E
dnes je tu záplava diskusí o novinkách
nesčetné problémy Iráku a Íránu. Chybí na obrazovce radaru
je tragická situace lidí v Africe, kteří trpěli
následky válek, chudoby a nemocí po více než 100 let, většinou z nich
které lze přičíst říše budovatelských národů Severu.
Navzdory imperialistickým ambicím těchto severních vlád,
lidé občas reagovali na krize v Africe, ale pouze
když například fotografie hladovějícího dítěte z Etiopie
se objevuje v televizi a vyvolává jejich štědrost a soucit.
Dokonce i koncerty Live8 – pořádané Bobem Geldofem za účelem zvýšení povědomí
a tlačit na země G8, aby se zavázaly k větší pomoci a
snížení dluhu — byly škodlivé pro věc sociální spravedlnosti.
Geldof a Bono naplnili plán G8 na snížení dluhu a
legitimním zmírněním chudoby a ujistil lidi, že tam
bylo konečně světlo na konci dluhového tunelu. Pravda je taková
za každý dolar oddlužení by země ztratily jeden dolar
v pomoci a zároveň jakékoli zvýšení pomoci by vyžadovalo liberalizaci
a privatizace. Podvod účinně odstranil chudé národy
z obrazovky radaru.
V současnosti například východní Afriku pohlcuje velká katastrofa
kde 6.25 milionu lidí v Etiopii hrozí hladem,
Somálsko, Keňa a Džibutsko. Informuje o tom Světový potravinový program
pomoc z vnějšího světa lidem bohužel chybí
východní Afriky, kde je potřeba 314 milionů dolarů na zmírnění
krize, zatímco schodek je v současné době 225.7 milionů dolarů.
Jeden z hlavních nedostatků ve zpravodajství v hlavním proudu
médií je nedostatek kontextu nebo hloubkové analýzy. Spojené národy
Organizace pro průmyslový rozvoj (UNIDO) v roce 2004 uvedla, že
„Subsaharská Afrika je jediným regionem, kde je počet lidí
život v naprosté chudobě za posledních 20 let vzrostl.“ Podle
k další zprávě OSN z 19. prosince 2005 „Průměrná nezaměstnanost
sazby zůstaly na přibližně 10 procentech od roku 1995, druhého
nejvyšší na světě po Blízkém východě. Nejviditelnější důsledek
z tak vysoké nezaměstnanosti roste chudoba v Africe. Alespoň
Dnes hladoví o 61 milionů Afričanů více než v roce 1990.
Statistiky chudoby a nezaměstnanosti jsou bohužel příliš široké
v rozsahu zachytit skutečnou metlu nepříznivých dopadů chudoby.
V roce 2001 například v subsaharské Africe 46.4 procenta
obyvatelstvo žilo za méně než 1 dolar na den ve srovnání s Evropou a střední částí
Asie, kde pouze 3.6 procenta žilo za méně než 1 dolar na den. Podobně,
76.6 procenta v subsaharské Africe žilo za méně než 2 dolary na den
na 19.7 procenta pro Evropu a střední Asii.
Jednou z děsivých tragédií chudoby je ta v Subsaharské oblasti
Afrika 175 dětí z 1,000 XNUMX nedosáhlo věku
5 ve srovnání s průměrem 6 v průmyslových zemích v roce 2003.
K dětské úmrtnosti přispívá fakt, že jen 57 procent
lidí v tomto regionu má přístup k nezávadné pitné vodě.
Chudoba navíc podkopává schopnosti dětí v subsaharské oblasti
Afrika odvrátit nemoci, jako jsou spalničky kvůli nedostatku správné
výživa, doplňky vitaminu A a vakcíny. Svět zdraví
Organizace uvádí, že v roce 2006 mezi 216,000 279,000 a XNUMX XNUMX dětmi
zemře na spalničky, kterým se dalo předejít vakcínou
nebo poloviční pomocí doplňků vitaminu A. Malárie je dalším hlavním zabijákem
v regionu, kde ročně zemře nejméně 900,000 70 lidí, XNUMX procent
z nichž jsou děti. Zpráva OSN o africké malárii
varuje, že „Subsaharská Afrika čelí pokračující malarické devastaci
pokud se nepodniknou rychlé kroky. Malárie...je největší
zabiják dětí do pěti let a vážná hrozba pro těhotné ženy
a jejich novorozeně."
Přibližně 30 milionů lidí v Africe je HIV pozitivních
výsledná nemoc, AIDS, již zabila 15 milionů. Ačkoli
tlak veřejnosti donutil léčiva snížit cenu
léky, které zpomalují progresi AIDS, trpí pouze 50,000 XNUMX afrických pacientů
mít k nim přístup.
Dalším neduhem jsou občanské války v mnoha afrických zemích. Demokratický
Konžskou republiku postihla nejhorší humanitární katastrofa
od druhé světové války v důsledku občanské války, která se účastnila
osm dalších afrických národů a cizích mocností. Přes tři miliony
lidé zemřeli a mnoho dalších bylo vysídleno. Přesto málo lidí
jsou si vědomi této tragédie. Konflikt v oblasti Dárfúru
Jen v západním Súdánu si vyžádal 200,000 XNUMX obětí a zůstal uvízlý
přes milion uprchlíků. Uganda, Angola, Sierra Leone, Libérie,
Rwanda a Nigérie také zažily občanské války v poslední době
Roky 12.
Pobuřující ironií tohoto mediálního nezájmu je spoluúčast
imperiálních národů v těchto krizích prostřednictvím využívání přírodních
zdrojů, jako je ropa, zlato a koltan a prostřednictvím vykořisťování
levné pracovní síly, jako je otrocká práce v Kongu. Pro zajištění
úspěch jejich vykořisťování, země jako Spojené státy
a Belgie závisely na mnohem lepší vojenské síle,
náhradní síly, podpora povstalců k zajištění půdy, na které
zdroje byly umístěny nebo donutit nepřející obyvatele k
pracovat jako otroci.
David
Model je profesorem politologie, ekonomie a sociologie
na Seneca College, King Campus a autor
Ležící
For Empire: Jak spáchat válečné zločiny s přímou tváří
(Společný
Courage Press).