V poslední době dostávám spoustu e-mailů s dotazem, zda bude v Kosovu další válka. Tento komentář je pokusem odpovědět na tyto dotazy. Jaký je nejnovější vývoj ohledně budoucnosti Kosova? Zprostředkovatelé rozhovorů mezi Kosovem a Srbskem podle BBC dospěli k závěru, že nelze dosáhnout dohody o konečném statusu Kosova před termínem OSN 10. prosince. Kdo jsou tito zprostředkovatelé? Mainstreamová média je nazývají „trojkou“: EU, USA a Rusko. Po 120 dnech rozhodování o osudu Srbů, Albánců a Romů, kteří žijí v Kosovu, „trojka“ „nebyla schopna porušit dohodu“ a vyřešit „hrozící kosovskou krizi“. Kosovo, abych připomněl čtenářům ZNetu, je stále srbskou provincií, alespoň podle mezinárodního práva. To bylo „osvobozeno“ v roce 1999 v průběhu „první války NATO“, humanitární intervence, jejímž cílem bylo podporovat demokracii v této polobarbarské části světa, někdy nazývané jejími civilizovanými západoevropskými sousedy jako divoká Evropa. Nově nastolená demokracie je koloniálním protektorátem, který hostí americkou vojenskou základnu a věznice podobné Guantánamu používané pro účely výslechů ve „Válce teroru“. Zbývající Srbové a Romové jsou pravidelně „uklízeni“ a vytlačováni do odlehlých enkláv. Romové z větší části žijí v táborech vybudovaných na kontaminované půdě. Koloniální vláda odstranila Romy ze tří uprchlických táborů vybudovaných na toxické pustině, aby je přemístila do tábora v severní Mitrovici, který Francouzi opustili kvůli otravě olovem. Žijí ve strachu a čekají na další krok albánské vlády.
Nově zvolená albánská vláda Hashima Tachiho, válečného zločince slávy UCK (UCK) a jednoho z předních členů kosovského zločineckého kartelu, pohrozila jednostranným vyhlášením nezávislosti po termínu OSN. Jeho hrozby jsou podpořeny prohlášeními vlád USA, Británie, Německa, Francie a Itálie, které trvají na tom, že mezinárodní společenství (a toto společenství je skutečně mezinárodní: ztělesňuje mezinárodní lidi mimo Kosovo, kteří rozhodují o životech lidí Kosova) „musí ctít své závazky vůči Kosovu“. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil své vyjednávací partnery z netrpělivosti: "Naši západní partneři bohužel takové (rozhovory) blokují tím, že nezávislost Kosova je nevyhnutelná." Mluvčí NATO James Appathurai je unavený z mluvení: "Pohled NATO je... že proces by se nyní měl pohnout – že je třeba posunout se směrem k řešení". Podplukovník Grossmann z K-For říká, že "NATO zde zůstane, dokud to bude potřeba, a dokud to mezinárodní společenství bude považovat za vhodný prostředek k uhašení tohoto konfliktu." NATO jako správný prostředek k uhašení konfliktu? Aleksandar Simič, poradce srbského premiéra Vojislava Koštunici, ve své reakci na tyto „správné prostředky“ řekl bělehradským médiím, že Srbsko má zákonné právo použít válku jako prostředek obrany svého území, pokud Kosovo vyhlásí nezávislost. To Jeho Excelenci Wolfganga Ischingera, evropského člena „trojky“, velmi rozzlobilo a naštvalo. Jak se Simic opovažuje! Jeho Excelence novinářům řekl, že se domnívá, že „je nepřípustné a neúnosné, aby se jedna ze stran takto vyjadřovala ještě před vydáním zprávy trojky“. Je zajímavé, že nepovažuje za „nepřípustné a netolerovatelné“, aby vyslanci mezinárodního společenství a NATO řekli ještě před vydáním zprávy trojky, že nezávislost Kosova je „bezprostředně“. Nezmiňuje ani Thaciho, který ujistil EU a Washington, že on, jakkoli impulzivní, změnil názor a že počká a vyhlásí nezávislost po několika dalších setkáních mezinárodního společenství, nejpozději však na začátku nového rok. Kosovský albánský prezident Fatmir Sejdiu také řekl, že nezávislost Kosova „proběhne velmi rychle“, ale odmítl uvést přesné datum. Koloniální guvernér Kosova Joachim Rucker si je jistý, že „lid Kosova je dostatečně vyspělý, aby nechal fungovat mezinárodní mechanismy“. Těmito mezinárodními mechanismy má pravděpodobně na mysli nadcházející summit EU v Bruselu 14. prosince, od kterého se očekává, že vyšle signál podpory Kosovu ze strany většiny států EU. Je také pravděpodobné, že Srbsku bude nabídnuta „mrkev“: slib, že jednoho dne bude moci vstoupit do Evropské unie. S jistotou lze také říci, že jakmile bude tato deklarace vydána, budou napadeni Srbové a Romové ze „srbského severu“ Kosova a také enklávy ve středu a na jihu regionu. Bude následovat nový kruh etnického násilí a Kosovo, „kelímek nejrozvratnějšího evropského konfliktu v nedávné paměti“, exploduje v plně rozvinutý regionální konflikt. Mezinárodní krizová skupina, která je silně pro nezávislost Kosova, v nedávné zprávě vyjádřila znepokojení nad možným „bez dozoru, možná násilným procesem nezávislosti“. Je důležité poznamenat, že nezávislost přislíbená kosovským Albáncům je „nezávislostí pod dohledem“.
Moje odpověď, jediná, kterou mohu dát na otázku, zda dojde k další válce mezi NATO a Srbskem a mezi kosovskými Albánci a kosovskými menšinami, je ano. Bude další válka. Pokud „mezinárodní společenství“ se svou armádou a koloniálním aparátem nenechá Albánce, Srby a Romy, aby sami rozhodovali o své budoucnosti, válka, nebo přinejmenším „lokalizované“ násilí (a pod mezinárodním dohledem) a další vlna etnických čistek Srbů a Romů, bude nevyhnutelná. Jedinou šancí na mír na Balkáně je konec okupace Balkánu. V Kosovu i v Bosně. Evropští a američtí pánové, mezinárodní "humanitární" nevládní organizace, drazí dotčení členové mezinárodního společenství, odejděte prosím. A nezapomeňte s sebou vzít novináře BBC.
*Andrej Grubačič je anarchistický historik a spisovatel Znet z Balkánu. Je členem post-jugoslávského kolektivu „Boj za svobodu“, sítě „Global Balkan“ a redakční rady časopisu Balkan Z. Je k zastižení na [chráněno e-mailem]