zakládat skupiny ve městech po celém světě, ve Stockholmu, v Londýně, v Istanbulu nebo v Ankaře, které se zavázaly k participativní ekonomii a participativní společnosti a které se stávají organizacemi a mají výuku? a mít čtenářské skupiny a skupiny vzájemné pomoci a organizovat projekty, spíše než jen rozeslat knihu a očekávat, že si ji lidé přečtou a budou o ní přemýšlet sami? To je to, k čemu doufáme půjdeme. Takže moje odpověď je, že webové stránky nebo jakékoli vydavatelské operace by měly a) poskytovat dobrý obsah; b) obsahem by neměla být pouze analýza, ale také vize a strategie; a c) nemělo by pouze poskytovat obsah, mělo by pomáhat publiku používat jeho obsah, vylepšovat jeho obsah, rozvíjet své vlastní nápady a spolupracovat v hnutí ve snaze dosáhnout změn. A to je veškerá naše zodpovědnost... jinak se nesnažíme vyhrát.
Když mluvím s publikem v
BGST PH: Ale problém webové stránky mít dobrý obsah a vytvořit místní hnutí je vzájemně propojený. Když tedy vznikne místní iniciativa, musí mít také obsah, o kterém lze diskutovat a sdílet s ostatními lidmi.
MA: Dobře, přesně. Řekněme, že máte turecký web. Řekněme, že máte rádi participativní ekonomiku a ekonomickou vizi. Takže si na sebe dal spoustu věcí o participativní ekonomii. Teď tam někdo je
BGST PH: Proto se nyní pokoušíte upgradovat ZNet?
MA: Ano, přesně proto. Vytváříme nástroje pro networking mezi lidmi, pro lidi, aby se navzájem kontaktovali a tak dále a tak dále.
BGST PH: Je to druh alternativního facebooku? Mohou se lidé setkat, najít se?
MA: Ano, uděláme ještě víc, doufáme, že ne hned, ale brzy. Budeme mít věci jako online čítárny, přednášky, kde lidé přijdou na přednášky online a tak dále a tak dále.
BGST PH: Děkuji a hodně štěstí.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat