Právě teď máme více než dost znalostí, bohatství a schopnosti vytvořit spravedlivý a prosperující svět, ale nejsme ani zdaleka uskutečnění tohoto snu. Jedním z důvodů je, že se nám neustále říká o takzvaných „nedostatcích“ a o tom, jak drahé by vlastně bylo pomáhat lidem a chránit přírodu.
Téměř všechny tyto nedostatky jsou umělé.
Existují samozřejmě skutečné, naléhavé problémy. Než si však dokážeme představit jejich řešení, musíme je mít v povědomí, k čemuž nás nenabádá ani ostrovní americký vzdělávací systém, ani infotainment, který se vydává jako „zprávy“ v televizi. Zběsilé hledání zisku nad všemi ostatními hodnotami nás brzdí.
Nejsem samozřejmě první, kdo si této překážky všiml. Albert Einstein sám napsal: „Toto ochromování jednotlivců považuji za nejhorší zlo kapitalismu. Tímto zlem trpí celý náš vzdělávací systém. Studentovi je vštěpován přehnaný soutěživý postoj, který je trénován k tomu, aby uctíval akviziční úspěch jako přípravu na svou budoucí kariéru.“
Pokud jde o naléhavé výzvy, zde jsou některé z těch položek, které se ve většině zpravodajských pořadů neobjevují v horní části hodiny:
Vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) odhady„Polovina afghánské populace trpí akutním hladem. Asi 3.5 milionu lidí je vysídleno kvůli konfliktu... Zdravotní systém se hroutí, základní práva žen a dívek jsou ohrožena, farmáři a pastevci se potýkají s klimatickou krizí a ekonomika je ve volném pádu.
"Potřeby Afghánistánu v letošním roce přesahují 8 miliard USD."
Kolik z našich zpravodajských pořadů nebo našich středoškolských hodin společenských věd nás informuje, že americké sankce vůči Talibanu se přenesly na civilní obyvatelstvo a zhoršují tuto strašnou situaci?
Pak je tu méně dramatické utrpení, kterým se masmédia jen zřídka zabývají, jako jsou desítky tisíc uprchlíků ve Střední Americe, Africe a na Středním východě. Demokratická republika KongoKonflikt vyhnal téměř pět milionů lidí z jejich domovů a další milion se stal uprchlíky v zahraničí. „Zároveň téměř třetina z 90 milionů lidí v zemi hladoví…“
Celkově Světová zdravotnická organizace uvádí, že: „V roce 828 bylo hladem postiženo až 2021 milionů lidí – o 46 milionů lidí více než o rok dříve a o 150 milionů více od roku 2019.
Jedním z důsledků chudoby je dětská úmrtnost. UNICEF oznámil že „v roce 14,000 každý den zemřelo v průměru 5 2019 dětí před dosažením věku XNUMX let“. Každý den.
A pak je tu pokračující utrpení v Jemenu způsobené především vojenskou intervencí Saúdské Arábie. The UNHCR poznamenává: "Po více než šesti letech konfliktu zůstává Jemen největší humanitární krizí na světě a miliony vysídlených Jemenců jsou jen krůček od hladomoru."
Podle UNHCR: „Pokračující konflikt vysídlil čtyři miliony Jemenců, zdevastoval zemi a rozbil její zdravotnické služby a dodávky potravin, takže 66 procent populace je závislých na humanitární pomoci.
„Civilisté nesou tíhu krize, více než 20 milionů Jemenců nyní potřebuje humanitární pomoc.
Zásadním klíčem k pochopení těchto problémů – a nalezení řešení – je ptát se: „Kdo profituje?
Pokud jde o Jemen, Brookings Institute uvedl, že „Saúdská Arábie utratila jmění na nákup zbraní z Ameriky a Británie, aby mohla stíhat válku, která zabila téměř čtvrt milionu lidí – nejhorší světovou humanitární katastrofu za našeho života“. Tři americké administrativy umožnily válku. „Celkem 73 % dovozu zbraní do Saúdské Arábie pocházelo z USA a 13 % z Velké Británie.
Není divu, že to, co prezident Eisenhower nazval „vojensko-průmyslový komplex“, je díky tomuto konfliktu stále bohatší. Brookings píše: „Během pěti let před válkou činily americké transfery zbraní do Saúdské Arábie 3 miliardy dolarů; mezi lety 2015 a 2020 USA souhlasily s prodejem zbraní v hodnotě více než 64.1 miliardy dolarů do Rijádu, v průměru 10.7 miliardy dolarů ročně.
Prodej vojenského vybavení USA zahraničním vládám činil ve fiskálním roce 138 2021 miliard dolarů. Tržby zahrnovaly útočné vrtulníky AH-3.5E Apache v hodnotě 64 miliardy USD do Austrálie a vrtulníky CH-3.4K v hodnotě 53 miliardy USD do Izraele. (Tržby vojenského vybavení USA byly v předchozím fiskálním roce ještě vyšší, a to 175 miliard USD. Reuters)
Spojené státy mají nejvyšší vojenský rozpočet na světě – 801 miliard dolarů v roce 2021. To představovalo 38 procent celkových vojenských výdajů na celém světě v tom roce, což činilo 2.1 bilionu amerických dolarů.“
Podle Nadace Petera G. Petersona, vojenské výdaje USA jsou...více než v dalších devíti zemích dohromady, např. Čína, Indie, Velká Británie, Rusko atd.
Statistica poznamenal k 5. srpnu 2021 „Spojené státy měly mezi lety 39 a 2017 tržní podíl 2021 procent na mezinárodním vývozu zbraní.“
„Americká podpora Saúdské Arábii – která zahrnuje poskytnutí 70 procent jejích zbraní a technické podpory, na kterou se její letectvo spoléhá při provádění bombardovací kampaně proti Jemenu…“
„…většina prodejů se také týká pouze čtyř společností: Lockheed Martin, Boeing, Raytheon a General Dynamics. Tito čtyři se podíleli na 58 % všech hlavních nabídek učiněných od nástupu Bidenovy administrativy.
...
„Koncentrovaná lobbistická síla těchto společností – včetně „otočných dveří“ od agentury pro prodej zbraní Pentagonu a využití pracovních míst souvisejících s exportem zbraní do politického vlivu – se projevila ve snaze rozšířit vývoz zbraní z USA do co největšího počtu zahraničních zemí. klientům co možná nejvíce, často tím, že pomáhá zveličovat hrozby.“
Quincyův institut poznamenává, že „Krátce po prezidentově návštěvě, 2. srpna 2022, Pentagon oznámil nabídky systémů protiraketové obrany Saúdské Arábii a SAE v hodnotě přes 5 miliard dolarů…“
William D. Hartung píše: „Rizika prodeje zbraní při podněcování konfliktů, umožňujících porušování lidských práv a zatahování Spojených států do konfliktů, které neprosazují jejich národní zájmy, jsou příliš často podceňována ve prospěch jejich údajných výhod.
Americké ministerstvo obrany je největším institucionálním spotřebitelem fosilních paliv na světě a klíčovým přispěvatelem ke změně klimatu. "Americká armáda je jedním z největších znečišťovatelů klimatu v historii, spotřebovává více kapalných paliv a vypouští více CO2e (ekvivalent oxidu uhličitého) než většina zemí."
Science Daily říká, že „U.S. armáda spotřebovává více uhlovodíků než většina zemí – obrovský skrytý dopad na klima.
Účelem výčtu těchto příkladů lidského neštěstí není jen připomenout jejich existenci. Je to proto, abychom si položili otázku, proč dovolujeme, aby taková zvěrstva pokračovala. Jinými slovy:
Kdybyste vy a lidé, na kterých vám záleží, byli obětí těchto zločinů a zvěrstev, připustili byste, že bohaté země nejenže neposkytují potřebnou pomoc, ale v mnoha případech z některých z těchto krizí skutečně profitují?
Pokud se vzděláváme o našem světě, což je snazší než kdy jindy, můžeme vyvinout tlak na naše vlády, které mají moc a bohatství, aby se vypořádaly se všemi těmito zločiny – aniž bychom svým občanům ztěžovali život. Například rychlý přechod na zelenou energii by ve skutečnosti ušetřil biliony účtů za energii. Pomoc rozvojovým zemím by byla mnohem levnější než vést s nimi války. Odpovědi nejsou raketovou vědou: zdanit miliardáře, snížit nehospodárné výdaje, zavřít daňové ráje, přestat prodávat zbraně porušovatelům lidských práv, zaměřit pomoc na ty, kteří ji skutečně potřebují – existuje mnoho možností.
Když slyšíme, jak lidé na celém světě již pociťují dopad rostoucí klimatické krize, musíme si uvědomit, že je to vlastně záblesk naší vlastní přítomnosti a budoucnosti: lesní požáry, sucha, nemoci, záplavy, migrace, nedostatek potravin, a tak dále.
Jak napsal Noam Chomsky, i když si nemůžeme být jisti, že budeme úspěšní při řešení těchto hrozeb, můžeme si být jisti katastrofou, pokud se o to nepokusíme.
ZNetwork je financován výhradně ze štědrosti svých čtenářů.
Darovat