Existuje fráze pocházející z mírového aktivismu amerického kvakerského hnutí: "Mluv pravdu k moci." Stěží lze mluvit přímo k moci než oslovit prezidentskou administrativu Spojených států. Letos v říjnu měli studenti Islámské mezinárodní univerzity v Islámábádu vzkaz pro ministryni zahraničí Hillary Clintonovou. Jedna studentka shrnula frustraci mnoha svých kolegů. "Nepotřebujeme Ameriku," řekla. "Než sem přišli, bylo to lepší."
Studenti truchlili nad ztrátou životů na své univerzitě, kde o týden dříve dva sebevražední atentátníci vstoupili do kampusu s výbušnými zařízeními a zanechali sedm mrtvých studentů a desítky dalších vážně zraněných. Od jara 2009 pákistánská vláda pod tlakem amerických vůdců, aby „udělali více“ pro vytlačení militantních skupin Talibanu, vede vojenské ofenzivy po celém severozápadě země. Tyto bombové útoky vysídlily miliony lidí a pákistánská vláda zjevně povolila podobné útoky bezpilotních amerických dronů. Každý týden pákistánské militantní skupiny zahájily v Pákistánu nové odvetné zvěrstvo, které zabilo další stovky civilistů na tržištích, ve školách, vládních budovách, mešitách a sportovních zařízeních. Kdo může vinit studentku, která věřila, že její rodina a přátelé se měli lépe, než USA začaly trvat na tom, aby Pákistán spolupracoval s americkými vojenskými cíli v regionu?
V sousedním Afghánistánu byl rok 2009 pro afghánské děti nejsmrtelnějším rokem od roku 2001, podle Afghanistan Rights Monitor. V prohlášení ze 6. ledna skupina poznamenala, že v roce 2009 zemřelo asi 1050 dětí při sebevražedných útocích, výbuších na silnicích, leteckých útocích a křížové palbě mezi povstalci Talibanu a provládními silami, afghánskými i zahraničními. Ředitel skupiny Ajmal Samadi poznamenal, že toto číslo činilo téměř tři děti denně. Odhaduje se, že téměř jednu třetinu úmrtí těchto dětí způsobily koaliční síly USA/NATO. Tento týden vyšly stovky Afghánců do ulic na protest poté, co afghánská vláda uvedla, že vyšetřování prokázalo, že všech 10 lidí zabitých americkými silami 3. ledna v odlehlé vesnici v provincii Kunar byli civilisté a osm z nich zabiti byli školáci ve věku 12-14 let. The London Times hlásí, že vojáci pod vedením USA byli obviněni z toho, že vytáhli nevinné děti z postelí, několik z nich spoutali a pak všech osm zabili.
Příběhy krveprolití, hrůzy a zbídačení nejsou v Iráku, Afghánistánu ani Pákistánu novinkou. Před deseti lety každá z těchto zemí trpěla pod tvrdě represivní správou a extrémní chudobou. V případě Iráku byly tyto podmínky nezměrně zhoršeny ekonomickými sankcemi uvalenými USA, které trestaly nevinné irácké občany za jejich neschopnost povstat pod brutálním režimem Saddáma Husajna, a přitom je učinily zcela závislými na Husajnovu režimu, aby dosáhli svého základního přežití. potřeby. Přesto ve všem tom utrpení, které předcházelo americkým invazím do regionu, bylo jen velmi málo zpráv o sebevražedných atentátech v zemích, kde jsou nyní USA ve válce. Průmysl „únosů a mučení za výkupné“, nyní rozšířený ve všech třech zemích, se nerozvinul a celé jejich ekonomiky nebyly ochromeny do očí bijící korupcí úředníků.
Co rozpoutala americká invaze a okupace v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu? A jak tyto války vytvářejí bezpečnost pro lidi v USA?
List The New York Times 14. listopadu 2009 uvedl, že podle interních odhadů vlády USA stojí držení jednoho vojáka v Afghánistánu po dobu jednoho roku milion dolarů. Zvažte tuto částku ve světle skutečnosti, že v Afghánistánu vydělávají okresní guvernéři 70 dolarů měsíčně. Jejich provozní rozpočet je 15 dolarů měsíčně a polovina z nich nemá žádnou vyhrazenou kancelář. Nebo ve světle odhadu OSN, že hrubý domácí produkt na hlavu v Afghánistánu je méně než 1,000 257 USD ročně. Nebo že Dětský fond Organizace spojených národů, lépe známý jako UNICEF, říká, že Afghánistán je nejhorší místo na světě pro narození s nejvyšší dětskou úmrtností na světě s 1,000 úmrtími na 70 XNUMX živě narozených dětí. Pouze XNUMX procent Afghánců má přístup k čisté vodě.
Kai Eide, odcházející zvláštní představitel generálního tajemníka OSN pro Afghánistán, informoval Radu bezpečnosti OSN dne 5. ledna 2010. Pokud jde o vojenské aktivity, bez obalu uvedl, že „civilní oběti, domovní prohlídky a zadržovací politiky jsou zdroje náboru pro povstání."
Očekává se, že administrativa prezidenta Obamy brzy požádá o další „nouzové“ dodatečné výdaje na válku v Iráku a Afghánistánu, tentokrát ve výši 40 až 50 miliard dolarů. Pokud (někteří by řekli, kdy) bude toto číslo schváleno, bude rok 2010 fiskálně nejnákladnějším rokem probíhající války proti terorismu a výrazně převýší výdaje prezidenta Bushe. Před koncem roku prezident Obama rovněž předloží rozpočtovou položku na financování válek v roce 2011, přičemž vojenské služby již plánují požádat o něco v rozmezí 160 až 165 miliard dolarů.
Ústava USA uvádí, že Kongres nepřijme žádný zákon, který by zkrátil právo lidí pokojně se shromažďovat za účelem nápravy křivd. Jsme hluboce zarmouceni pošetilostí těchto válek. Naše právo na svobodu projevu je irelevantní, pokud jej neuplatňujeme, a proto máme v úmyslu zvýšit nářek těch, kteří nesou hlavní tíhu našich válek, ale jejichž hlasy se zřídkakdy dostanou k představitelům americké vlády.
Po dva týdny v lednu letošního roku, tedy až do data, kdy má prezident Obama předložit Kongresu svůj rozpočet na fiskální rok 2011, se Hlasy pro kreativní nenásilí a přátelé sejdou ve Washingtonu DC na projektu „Kampaň za mírové shromáždění“. (www.peaceableassemblycampaign.org)
Setkáme se s volenými zástupci, abychom vznesli otázky o pošetilosti a válečném zločinu, budeme pořádat každodenní vigilie v Bílém domě a zapojíme se do činů nenásilné občanské neposlušnosti, abychom zdůraznili naše odmítnutí spolupracovat s tvůrci války.
Vyzýváme vás, abyste se k nám připojili v této celoroční kampani, ať už tento měsíc ve Washingtonu DC, nebo se zúčastněte v místě, kde žijete. Nezapomeňte prosím navštívit webové stránky Voices, www.vcnv.org, abyste se dozvěděli více o způsobech, jak se zapojit, a to jak lokálně během nadcházejícího léta, tak v rámci Days of Resistance ve Washingtonu. Budeme tam od 19. ledna do 2. února.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~`
Kathy Kelly ([chráněno e-mailem]) koordinuje Voices for Creative Nonviolence.